Karlova univerzita spouští nová Ruská studia

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Filozofická fakulta Karlovy univerzity spouští od října 2023 nový magisterský studijní program. Má název ‚Ruská studia - studijní program Borise Němcova‘.

Výuka bude probíhat v ruštině a angličtině a studenti bez stipendia zaplatí za dvouletý program bezmála čtvrt milionu korun. Pro školu je to jeden ze způsobů, jak vylepšit neuspokojivou finanční situaci. Zájemci s ukončeným bakalářským titulem se mohli ke studiu přihlásit do 14. srpna.

Magisterské studium placené soukromou nadací ale vyvolává kontroverze. Kritizuje ho veřejná petice akademiků i fakultní odbory.

Vybraným studentům má školné hradit Nadace Borise Němcova. Tato nezisková organizace, zaregistrovaná v roce 2015 v Německu, je spojená s ruskými opozičními politiky, novináři a podnikateli.

Nadace se přímo podílí na výuce: zaplatila do programu tři ruskojazyčné vědce a část vyučujících budou tvořit členové Akademického centra Borise Němcova, které na Filozofické fakultě už několik let pořádá veřejné přednášky a debaty s ruskými opozičníky.

Podle vedení Filozofické fakulty je studijní program akademicky nezávislý na Nadaci Borise Němcova.

„Jedním z klíčových cílů je snaha na jedné straně uchovat možnost kritického, ideologicky nezatíženého bádání o Rusku v ruštině,“ popisuje vedení fakulty.

Podle odborové organizace Filozofické fakulty jde naopak o nevídaný a velmi problematický krok.

„Jsme veřejná vysoká škola, do které by politické iniciativy - bez ohledu na jejich obsah - neměly takto přímo vstupovat. Zvláště pokud se jedná o studijní program a výuku studentů. Výuka pravděpodobně bude probíhat z určité politické perspektivy,“ říká historik a člen výboru odborové organizace Ondřej Vojtěchovský.

Ruská studia Borise Němcova se mají zabývat politickými, ekonomickými, společenskými a mediálními specifiky Ruska po roce 1991. Podle Vojtěchovského není vhodné, aby takovou výuku a akademické bádání zajišťovala organizace propojená s přímými aktéry ruské transformace.

„Omezují tím nezávislost vysoké školy. Podle nás je to nebezpečný precedens,“ popisuje stanovisko odborů Vojtěchovský.

„V současném politickém klimatu (války na Ukrajině) to sice může působit bezproblémově: ‚spolupracujeme s ruskou opozicí, to je skvělé‘, jenže co když příště přijde někdo z velkých českých oligarchů a nabídne peníze na studium společenské transformace a vytváření nových společenských elit v Česku? Ať jsou cíle Nadace Borise Němcova jakkoliv chvályhodné, tak tímto způsobem nemůže fungovat výuka a kritické bádání,“ míní Vojtěchovský.

Seznam Zprávy požádaly o stanovisko Ministerstvo školství - zda je v pořádku, když studijní program na veřejné škole financuje politicky motivovaná nezisková organizace. Uvedlo, že se jím vůbec nezabývalo.

„Univerzita Karlova má od Národního akreditační úřadu pro vysoké školství udělenu takzvanou institucionální akreditaci. To znamená, že prokázala, že má nastavené vnitřní mechanismy, které zaručí legislativně požadovanou kvalitu studijního programu a je schopna si jej schválit, tedy akreditovat sama,“ vysvětlila mluvčí resortu Tereza Fojtová.

Pro koho je placené magisterské studium určené, přiblížila Žanna Němcovová, nejstarší Němcovova dcera stojící v čele nadace, v červencovém rozhovoru pro ruskojazyčný server Doxa.

„Vyučovacím jazykem je ruština, některé předměty jsou v angličtině. To je důležité, protože mnoho studentů, nejen z Ruska, neumí dostatečně anglicky, aby mohli začít studovat v Evropě. Proto budeme v příštích letech vyučovat převážně v ruštině,“ říká v rozhovoru Němcovová.

Připouští přitom, že spuštění nového programu věnovaného výhradně Rusku vyvolalo nevoli mezi zástupci ostatních východoevropských menšin v Česku.

„Nebudu zastírat, že při akreditaci programu došlo k rozhořčení i ze strany ukrajinské, běloruské a kazašské komunity. Podařilo se mi spojit s Bělorusy a vysvětlil jsem, že u nás bude učit člověk, kterého znají, (běloruská historička) Alena Marková,“ říká v rozhovoru Němcovová.

Ruskou federaci Němcovová označuje doslova za hrozbu pro globální bezpečnost. Nový studijní program má podle ní pomoct pochopit, jak jsme se v této situaci ocitli. Například rozborem toho, jak se šíří ruská propaganda.

Kritici Ruských studií v červenci sepsali petici, kterou jako otevřený dopis předali děkance Evě Lehečkové. Hlavním autorem je předseda Pražského lingvistického kroužku Tomáš Hoskovec a dosud ji podepsalo několik set lidí.

Podle tohoto otevřeného dopisu fakulta šetří na vědcích, kteří východoevropský prostor zkoumají z filologického hlediska, což je tradiční doména Filozofické fakulty. A místo toho se zaměřuje na studium historie a politiky Ruska, protože jí to díky soukromé nadaci přinese peníze.

