Kam po devítce? Zjišťovali jsme, o jaké obory je největší zájem

Nabídka oborů středních škol se sice v krajích liší, trend je ale zřejmý po celém Česku. Žáci mají zájem především o všeobecně zaměřené vzdělávání, a jejich primárním cílem jsou tak lycea a gymnázia. Pokud se nedostanou na víceletá, hlásí se pak na čtyřletá.

Z dat, která Seznam Zprávy shromáždily od krajských samospráv, ale vychází, že se na gymnázia dostane jen zhruba každý druhý až třetí přihlášený žák. Na víceletá ještě méně. To však ještě neznamená, že se zájemce nakonec ke studiu všeobecného oboru nedostane – každý má právo podat dvě přihlášky, takže může vyjít druhá volba.

Například brněnské Gymnázium na Slovanském náměstí opět otevíralo v letošním školním roce čtyřleté studium pro 85 žáků. Dostala se ale jen pětina přihlášených. Loni totiž přišlo o 116 více přihlášek než v roce 2020, celkem 413. Na šestileté studium přijali dokonce jen každého jedenáctého.

„Hodně pracujeme se zpětnou vazbou, takže i přijímací řízení vyhodnocujeme velmi pečlivě. Evidujeme si samozřejmě počty zájemců o studium, ale zejména, jestli jsme školou první volby. Všechny sledované parametry nám stoupají, takže jsme spokojeni,“ říká ředitel školy Dalibor Kott. Na základě zpětné vazby od zájemců například gymnázium zavedlo přijímací zkoušky nanečisto.

Podle radního pro školství Jihomoravského kraje Jiřího Nantla (ODS) je přetlak nejen na brněnských gymnáziích částí širšího trendu – stále větší část populace má zájem a bude také procházet obory zaměřenými na všeobecné vzdělání. Ostatně má to i své naprosto logické opodstatnění. Nedává smysl se uzavírat příliš brzy v oborových škatulkách, když třetina mladých lidí v Česku pracuje stejně ve zcela odlišném oboru, než vystudovala.

„Málo si klademe otázku ohledně efektivity výdajů na vzdělávání. Spíše náš pohled táhne nostalgie po oborech, které bychom chtěli, aby děti studovaly. Přitom by bylo levnější, kdyby absolvovaly všeobecnější, a tedy i obecně levnější obory a konkrétní kvalifikaci si dodělávaly například později v kratších kurzech,“ je přesvědčený Nantl.

Navíc na vysokou nebo vyšší odbornou školu odchází tři čtvrtiny maturantů. Jen 28 procent z nich ale absolvuje gymnázium. Podle Nantla tak dává smysl, aby dostali obecnější vědomostní základ i zbylí žáci, i když to nutně nemusí být na gymnáziích, ale právě například na odborně zaměřenějších lyceích. Na nich v současnosti studuje jen něco málo přes 4 procenta středoškoláků.

Žáci mají ale o tyto všeobecně zaměřené obory enormní zájem. Ukazují to statistiky o počtu přihlášených a přijatých, které Seznam Zprávy pospojovaly z dat pěti krajů, jež údaje poskytly.

Z tohoto omezeného regionálního vzorku je patrné, že dokonce větší zájem než o gymnázia a lycea je o obory informačních technologií. Průměrně o jedno místo bojují téměř tři přihlášení. Přehled je ale pouze ilustrativní. Situace v regionech se významně liší strukturou oborů, nabídkou škol i dalšími charakteristikami. Největší zájem o tyto tři skupiny oborů ale potvrzují i další kraje, které například kvůli covidu nemají ucelená data o přihláškách z loňského roku, ale zájem o jednotlivé obory obecně sledují.

Například ve Středočeském kraji registrují až sedminásobný převis zájmu o osmiletá gymnázia, žáci ale musí zápolit právě i o místa v oborech informačně technologických. Podobná situace je i v Praze, kde se vyjma těchto dvou skupin oborů zvyšuje poptávka po zdravotnických školách, což potvrzují i v dalších regionech.

„V posledních letech stoupá také zájem o technické obory a zřejmě v souvislosti s epidemií covid-19 evidujeme zvýšený zájem o zdravotnické obory. Naopak nízký zájem je o obory stavební,“ dodává pohled z Ústeckého kraje mluvčí tamního krajského úřadu Martin Volf.

U zdravotnických oborů nemusí jít jen o vliv pandemie, pomáhá i relativní prestiž oboru a extrémně nízká nezaměstnanost absolventů. Tento údaj platí i pro pedagogické obory, které se také těší nárůstu zájmu v některých krajích. Učitelství začíná být oproti minulým letům totiž zajímavé i finančně. Bývalá vláda Andreje Babiše dorovnala dlouholetý dluh, a platy se tak začaly přibližovat evropskému průměru.

