„Smutné, ale na Česko kašleme,“ vzkazují lidé z nákupů za hranicemi

Z polského supermarketu Biedronka vyjíždí spokojená česká rodina s plným nákupním košíkem. Petra s partnerem, potomkem a babičkou vyrazili do příhraničního města Bogatynia nakupovat úplně poprvé. A jsou nadšení.

„Říkáme si delší dobu, že je to v Česku drahé. A známí nám poradili, ať jedeme nakoupit do Polska. Máme to sem zhruba hodinu,“ vysvětluje a rovnou ujišťuje, že určitě budou jezdit častěji. „Takový rodinný nákup nás normálně vyjde minimálně na 2500 korun, tady na 1300 korun,“ chválí si Petra.

Babička rovnou přidává hlavní cenové překvapení: špagety za 20 korun a k tomu v akci druhé zdarma. Reálně tak balíček těstovin za desetikorunu. V Česku se přitom podobný balíček špaget pohybuje kolem 40 a více korun. Kilogram vepřového pak rodina nakoupila za 60 korun.

O chvíli později z polské Biedronky vychází další česká rodina. Ta už je zkušenější: Veze si dva vozíky plné masa, ale i rýže a dalších potravin a míří s nimi na parkoviště, kde je zhruba polovina poznávacích značek z Česka.

„Maso samozřejmě, veškeré potraviny, protože u nás jsou potraviny konečná,“ vysvětluje otec, pro co jezdí přes hranice. Nechce prozradit ani své křestní jméno. Říká jen, že se s nákupy v Polsku nechce moc chlubit. Za nákupy dojíždí už půl roku pravidelně ze Šluknovska. „Rýže nás tady vyšla na 18 korun,“ ukazuje jeho žena spokojeně kilogramové balení.

V těsném sousedství polské Bogatynie je mezi šluknovským a frýdlantským výběžkem „vklíněná“ ještě Žitava, zhruba pětadvacetitisícové německé město.

I před tamním Kauflandem je na parkovišti zhruba každé třetí auto české, a to i během všedního odpoledne. Zatímco do Polska lákají Čechy především ceny, tak před německým obchodem zase lidé zdůrazňují kvalitu.

„Cena je až to druhé. O tolik asi neušetříte, i když také… ale ta kvalita… I to sušené maso psům odsud chutná víc,“ zmiňuje Naďa, která během parného odpoledne čeká pod stromem se zadýchaným párem psů, až manžel nakoupí. Do Německa jezdí už déle jak rok, většinou jednou měsíčně, a to z chalupy, kterou mají v Krkonoších. Jinak pochází z Prahy. Nejvíc vyzdvihuje kvalitu zeleniny a jogurtů.

Do Žitavy zajíždí už dlouhé roky i manželský pár z Jablonce. „Některé věci tady seženete dobře, třeba přepuštěné máslo,“ říká Alena a zmiňuje, že kupuje i jogurty nebo vejce.

Jak Alena, tak i Naďa přitom dodávají, že do Polska naopak nakupovat nejezdí. „To ne, tam jsme nikdy nebyly ani jednou,“ říká Naďa.

Srovnání tak má pouze Drahuše s rodinou. „Je to strašně smutné, podporovali bychom Česko, ale kašleme na ně,“ říká s tím, že jak v Německu, tak Polsku jsou podle ní nákupy výhodnější a kvalita je vyšší.

Zrovna si veze košík plný tašek, ze kterých vykukují aviváže. Kromě drogerie ale jezdí i pro sýry.

„Takový nákup byste u nás za 2500 korun neudělal. V průměru je to levnější i tady v Německu. Něco je dražší a něco je o hodně levnější,“ říká a zmiňuje i vliv kurzu. Aktuálně se drží euro pod 24 korunami. „A to je také rozdíl, jestli je euro za 23 nebo za 26 korun,“ říká a ukazuje na řadu aut s českými poznávacími značkami.

Blízko do Německa i do Polska mají obyvatelé českého Hrádku nad Nisou. Oslovení místní ale preferují většinou výjezdy do těch polských obchodů.

