Školy selhávají při řešení sexuálního násilí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na jedné straně ochrana studentů, na druhé ohrožení respektovaných kantorů. K tomu složité mechanismy i nutnost anonymního jednání.

Případ údajného sexuálního obtěžování na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity ukázal, že školy při nahlášení sexuálního obtěžování často selhávají. V efektivním řešení jim brání i zákoník práce.

Incidenty spojené s nevhodným sexistickým chováním v současnosti řeší také Univerzita Karlova v Praze či Univerzita Palackého v Olomouci. Zástupci škol tvrdí, že jim v efektivnějších řešení nevhodného chování brání zastaralé zákony i rizika prohraných soudních sporů.

Kritici brněnské pedagogické fakultě vyčítají, že tělocvikáře nařčené z obtěžování nepotrestala rázněji už loni v létě, když obdržela stížnost šesti studentek. Kantory tehdy postihla výtkou.

Z výuky pak trojici učitelů stáhla až poté, co na problém koncem ledna upozornily Seznam Zprávy.

„S tehdejšími informacemi jsem nemohla udělat nic víc,“ namítla dřívější prorektorka Masarykovy univerzity a řešitelka oznámení Simona Koryčánková. V únoru se stala děkankou fakulty.

I vedení brněnské pedagogické fakulty se loni mimo jiné obávalo soudního sporu s kantory, kteří by mohli bránit svoji pošramocenou pověst. Tělocvikáři všechna nařčení odmítli.

„Nástroje k postihu v pracovním právu existují. Patří mezi ně napomenutí, výtka nebo i výpověď. Problém v případech sexuálního obtěžování je ale především skutkový,“ řekl pro Seznam Zprávy právník a prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák.

Podle něj musí být zaměstnavatel schopen prokázat důvody, proč nahlášeného trestá, třeba odstavením z výuky. „V takto citlivých věcech je přitom iluzorní představa, že oběť, pro kterou je projevem osobní statečnosti danou věc už jen nahlásit, si půjde v případném sporu mezi univerzitou a zaměstnancem stoupnout před soud, kde bude vypovídat o detailech příslušných incidentů a reagovat při tom ještě na jízlivé dotazy advokáta zaměstnance, který tam bude sedět a spokojeně se usmívat,“ vysvětlil.

Své zkušenosti přidává i proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Petra Šobáňová. I v Olomouci totiž mají se sexuálním obtěžováním ve škole aktuální zkušenosti.

„Většina neetického chování nemá přímo charakter porušení zákona. Pak vám zbývá prakticky jen opatření typu vytýkací dopis. Vše se obtížně prokazuje, studenti se oprávněně obávají sekundární viktimizace,“ přiblížila pro Seznam Zprávy. Ti, kteří zdánlivě zastávají mocenské pozice a měli by problémy řešit, jsou podle ní často „úplně bezzubí“.

Tamní institut ombudsmana funguje na některých fakultách od roku 2014.

Zvlášť u starších případů nemá legislativní oporu. Zákoník práce umožňuje „vyhazov“ za hrubé porušení pracovních povinností. Norma říká, že zaměstnavatel může dát „zaměstnanci výpověď pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl“.

Laicky řečeno: pokud nejde vyloženě o znásilnění či jiný trestný čin, „menší“ prohřešky jsou po roce promlčené. „Řešili jsme případ neetického, hrubého a sexistického chování jednoho vyučujícího, dokonce ve vedoucím postavení, které bylo nejen z našeho pohledu naprosto nepřijatelné. Ovšem oznámení, která jsme řešili, se týkala chování z doby starší než jeden rok. V té chvíli jsme podle zákoníku práce nemohli dělat vlastně vůbec nic,“ ilustrovala to Šobáňová na konkrétní kauze.

Doplnila, že oběti skutek málokdy nahlásí hned. „Pokud se vůbec ozvou, tak většinou až poté, co například uzavřou předmět nebo ročník. Ve chvíli, kdy už se neobávají následků svého oznámení, což už bývá mnohdy pozdě,“ popsala.

Jednání zmíněného pracovníka bylo podle ní natolik závažné, že právníci by za jiných okolností doporučili okamžitě ukončit pracovní poměr, jenže právě kvůli časové lhůtě škola neměla v zákoníku oporu.

