Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zhruba takhle by se dal charakterizovat právní stav, který prezident Miloš Zeman dovršil (zatím dovršil) částečným omilostněním Jany Nečasové-Nagyové. Mezi laiky způsobil tentokrát zmatek. I mně volali známí, v domnění, že o případu vím jako novinář víc: „To znamená, že se ten současný proces, ve kterém je obviněná, zruší? Nebo se bude soudit dál, ale s výsledkem už předem jasným? Nebo tam bude vystupovat v pozici svědkyně a pana Nečase budou soudit dál jako obžalovaného? Zůstane jí záznam v trestním rejstříku – a tudíž bude posuzována jako recidivista v dalším procesu, který ji teprve čeká? Nebo začíná s čistým štítem?“
Spousta otázek s nejasnými odpověďmi. V mumraji prezidentských voleb bohužel zapadly, stejně jako ohlasy, které by tohle rozhodnutí v jiné mediální situaci určitě vyvolalo. Ovšem od Miloše Zemana se dá očekávat jakákoli záludnost, takže možná s tím i počítal.
Začal jsem se vyptávat expertů a ti situaci poněkud projasnili. Procesu, který právě s Nečasovou a Nečasem běží, se Zemanovo rozhodnutí nijak netýká. Týká se procesu pravomocně skončeného, který posuzoval zneužití pravomoci Jany Nečasové, dříve Nagyové, v souvislosti s tím, že požádala důstojníky Vojenského zpravodajství, aby sledovali Nečasovu tehdejší manželku, aniž by k tomu měla právo. Právě v tomto procesu vyfasovala Jana Nečasová tři roky podmíněně s pětiletou zkušební lhůtou a s desetiletým zákazem práce ve státní správě. Miloš Zeman zrušil tu pětiletou zkušební lhůtu, ale jinak se na odsouzení Jany Nečasové nic nezměnilo. Desetiletý zákaz práce ve státních institucích dál platí, čistý trestní rejstřík mít nebude.
Jenže proces, který proti dvojici Nečasová-Nečas právě běží, se týká tzv. trafik pro tři poslance, kteří v roce 2012 odmítali hlasovat pro vládní daňový balíček, spojený tehdy s otázkou důvěry vládě. Nakonec se vzdali mandátu – a pak dva z nich získali vlivné posty v Čepru a v Českém aeroholdingu. Zatímco obžaloba to označila jako uplácení, obhajoba se bránila, že podobné operace jsou běžnou součástí politických vyjednávání.
Prvoinstanční soud obžalované viny zprostil, ale odvolací verdikt zrušil a vrátil zpět k novému projednání. A protože původní soudkyně odešla mezitím do důchodu, není vůbec jisté, jak nový soud dopadne. Pakliže by ale Janu Nečasovou odsoudil, musel by při úvaze o novém trestu vycházet z trestu předchozího, kde dostala oněch „podmíněných“ pět let. A hrozilo by tudíž reálné nebezpečí, že by se v souhrnném trestu podmínka změnila na pobyt ve vězení.
Pod touto optikou samozřejmě vypadá Zemanovo rozhodnutí jako zjevně účelové. Tím spíš, že ve zdůvodnění sice upozorňuje, jak neúnosně vleklý proces byl, ale nezmiňuje, že svůj podíl na jeho délce měli i obhájci manželského páru, kteří jej hnali až k Ústavnímu soudu. A ten jejich námitky zamítl před pouhými třemi měsíci. Pak byla slavnostní večeře bývalých premiérů k výročí českého státu v Kramářově vile, kde manželé Nečasovi seděli u jednoho stolu s panem prezidentem – a ejhle, máme tu zcela zvláštní milost…
Po mediálních bombách, jakými bylo omilostnění bývalého šéfa lesů v Lánech Miloše Baláka, kterého soud poslal do vězení na tři roky za ovlivnění dvousetmilionové státní zakázky, a po žádosti o abolici současných nejbližších spolupracovníků prezidenta, aby nemohli být v budoucnosti stíháni, je to sice tichý, ale stejně brutální zásek do soukolí justice. Žádost o abolici u premiéra sice prezident popřel, přestože ji novináři měli podloženou velmi důvěryhodnými zdroji, ale pořád vrčí ve vzduchu i časovaný hradní dron s další výbušnou náloží: předčasnou nominací předsedy Ústavního soudu, o které se už dnes přou právníci, je-li vůbec legitimní a co všechno může způsobit. Včetně paralyzování vrcholné soudní instituce.
„Já myslím, že finále si nechává Zeman na 8. března,“ řekl mi jeden z těch, kterých jsem se dotazoval na omilostnění Jany Nečasové. „Protože on chce nas…t lidi nejvíc úplně nakonec.“