„Další fungování Ústavu východoevropských studií je spojováno se vznikem nového studijního programu Ruská studia podporovaného nadací Borise Němcova za přímé finanční účasti Centra Borise Němcova, které působí při FF UK. Tento krok má být provázen oslabením či vyloučením filologické složky výuky. Zároveň povede k napojení na soukromou politickou iniciativu, což může ohrozit zásady svobodného bádání. Co podobný vstup soukromých subjektů do akademické výuky, kurikula a dokonce i názvu oboru bude znamenat (a zda je precedentem i pro další obory) nebylo přitom předmětem dostatečné diskuze,“ píše se v petici.

Děkanka Lehečková ale takovou interpretaci odmítá. „Otevřené dopisy … přinášejí velké množství zkreslujících tvrzení či nařčení směřovaných k Ústavu východoevropských studií či FF UK,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

„Studijní program Východoevropská studia (VES) zůstává vlajkovou lodí výuky na Ústavu východoevropských studií a obavy z jeho zrušení nebo marginalizace jsou naprosto irelevantní. Neexistují ani jakékoli úvahy o tom, že by se studium v rámci VES přizpůsobovalo nově otevíranému cizojazyčnému navazujícímu magisterskému studiu Rossijskije issledovanija, které bude otevíráno zcela odděleně na ostatních studijních programů nabízených na Ústavu východoevropských studií. Na dlouhodobé koncepci ústavu se nic nemění, jen se bude otevírat nový perspektivní obor pro jiný typ uchazečů,“ popsala děkanka.

A stejné stanovisko zastává i Stanislav Tumis, šéf Ústavu východoevropských studií, pod který nový program spadá.

„Celý ten útok, že se snažíme ve prospěch nového programu Ruských studií potlačit filologické směřování ústavu, je nesmysl. Studijní programy bude dál pokračovat, většina našich programů má především filologický základ. Pouze se nebudou otevírat specializace ‚litevština‘ a ‚lotyština‘, protože o ně není zájem,“ řekl pro Seznam Zprávy Tumis.

Odborář Vojtěchovský nabízí vlastní vysvětlení: „Je to smutným důsledkem celkové velmi špatné finanční situace, kdy vedení fakulty má sklon brát, kde se dá. Když se nabízí soukromé peníze, které by mohly zlepšit finanční situaci, tak to berou bez ohledu na rizika, která přitom vznikají. Investor de facto může mluvit do toho, kdo a co bude učit, když nabídne, že zaplatí nějakého člověka, zatímco na jiného nezbývají peníze.“

Fakulta chystá v říjnu kulatý stůl, ke kterému mají zasednout zástupci akademické obce spolu s představiteli Nadace Borice Němcova. Už v říjnu má přitom začít první ročník nového studijního programu. Situací kolem Ruských studií Borise Němcova se navíc bude zabývat i Akademický senát.

Do nového studijního programu se zapojila i Fakulta sociálních věd. Do programu dodá několik vyučujících. Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV už přitom s Nadací Borise Němcova spolupracuje, byť ne přímo na akreditovaném studijním programu. Vedoucí katedry Daniela Kolenovská pro Seznam Zprávy popisuje, jak tato spolupráce vypadá.

„Žanny Němcovové je potřeba si vážit jako dcery mocného ruského politika, která se na rozdíl od jiných dcer nebo manželek ruských opozičních politiků snaží dělat něco společensky prospěšného. Co se týče vzdělávání, tak naráží na určité koncepční limity. Protože chce mít pozitivní vliv na ruskou mládež, tak chce být přítomná ve veřejném životě zemí s ruskou emigrací. Proto se aktivity té nadace dají hodnotit jako politické, protože lobbuje za zájmy té migrace, například na (únorové) Mnichovské bezpečnostní konferenci. Není to čistě jen vzdělávací agenda,“ vysvětluje Kolenovská.

Ústav mezinárodních vztahů podepsal s Nadací Borise Němcova v roce 2022 memorandum o spolupráci nazvané „Ideas for Russia“. Akademici měli přicházet s nápady, jak rozvíjet Rusko, až skončí válka na Ukrajině.

„Teď po roce pracuji na vyhodnocení a musím říct, že se to vlastně nikam neposouvá. Úmyslem bylo vytvořit expertní úvahy, relevantní akademické publikace, které by mapovaly situaci vnitřního vývoje Ruska. Pokud vím, tak jediným výsledkem byla prezentace materiálu o Rusech v zahraničí, který je na stránkách Nadace. Možná budeme muset od toho memoranda odstoupit, protože nenese žádné výsledky,“ říká Kolenovská.

Připouští ale, že v době podpisu memoranda nepočítali s tím, že Česko přestane plošně vydávat víza Rusům. Akademici, kteří by se bývali mohli do projektu zapojit, tak nedostali šanci ani přicestovat. Jenže podle Kolenovské může být problém o něco širší.

„Jako institut jsme třeba spolupracovali s Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách. S francouzskými a východoevropskými akademiky jsme měli třídenní workshop o tom, jak válka rozhýbala lidi, o migraci nejen Rusů, ale i Ukrajinců, Bělorusů v Pobaltí. Lidé z nadace Borise Němcova se tam vůbec neobjevili. Můj dojem je, že měli jinou představu než my, možná ne úplně vědecké cíle. Místo toho zorganizovali vystoupení ve výboru Poslanecké sněmovny o Rusech v emigraci,“ dodává Kolenovská.