Článek
Někdo v džínách, někdo v obleku s černou kravatou. Mladí rodiče s dětmi i senioři. Na klopách mnoha kabátů visí červené vlčí máky, české trikolory, ale i stranické odznáčky.
Akci nazvanou „Svíčka pro Karla“ iniciovala pražská TOP 09, kterou Karel Schwarzenberg (s Miroslavem Kalousekem) před 14 lety zakládali. Sraz byl v půl sedmé večer na piazzettě Národního divadla. Pod sochou Znovuzrození se sešlo odhadem sto až sto padesát lidí. S mírným zpožděním dorazil předseda pražské krajské organizace Jiří Pospíšil.
„Odchod Karla Schwarzenberga je odchodem jedné z největších osobností našich novodobých dějin. V české společnosti nemá zastoupení. Jeho kvality budeme postrádat,“ pronesl k přítomným. Zmínil, že Karel Schwarzenberg neměl velké řeči o vlastenectví, jako prý mají mnozí politici, ale svými kroky a činy vlastenectví dennodenně prokazoval.
„Bude nám chybět. Na druhou stranu buďme rádi a hrdi na to, že jsme ho znali a že byl jedním z nás. Pro český národ udělal tolik užitečného. Čest jeho památce,“ zakončil předseda pražské TOP 09 v slzách.
„Já jsem chtěla říct jen jednu věc,“ vzala si slovo starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, rodinná přítelkyně a vzdálená příbuzná zesnulého Karla Schwarzenberga.
„Kary, jak jsme mu říkali, měl k smrti tuto zemi rád. Nikdy se nestal cizákem. I když odešel jako malý kluk, vždycky byl srdcem Čech. Když se po devětaosmdestátém vrátil, říkal, že to byl nejkrásnější okamžik jeho života,“ zavzpomínala Terezie Radoměřská.
Pojďme do hospody
„Pamatujme si ho, jak jsme ho znali a jak jsme si ho zamilovali. Jako moudrýho chlapa s fajfkou, který seděl v kavárnách nebo hospodách s pivem a kde každému byl otevřený a s každým promluvil. Vždycky říkal: Každý si pomoz sám a pomozme si navzájem. To bylo takové jeho motto. On takový byl. Nemluvil o tom, ale pomáhal, kde mohl,“ vzpomněla.
Dav se poté vydal o pár ulic dál, před Swarzenberský dům, téz známý jaký Deymovský palác ve Voršilské ulici. Za rohem stojí Knihovna Václava Havla a Nadace Olgy Havlové. V nejvyšším patře Karel Schwarzenberg žil.
Před vchod lidé položili desítky svíček a rudé růže. Pak si dav zazpíval českou hymnu a Jiří Pospíšil vyzval přítomné, aby šli do hospody. „Jak by si to Karel přál. Protože on lidi a povídání s lidmi miloval,“ dodal.
Karel Schwarzenberg na Seznam Zprávách
Příslušník slavného šlechtického rodu se narodil 10. prosince 1937 v Praze, notnou část života ale nedobrovolně strávil v exilu.
Po návratu po roce 1989 působil jako kancléř Václava Havla, byl senátorem i ministrem zahraničí. Zemřel 12. listopadu 2023 ve Vídni. Pohřeb se uskutečnil v sobotu v poledne zádušní mší v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Obřadu se zúčastnili z bezpečnostních a kapacitních důvodů vedle rodiny jen pozvaní hosté, mezi nimi například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, přední příslušníci evropské šlechty, diplomaté a politici. Po mši byly Schwarzenbergovy ostatky odvezeny na Orlík a uloženy do rodinné hrobky.
K pohřbu a rozloučení
- Video: Sestřih z pohřbu Karla Schwarzenberga
- Fotky: Poslední rozloučení na Hradě objektivy fotografů Seznam Zpráv
- Co řekli na pohřbu prezident Petr Pavel, Tomáš Halík a Miroslav Kalousek
- Fotky: Pozvané osobnosti na pohřbu
- Vzpomínky hostů na Hradčanech
- Elita evropské šlechty na Schwarzenbergově pohřbu. Forejt vysvětluje
- Detaily organizace posledního rozloučení
- Hrad v sobotu čekaly uzavírky
- Halík: Schwarzenberg mi zanechal dopis, jak má rozloučení s ním vypadat
- Pohřeb dostal pietní i „punkovou“ část
- Fotky: Večerní rozloučení v Lucerně
- Videozáznam z besedy v Lucerně a on-line zpravodajství z dění kolem pohřbu
- Na pohřeb dostala pozvánky česká šlechta
- Fotky: Lidé se v kostele loučili se Schwarzenbergem