Kasárna Karlín možná opět ožijí. Někteří sousedé jsou ale proti

„Hlasitá hudba, dunění, někdy až do rána. Pravidelně jsme museli poslouchat, jak provozovatel po půlnoci několik minut vyhazuje odpad do kontejnerů na sklo,“ pronesla Zuzana Kozáková, obyvatelka Karlína, na prosincovém zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy.

Na programu byla totiž mimo jiné změna územního plánu, která budí vášně. Počítá totiž s obnovou kulturního centra Kasárna Karlín, které po sedmi letech provozu letos v červnu utichlo. Stavební úřad Prahy 8 ukončil jeho provoz poté, co se ukázalo, že objekt není zkolaudován pro účely podobného projektu.

Důvodem byl tenkrát podnět od právníka Miloše Závory, který je taktéž zarytým aktivistou v boji proti hluku. Zároveň působí i jako politik pražského hnutí Rezidenti. Teď se ale zdá, že by se populární místo mohlo opět otevřít, protože Praha schválila změnu územního plánu. A zatímco provozovatel Matěj Velek „vyhlíží světlo na konci tunelu“, někteří místní rezidenti se obávají návratu nesnesitelného rámusu.

Náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) v červnu tvrdil, že se Kasárna Karlín otevřou do dvou až čtyř měsíců. Půl roku poté ale objekt zeje tichou prázdnotou, což zřejmě ještě chvíli potrvá.

Provozovatel ale o návrat stojí a celá věc je nyní v rukou státní správy. Velek se totiž momentálně odvolává proti rozhodnutí Stavebního úřadu Prahy 8 u státního Odboru stavebního řádu Magistrátu hlavního města Prahy.

„Ten má posoudit platnost našeho odvolání ve věci původního rozhodnutí o zákazu užívání stavby tak, jak ho vydal stavební úřad,“ dodává. Rozhodnutí ale zatím nemá a termín návratu tím pádem není schopen odhadnout.

S návratem ale počítá, stejně jako náměstek Hlaváček. Díky změně z „vojenské plochy“ na „smíšené městské jádro“ je to nyní legálně možné. Právě onu změnu územního plánu ale nespokojení rezidenti kritizují. Podle nich Praha nemá pro objekt vedle kulturního centra žádné reálné plány a vnímají ji jako účelovou.

S tím ale nesouhlasí radní pro majetek, legislativu a transparentnost Adam Zábranský (Piráti). „Změna územního plánu se určitě nedělá kvůli tomu, aby tam mohlo být kulturní centrum, které tam vzniklo. Ta změna území se řeší už několik let, a to z jednoduchého důvodu, že nám prostě nedává smysl, aby tam nadále bylo zařízení pro armádu,“ reagoval na interpelace během jednání zastupitelstva.

Odpůrci nicméně naznačují, že by bylo příhodnější, kdyby se v místě vyhlásilo všeobecně obytné nebo čistě obytné území. Hlaváček nicméně namítá, že tento účel by ale narážel u památkářů. „Chceme tam byty, určitě. Ale kdyby to mělo být jen o bytech, nenaplnili bychom třeba parametry osvětlení,“ dodává s tím, že objekt je předmětem více zájmů.

Zároveň popisuje, že město má pro kasárny více plánů. „My jsme tam chtěli mít vlastně širokou škálu využití. Od školství přes kulturu až po nějaké startupy,“ přibližuje. Během nutné rekonstrukce stavby by mohla v objektu sídlit například Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Osobně pak Hlaváček zastává názor, že každá městská část by měla mít své společensko-kulturní centrum.

Z pohledu nespokojených rezidentů je ale změna územního plánu „legitimizací nepřijatelného stavu“. Právník Závora proto už na zastupitelstvu avizoval, že pokud se z vojenské plochy stane navrhované smíšené městské jádro, budou se jeho klienti bránit. Například námitkováním stavebních povolení, případně i žalobou. Tu teď také sepisuje.

„Důvod je, že těm lidem do dnešního dne nikdo neřekl, jak se bude hluk řešit, takže nám nic jiného nezbývá. Kdyby někdo řekl, že tam bude do deseti večer zahrádka, koncerty venku nebudou a jak bude fungovat provoz letního kina, neřešili bychom to,“ dodává.

