Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čerpání příspěvku na bydlení coby nejrychleji rostoucí sociální dávky oproti loňsku vzrostlo na více než dvojnásobek plošně po celé republice. Jenže pozor, pokud se podíváme na to, jaký podíl domácností je nucen touto dávkou dorovnávat stávající příjmy, rozdíly v rámci regionů jsou značné.
Jednotlivá města a obce je možné přiblížit a kliknutím na vybranou oblast si zobrazit detaily. Čím větší bod, tím více vyplácených dávek v absolutních počtech, čím sytější barva, tím větší díl domácností v daném místě dávku čerpá.
Mapa vychází z unikátních dat, která Seznam Zprávy exkluzivně získaly od Úřadu práce, o čerpání příspěvku na bydlení za posledních deset let až na úroveň jednotlivých obcí. V tomto případě jsme se zaměřili na poslední rok (2023), kdy vyplácení této dávky výrazně vyskočilo vzhůru.
Řada měst je na tom hůř než venkov
První velké překvapení přichází hned při pohledu na města a venkov. Podíly domácností, které z příjmů nestačí pokrývat náklady na bydlení, jsou totiž větší překvapivě právě ve městech, kde jsou přitom zároveň v porovnání s venkovem vyšší platy. Lidé by tak teoreticky měli snáze hradit náklady spojené s bydlením.
Jenže je to složitější. Na venkově je například více než ve městech rozšířené vlastnické bydlení. A právě nájemní bydlení ve městech pak hýbe statistikami. Další kapitolou je pak inflace a fakt, že reálné mzdy klesají – takže bydlení si odkrajuje z příjmů stále větší díl.
Brno i Praha pokulhávají
Zmapovali jsme, jak je čerpání příspěvku na bydlení rozložené po celé republice, a zjistili, že tuto dávku nárokuje větší díl domácností v Brně než v Praze, která má pověst města s vysokými platy. Zhruba čtyři procenta domácností musí náklady na bydlení dorovnávat příspěvkem. Brněnské domácnosti jsou na tom hůře: podíl těch, které nárokují příspěvek, je šest procent.
V Praze jsou vyšší nájmy a tomu logicky odpovídá i individuální příspěvek na bydlení, který se pohybuje zhruba kolem osmi tisíc korun. V Brně je překvapivě individuální příspěvek srovnatelný (7400 Kč). Jenže pokud chceme zjistit nejen, do kterých míst plynou tyto státní peníze (to je na mapě zobrazené velikostí bodů), ale také míru zatížení v každém místě, je nutné provést relativní přepočet na všechny domácnosti. Čím vyšší podíl domácností, které čerpají příspěvek, tím sytější barva na mapě.
Je možné vidět nejen klasické oblasti na severu Čech a Moravy, ale i to, že Praha a Brno nestačí na Plzeň (viz popisky v záložkách u mapy výše).
Chudé lokality s velkými městy
Při pohledu na sever Čech, Moravy a Slezska je okamžitě vidět, jak vysoký je podíl domácností, které v současnosti bez příspěvku bydlení nezaplatí: v pásu severozápadních Čech jde zhruba o každou desátou domácnost.
Vážná situace v Karviné a Havířově
Stejný podíl domácností je i v Moravskoslezském kraji, opět se pohybujeme kolem 10 %, ovšem v Karviné a Havířově je situace viditelně horší. V obou městech se bez pomoci státu neobejde dokonce zhruba každá šestá domácnost.
Legislativa se nedávno změnila tak, aby se podmínka pro získání příspěvku sjednotila na 30 % příjmů pro všechny obyvatele Česka, bez ohledu na jejich bydliště. Tato změna pomáhá zacílit podporu přesněji, zejména na menší domácnosti, díky revidovanému rozdělení do skupin podle velikosti domácnosti.
Růst počtu žádostí o příspěvek na bydlení a jeho vyplácených objemů odhaluje rostoucí závislost na této formě státní podpory. To jsme zmapovali v úvodním dílu, který se příspěvku na bydlení věnuje.
Zájem o příspěvek na bydlení roste i mezi mladými rodinami, které při rozhodování o bydlení zvažují nájemné, na rozdíl od hypoték, které nejsou uznatelným výdajem pro získání příspěvku. Tento trend poukazuje na významný vliv příspěvku na rozhodování lidí v otázce bydlení a zdůrazňuje potřebu dalších úprav a zvážení jeho dlouhodobé udržitelnosti a spravedlnosti.
U koho dávky končí?
Kromě samotných objemů financí je klíčové i to, komu přesně stát příspěvky vyplácí – tedy kdo je konečným adresátem dávek. Z unikátních dat, která datoví specialisté Seznam Zpráv postupně zpracovávají, je sice na jedné straně vidět plošné navýšení napříč republikou, zároveň jsou ale zřetelné obrovské rozdíly v podílech domácností v jednotlivých regionech, kde se dávky čerpají. K těm se dostaneme postupně v dalších dílech, ve kterých se zaměříme i na to, kdo jsou skuteční příjemci státních peněz.
Nárok na příspěvek na bydlení mají domácnosti, jejichž výdaje na bydlení přesahují 30 % jejich celkových příjmů. Důležitou podmínkou je, že částka nesmí překročit stanovené normativní náklady, které jsou určeny podle průměrných výdajů na bydlení v závislosti na velikosti obce a složení domácnosti (nájem, ceny za služby a energie). V reakci na energetickou krizi byly tyto normativy v minulém roce dočasně zvýšeny, avšak Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s předpokladem zlepšení situace na trhu s energiemi a normativy letos opětovně snížilo.