„Německo? To mě vůbec nezajímá, já jsem Čech,“ ohrazuje se prošedivělý Jiří, který si zrovna otvírá nově koupenou krabičku cigaret.

U dotazu na Polsko ale obrací, tam vyjíždí rád. „Teď jsem dal za dlouhé cigarety 142 korun. A v Polsku jsou tak za 110 korun. Ale záleží, jaké koupíte,“ říká a dodává, že se tam vyplatí jezdit i pro maso, které je levnější.

To potvrzuje i Petr, který po chvíli naskakuje do přistavené dodávky. „Dělám zedničinu a materiály jako cement, nebo i dveře, to je tam levnější a o hodně. Ale nemají tu kvalitu jako u nás,“ říká.

Anna, která v Hrádku uklízí, má polské nákupy dobře rozpočítané. „Manžel za rok vykouří nějakých 90 tisíc korun, a když si zajedete do Polska, tak to máte o třicet tisíc levnější. Takže to je super,“ říká čiperná žena.

S rodinou ale nevyráží jen za cigaretami. „To vám řeknu, kytky jsou v Polsku také hodně levné, a to třeba i o padesát procent. Máme to kousek od baráku, takže to tam jezdíme kupovat,“ říká a také zmiňuje, že levnější jsou i stavební materiály, jako dlažba nebo obklady.

A vzpomíná na extra výhodný úlovek: Odličovací vodu, která v Česku stojí 150 korun, v Polsku koupila za 50 korun.

Naopak aktuálně nejsou pro Čechy příliš zajímavé polské ceny pohonných hmot. V Polsku se benzin pohybuje kolem 37,2 koruny za litr a nafta kolem 32 korun. Češi tak ušetří jen v řádu desítek haléřů:

Stejně tak má ale celkem široký seznam věcí, které už z Polska nevozí. „Maso je tam hnusné, jogurty jsou hnusné, brambory mají hnusné. Brambory bývají shnilé, to si opravdu nedáte. Salámy hnusné… Nevím, my jako Češi máme skvělé salámy, maso a řezníky,“ zdůrazňuje Anna.

Stejně tak už se podle ní vyplatí do Polska jet na jídlo. „Jdeme se tam najíst do pizzerie, a i s pitím a se vším tam necháme osm stovek. Čtyřčlenná rodina. A když jdeme do české pizzerie, tak platíme 1500 až dva tisíce korun,“ dodává.

Anna, ale i další oslovení pak kvůli cenám kritizují současnou vládu. „U voleb jim to spočítáme,“ říká žena z Hrádku.

Podobně se zlobí i Naďa před obchodem v německé Žitavě, které vadí, že musí za kvalitou jezdit za hranice. „Štve mě to strašně, štve mě, když mi z vlády řeknou, ať si jezdíme nakupovat jinam. Takový přístup, to mě zaráží,“ říká.

Většina českých rodin se čas od času uchyluje k zahraničním nákupům. Téměř polovina domácností si alespoň jednou za čas udělá zásobovací nákup v některé ze sousedních zemí. Ukazují to i exkluzivní data Isposu pro projekt Seznam Zpráv Jak se žije v Česku.

Češi nakupují v zahraničí hlavně potraviny. Zdaleka nejvíc provozují nákupy v zahraničí lidé mezi 30 a 60 lety, mladí do 30 let podle průzkumu za hranicemi nakupují zhruba ve stejné míře jako senioři nad 60 let.

Jedna čtvrtina českých domácností nakupuje v zahraničí alespoň čtyřikrát do roka. A dokonce každý měsíc takto vycestuje za nákupy 15 procent domácností.

Nejoblíbenější zemí pro nakupování je Polsko, následované Německem. To je částečně dáno tím, že Česko má s těmito zeměmi dlouhou hranici, ale také se zde dá sehnat zboží za výhodnou cenu a/nebo v dobré kvalitě. Naopak zvláštní zájem českých nakupujících nesklízí Rakousko a Slovensko.