Děti nebudou rodičům přispívat na penzi. Ovlivnilo by to vztahy, tvrdí Jurečka

Z důchodové reformy, kterou vláda představila ve čtvrtek, nakonec vypadl návrh, že by děti mohly přispívat rodičům na důchod.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se narazilo na praktické problémy a fakt, že by mohly v rodinách vznikat hádky. „Dobře míněný návrh mohl vytvářet společenské problémy. A to nás vedlo k rozhodnutí opatření nezavádět,“ řekl Seznam Zprávám.

Postupně se bude upravovat důchodový věk: jako první to pocítí ti, kteří odejdou do důchodu v roce 2031, tedy ročník 1965. 

Zároveň se bude mírně zpomalovat růst nových důchodů, počítá se i s větším zapojením OSVČ nebo dohodářů, a naopak úlevami pro náročné profese a pro lidi odvádějící pojištění 45 let. Systém má být spravedlivější k pečujícím osobám, tedy aktuálně převážně k ženám.

Kdy změny lidé pocítí?

Opatření se začínají realizovat už od roku 2024, protože už teď máme v legislativním návrhu úpravu pro předčasné důchody a úpravu valorizací.

A v rámci balíku velké důchodové reformy se opatření budou rozbíhat po 1. lednu 2025. S tím, že tam zakotvíme principy pro výpočty věku odchodu do důchodu tak, aby ten princip reagoval na vývoj společnosti, vývoj dožití.

Pak tam budou principy, které upravují výpočty budoucích důchodů tak, aby to zvyšování budoucích důchodů bylo udržitelné. Nicméně dobrou zprávou je, že budoucí důchody stále poměrně slušně porostou.

Jak to bude s dohodáři a OSVČ?

Upravujeme odvody sociálního pojištění u lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce, kde budeme eliminovat kumulaci těchto dohod. Tyto dohody budou evidovány a dojde i k úpravě u OSVČ, kde bude postupný nárůst minimálního odvodu na sociálního pojištění, abychom se přiblížili na úroveň odvodu, který je odváděn z minimální mzdy.

To znamená, že když někdo dělá OSVČ na hlavní činnost, dělá to čtyři a více let, tak by měl odvádět podobnou výši jako z minimální mzdy. To jsou hlavní opatření, která se začnou objevovat po roce 2025.

Mrzí vás, že se nepodařilo nějaké opatření v koalici prosadit?

Pro mě je důležité, že uděláme úpravu vdovských důchodů, že se věnujeme těm náročným profesím, aby v tom byl systém předvídatelný i vyvážený.

Jedno z těch opatření, která nakonec ve finále nebudeme aplikovat, je placení jednoho procentního bodu vyměřovacího základu rodičům. Když jsme o tom vedli praktické debaty, tak jsme se dostávali na sporné momenty.

O co v praxi šlo?

Třeba jak budeme řešit případ, kdy rodiče vychovávali dítě, dali do toho úsilí a dítě třeba v době dospívání nebo v produktivním věku zemřelo? Co rodiče, kteří vychovávají dítě, které je hendikepované a nikdy pracovat nebude? Nebo odejde do zahraničí a nebude přispívat do tuzemského sociálního systému? Vytváří to skupinu lidí, kteří udělali maximum, a přesto nebudou mít šanci procento od dětí k důchodu získat.

To je jedna série problémů. A druhá, která s tím souvisela, že to může ovlivňovat vztahy v rodinách. Budou rodiny, které budou řešit, proč děti procento neposílají.

Dobře míněný návrh mohl vytvářet společenské problémy. A to nás vedlo k rozhodnutí opatření nezavádět.

Jak změny dopadnou na bilanci důchodového systému? Odstraní se schodky, nebo se jen zmírní?

Jsme schopni v horizontu příštích zhruba 30, 40 let dokázat to, že očekávaný deficit systému, který by kolem roku 2050 vrcholil kolem pěti procent HDP, což v dnešních cenách by bylo 375 miliard korun, které bychom museli do toho systému vložit z daní nebo z rozpočtů jiných ministerstev, tak ten deficit díky těmto opatřením jsme schopni snížit zhruba o tři procenta HDP. Což je více než 220 miliard korun.

Nejsme schopni mít důchody ve vyrovnané bilanci, to ale nemá dlouhodobě žádná vyspělá země, vždycky jsou částečně podporovány z ostatních výběrů daní. Ale toto bude znamenat, že jsme schopni obdržet důstojné důchody pro současnou a budoucí generace.

Myslím, že je to důležitá zpráva pro dnešní čtyřicátníky a mladší ročníky, že stát bude schopen díky úpravám zajistit důchody i jim.

Jak se chystáte reformu vysvětlovat lidem?

Pokud myslíme vážně odpovědnost za děti a svá vnoučata, tak důchodovou reformu je potřeba udělat. Pokud chceme, aby důchody zajišťovaly dostatečnou kvalitní životní úroveň.

Pak je důležité, že se při této důchodové reformě nehovoří jen o změně, která by pracovala pouze s výší a dobou výdělku, ale dostáváme do této důchodové reformy také důležité principy, které zavádějí zásluhu za výchovu dětí. To znamená kromě výchovného, které nám dnes řeší ty důsledky nespravedlnosti, která tady byla v době, kdy naše maminky a babičky měly nás, současnou produktivní generaci, tak tam máme důležitá opatření, která odstraňují tuto problematickou příčinu.

To znamená, že oceňujeme mateřství, rodičovství minimálně na hodnotě průměrné mzdy v tom daném roce ve společnosti, tak abychom tu sociální situaci maminek v důchodu nezhoršovali. A zároveň zavádíme i společný vyměřovací zákon manželů jako další nástroj, který pomáhá posilovat tu rovnováhu mezi manžely. Pomáhá především maminkám, až jednou budou v důchodovém věku, aby i jejich výše důchodu byla férovější a spravedlivější.

S přispěním Alberta Málka.