Právnička Šárka Homfray loni publikovala 40stránkovou příručku, v níž radí univerzitám, jak nakládat s právními aspekty této problematiky. Podle ní je dočasné odstranění učitele z výuky možné prakticky vždy. „Někdy ale za cenu toho, že i tak budou vyučující pobírat plnou mzdu. Škola musí ale hodnotit rizika i ve vztahu k naplnění povinnosti vůči studujícím, zejména podle antidiskriminačního zákona i podle zákona o vysokých školách,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Školy podle ní musejí nastavit patřičné mechanismy, aby se studenti či zaměstnanci nebáli s potížemi svěřit. „Zároveň by se univerzity jako zaměstnavatelé měly aktivněji učit pracovat s těmi nástroji, které právní úprava nabízí, protože u nás je skutečně často nechuť ‚otravovat se‘ s výtkami a výpověďmi,“ zdůraznila.

Třeba Dominik Levíček z akademického senátu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity řekl, že při podezřeních na obtěžování ze strany kantorů propadlo celé akademické prostředí. Na problém, o němž se nejspíš dlouhodobě šuškalo na chodbách či sociálních sítích, dlouho nikdo z řad studentů ani učitelů neupozornil. „Je to selhání nás všech,“ zmínil.

Podle ombudsmana Jaroslava Šotoly z olomoucké univerzity je důležitý kvalitně nastavený etický kodex. „Musí mít vymahatelnost. Pokud je porušení opakované, je možné rozvázat pracovní poměr. Etické kodexy je potřeba na univerzitách dořešit,“ řekl pro Seznam Zprávy. Druhou cestu vidí v odchodech dohodou. Není to podle něj ideální ohledně rozkrytí incidentů, ale uchrání to oběti od problematického člověka.

Homfray souhlasí, že zajištění důkazů bývá složité a každý případ specifický, proto nelze předjímat výsledky soudů. „Je otázkou, jak by soud hodnotil několik v zásadě shodných a detailních výpovědí bez jiných důkazů, ale nelze vyloučit, že na obhájeni výpovědi (při splnění dalších podmínek) by to stačilo. Nemusím asi zdůrazňovat, že pokud se vyučující dopustili vytýkaného chování, měli by ideálně akceptovat a pochopit jeho závažnost a podle toho se zachovat,“ dodala.

Ombudsman Šotola zdůrazňuje, že se v českém prostředí stále jen minimálně rozebírá rovina psychických dopadů na oběti. „Na Západě univerzity řeší, že byl spáchaný nějaký přečin, ale zároveň poskytují velmi robustní poradenství pro oběti. Aby od počátku byly opečovávané a nezhoršoval se jejich stav. U nás zatím tyto nástroje vyvíjíme,“ řekl.

Dopady na poškozené podle něj bývají drtivé. Studenti odcházejí ze škol, mají psychické problémy, nevěří si. O některých takových problémech pro Seznam Zprávy hovořily i poškozené z pedagogické fakulty. „Na Západě se obětem vyplácí odškodné. O tom se v Česku zatím vůbec nebavíme,“ uvedla jedna z nich.

Oslovení se shodují, že by k lepšímu řešení problémů na školách pomohly zákonné změny. „Tedy novelizovat zákoník práce, možná i zákon o vysokých školách a minimálně prodloužit lhůtu pro možnost reakce zaměstnavatele,“ sdělila Šobáňová.

„Naše pracovní právo je i na evropské poměry stále velmi rigidní a ochranářské vůči zaměstnancům,“ reagoval prorektor Polčák. Podle něj by mohlo dojít ke specifické úpravě dopadající alespoň na vyučující, a to na všech stupních. „Zvláštní úprava pro učitele nebo akademické pracovníky sice zčásti existuje, ale stále neřeší problémy tohoto typu,“ popsal.

Složitý problém lze podle něj vykreslit i snadněji. Říká, že není podstatný rozdíl mezi tím, co chtějí po univerzitě studující a akademici, tedy bezpečné, komfortní a inspirující prostředí pro studium a vědeckou práci.

„Pokud má někdo na univerzitě jiný zájem – ať je to akademik, který si z univerzity dělá sexuální loviště, nebo student, který si chce smyšlenými udáními zjednat pozornost nebo studijní výhody, nemá smysl chránit jejich takto perverzně zneužívaná práva. Pokud na to budeme koukat touto optikou, jsou řešitelné i konflikty práv, které se mohou jevit nekonečně složitými,“ zdůraznil.

Univerzitní ombudsman Šotola vidí prostor v zaměstnávání anonymních whistleblowerů, kteří budou znát prostředí a předem dají vedení školy signál, že je něco v nepořádku. Podle něj se uvažování škol ohledně sexuální problematiky v posledních dvou letech mění k lepšímu. „Ještě se však musí změnit náhled na lidi, kteří na problémy upozorní. Měli bychom jim být vděční, že školu uchránili před ještě většími průšvihy,“ dodal.