Článek
Chřipka typu A se v Česku v posledních týdnech stává vedle koronaviru dominantním virem. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Dříve chřipková epidemie obvykle přicházela v lednu a únoru, v předchozích dvou letech ji prakticky zastavilo nošení respirátorů.
Jak moc se v těchto týdnech chřipka mezi lidmi šíří, popisuje epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Objevuje se teď v populaci jiný dominantní vir?
V současnosti se v celé Evropě vyskytují chřipková onemocnění. Je otázkou, kdy nás opustí, o tom se dá spekulovat dost těžko. V tuto chvíli se nacházíme na vrcholu, byť mírné, ale nějaké chřipkové aktivity. Týdně to jsou desítky laboratorně potvrzených vzorků, což není úplně nezanedbatelná záležitost.
Další onemocnění, které se přenáší, jsou plané neštovice. To souvisí s tím, že dva roky byl nižší počet planých neštovic a teď je až prakticky jisté, že planých neštovic bude více. Tím, že to je dětské onemocnění, tak děti, které ho zatím neprodělaly, se potřebují promořit. Toto nás čeká v následujícím období.
Můžeme se v souvislosti s chřipkou bavit už o epidemii?
Chřipka se každoročně vyvíjí a celá populace proti ní tedy nemá ochranu. Obvykle 10 procent populace každou zimu onemocní. Výskyt chřipky může probíhat buď explozivní epidemií, nebo, zhruba jednou za deset let, proběhne skrytě, kdy jsou dva nebo tři měsíce vyšší výskyty v rámci populace, ale téměř si toho ani nemusíme všimnout.
V současné chvíli jde pouze o vyšší výskyt chřipkových onemocnění. Nechce se mi strašit slovy chřipková epidemie, zatím není signál, že by to v ni přešlo. V tuto chvíli je to ale relativně netypické. Za normálního období se v dubnu bavíme už jen o ojedinělých případech chřipky. Letošní zima byla druhá atypická. V loňském roce tu bylo prakticky nula případů, letos byly celou zimu ojedinělé případy. Nyní tu máme každý týden několik desítek laboratorně potvrzených případů chřipky. To je víc, než je obvyklé v tuto roční dobu.
Čím to je?
Je to kombinace více faktorů. Jednak tu dvě zimy byla chřipka jen v malém množství. Letos k tomu přispívá především to, že na podzim a v zimě byla výrazně vyšší obecná protiepidemická opatření. Nyní nejsou skoro žádná. Tedy pokud tu zdroje chřipky jsou, tak se virus do určité míry šíří. Nedokážu říct, jestli se budou ještě zvyšovat, nebo začnou ustupovat. Když se ale podíváme na letošní sezonu, tak poslední dva týdny byl nejvyšší počet chřipkových případů – jsou to desítky laboratorně potvrzených případů, reálně jich je ale samozřejmě ještě více.
Je možné, že jsme ztratili imunitu proti chřipce?
Náznaky poklesu imunity a obranyschopnosti by vedly spíše k ostatním respiračním onemocněním. Těch původců je zhruba dvě stě. Pro běžná nachlazení a rýmu by to platit mohlo, protože byli lidé více izolováni, ať už šlo o sociální distancování, opatření na pracovištích a nošení roušek. To roli hrálo.
Chřipka je ale vysoce infekční, takže tam to, v jaké fázi je naše imunita, není hlavní důvod jejího šíření. Tam jde spíš o to, jaký virus po Evropě cirkuluje a jestli jsme se s ním nebo s něčím podobným už v minulosti setkali. Je to kombinace více faktorů, naše imunita není to hlavní.
Když se virus chřipky vyvíjí, vyvíjí se i nové vakcíny na chřipku?
Vakcíny se chystají z toho, co cirkulovalo v loňské sezoně a na začátku současné sezóny. Vzorků je sice teď menší množství, ale virologové umí na základě určitých genetických map predikovat posun viru. Ten se posouvá jedním směrem, což je vidět na genetických stromech a mapách. Tam lze posun znázorňovat a do určité míry lze vakcíny vyvíjet i na základě menšího množství vzorků. V loňské sezóně bylo v Evropě těsně pod tisíc zachycených vzorků, byl to alespoň zlomek procenta a nebyli jsme tak na čisté nule.