Zároveň připomíná, že se frustrovaní rezidenti obraceli i na primátora, opakovaně si stěžovali na hluk, a to i policii. A zdůrazňuje, že hluk v nočních hodinách je i v rozporu s nájemní smlouvou. „Opakované rušení nočního klidu je tam jako porušení smlouvy s následkem výpovědi, je tam pokuta pět tisíc korun za jednotlivé rušení,“ konstatuje s tím, že policie se ale k této pokutě nikdy neuchýlila. Stejně jako Praha nikdy nevypověděla smlouvu.

Podle Závory tak nespokojeným lidem nezbývá nic jiného, než se bránit. Alespoň do té doby, než s nimi město začne komunikovat o řešeních a než jim zaručí, že neustálý hluk už nebude problémem. To ostatně zmínila i rezidentka Kozáková: „Nestojíme o neustálé upozorňování na rušení nočního klidu a zatěžování Policie České republiky svými podněty, ale ani o život v neustálém hluku.“

Velek nicméně namítá, že kvůli pár desítkám lidí, kteří poslali otevřený dopis primátorovi, se muselo uzavřít místo, kam mířily tisíce návštěvníků – a které také živilo sto stálých a 50 sezónních zaměstnanců. Doplňuje, že například převzal i ostrahu objektu, kterou zajišťuje dodnes, čímž státu ušetřil „zhruba dva a čtvrt milionu korun ročně“.

Reaguje tak na námitky rezidentů, kteří účelovost územního plánu demonstrují například na tom, že měl Velek objekt propůjčený zdarma. K tomu provozovatel pouze dodává, že v případě Kasárna Karlín se uplatňuje smlouva o půjčce.

„Určitě nejsme v Praze jediný vypůjčený subjekt. My jsme ho dostali v tom technickém a stavebním pořádku, v jakém byl. S tím, že na náš vrub spadají všechny povinnosti řádného hospodáře a správce, zároveň jsme do objektu za posledních osm let investovali přes deset milionů korun, aniž bychom měli garantovanou smlouvu na neurčito,“ dodává.

Velek také zmiňuje, že všechny činnosti Kasárna jsou zakotvené ve smlouvě o výpůjčce a že lidé v okolí dostali na provozovatele kontakt, aby se na něj v případě nepříjemností obrátili.

„V celé řadě situací jsme našli schůdná řešení. Pro řadu našich hostů je třeba klíčové velké ohniště, které jsme si nechali vyrobit. Hoří nám tu ale už jenom v zimě, protože jakmile se oteplí, uklízíme ho, aby mohli lidé větrat. Přestože nám ta romantika chybí, je pro naše sousedy stěžejní, aby jim kouř nešel do okna a my to respektujeme,“ ilustruje a odmítá, že by se vyhýbal sousedům nebo konstruktivní debatě ohledně řešení problémů.

Do budoucna ale prý počítá s přísnějšími opatřeními ohledně dodržování nočního klidu. Zároveň dodává, že pokud někoho trápily zvuky rozbíjejících se lahví při úklidu, šlo o lidské selhání, které by se samozřejmě nemělo opakovat.

Také trvá na tom, že všechny koncerty končily řádně v deset hodin, u letního kina pouze dodává, že je z produkčního hlediska nutné čekat na setmění, a tak se párkrát do roka stalo, že promítání trvalo déle.

„Pravidla provozu a fungování teď navíc ještě zpřísňujeme, abychom se vyvarovali jakéhokoliv případného porušování vyhlášek. Ale na to, že si lidé sednou a baví se nebo si s přáteli chtějí popovídat o zážitku z koncertu, žádná závazná vyhláška neexistuje,“ dodává.

Hlavní aktéři sporu – Závora a Velek – pak nezávisle na sobě popisují, že situace kolem karlínských kasáren vzbuzuje v posledním půlroce silné emoce. Oba se podle svých slov v souvislosti s případem potýkali i s agresivními zprávami, které byly za hranou. Ani jeden ale nechce slevit.

Závora a jeho klienti proto stále bojují za nápravu a jistotu klidu. A Velek zase pracuje na rychlém řešení nepříjemného sporu a znovuotevření kulturního centra.