Na druhou stranu míra nezaměstnanosti absolventů není pro žáky a rodiče rozhodujícím údajem při výběru vzdělávací dráhy. Na výrazně nadprůměrných osmi procentech se držela loni v dubnu u populární skupiny uměleckých oborů. Atraktivitě oboru to ale neubírá, o čemž svědčí i údaj z následující tabulky o převisu zájmu v konkrétních oborech – vůbec nejvyšší v mezikrajském srovnání vychází pro hudebně dramatické umění na Konzervatoři Brno.

Vyšší nezaměstnanost ale Národní pedagogický institut registruje i u absolventů informačních technologií, a to 8,3 procenta. Pokud ale pokračují i vysokoškolským studiem, dosahují pak naopak úplně nejnižší nezaměstnanosti ze všech skupin programů vzdělávání.

Nejmenší zájem mají žáci v případě maturitních skupin oborů o textilní výrobu, zemědělství, strojírenství, zpracování dřeva nebo obchod.

Na učební obory odchází zhruba 28 procent žáků. Pro velkou část z nich jde ale o krok naslepo – v podstatě jen nutné pokračování ve studiu na střední škole. Z průzkumu společnosti Trexima mezi pěti tisíci žáky ze 150 středních škol vychází, že 51 procent žáků učebních oborů si zpětně svou volbu vyčítá. Naopak nejspokojenější jsou gymnazisti, a to ze 72 procent.

Stejně jako v případě maturitních oborů i u některých učebních platí, že se o místa na školách zájemci přetahují. Takové příjemné starosti řeší každý rok Obchodní akademie a Hotelová škola Třebíč. Převis zájmu má u všech učebních oborů, nejvýraznější na studium reprodukčního grafika. Dostane se jen každý třetí zájemce.

„Jsme jedinou veřejnou školou v kraji, která takový obor nabízí. Navíc ho máme vyprofilovaný moderně, tedy ne směrem k tradičnímu knihtisku, ale aktuálním trendům v marketingu, reklamě nebo PR. Spolupracujeme i s významnými partnery, takže žáci mají studium úzce provázané s budoucí praxí,“ vysvětluje úspěch oboru ředitel školy Kamil Novák.

O polygrafické obory je obecně nejvyšší zájem. Vychází to opět z dat, které Seznam Zprávy sestavily na základě údajů z pěti krajů v Česku. Vyjma nich se žáci nejčastěji uchází o osobní a provozní služby, kam patří kadeřník nebo masér. A to paradoxně přesto, že jde zároveň o vzdělání, jehož absolventi mají nejvyšší nezaměstnanost ze všech učebních oborů – 15,3 procenta.

Nejmenší zájem mají žáci o studium textilní výroby, sklářství, dopravy nebo stavebnictví, kam spadají například tesaři, pokrývači, zedníci nebo instalatéři.

Situace je podobná i v krajích, které nejsou zahrnuté v datech. Středočeský kraj eviduje největší zájem o obory cukrář, kadeřník nebo aranžér. Nejmenší pak o tesaře, pokrývače nebo šití oděvů. I v Pardubickém kraji vládnou učebním oborů ty kadeřnické.

„Nízký zájem je o obory vzdělání s výučním listem ze skupiny stavebnictví, geodézie a kartografie (obory pokrývač, tesař, vodař, zedník) a ze skupiny strojírenství (obory klempíř, obráběč kovů, strojní mechanik),“ uvádí mluvčí Pardubického kraje Denisa Píšová.

Obecně ale v příštích letech zájem o většinu oborů naroste. Není za tím ale žádná reforma, pouze nástup vrcholu populační vlny. Na střední školy se totiž letos hlásí silné ročníky 2006 a 2007, to znamená nárůst o 15 tisíc žáků oproti generaci z přelomu tisíciletí. Nejsilnější populace z let 2008 a 2009 navíc teprve přijde, na střední školy se tak bude hlásit o třetinu více dětí než před pěti lety.

Kraje a i školy se ale na tyto ročníky chystají už nyní, včetně brněnského Gymnázia Slovanské náměstí zmíněného v úvodu. „Vzhledem k narůstající populační křivce nás zřizovatel požádal, zda bychom nemohli kapacitu navýšit. Pro příští školní rok tak budeme otevírat jednu třídu čtyřletého studia navíc,“ dodává ředitel školy Dalibor Kott.

Rozhodně ale nehrozí scénář, ve kterém by nebylo dostatek míst pro nastupující ročníky na středních školách. Ministerstvo školství hlásí, že kapacity jsou dostatečné a naplněnost leckde nedosahuje ani poloviny. Atraktivní obory a školy ale nafukovací nejsou. V důsledku narůstající populační křivky se tak zvlášť ve velkých městech dostane méně dětí na vysněnou školu a bude se muset spokojit s náhradní volbou.