Článek
„Představ si, že ty dvě ženské prodaly barák, vzaly tři své dcery – jedna má dvě, druhá jednu – opatřily si víza a odjely autem přes Polsko do Kaliningradu. No a to už je ruské území, takže se ztratily někde v Rusku,“ líčil mi známý, co ho šokovalo. To, když jsem mu vyprávěl, že právě natáčím případ pětiletého chlapečka, kterého otec odvezl už před tři čtvrtě rokem do Španělska a odmítá ho vrátit matce.
„A proč by to dělaly?“ nechápal jsem.
„No přece jim ty dezinformační weby natloukly do hlavy, že v Rusku to je pro děti nejlepší. A že je to taky nejlepší způsob, jak se zbavit povinnosti půjčovat děti jejich exmanželům. Ať už jen na víkend, nebo na střídavku. Přitom ty ženské neumí slovo rusky!“
V případu, který zrovna natáčím, navíc otec odvezl synka do Španělska čtyři dny předtím, než měl nastoupit do vězení za krádeže. Byl mimochodem už několikrát trestán a je na něj vydán eurozatykač.
Přitom nešťastná matka má v ruce rozsudek, podle kterého je dítě svěřeno do péče jí, styk otce s dítětem je také přesně vymezen, a naše úřady dělají všechno, co mohou, aby dítě dostaly zpět do republiky. Jenže všechno zřejmě nedělá španělská policie. Otce s dítětem už jednou zatkla, vyslechla a zase propustila, on se potlouká po pobřeží, přespává s chlapcem, kde se dá. U hodných lidí, i v autě.
Jednou ho ale spravedlnost dostihne. On půjde do vězení a dítě k mámě. Kdežto kdyby býval s klukem utekl do Ruska, už ho pravděpodobně nevrátí nikdy. Jak mě ujistili na UMPODu – Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí –, ruské úřady dál ještě v případě sporů o děti i přes válečnou situaci komunikují. Ale že by se tam někdo, dokonce matka, s patřičnými úředníky pro dítě vypravil, to si představit nedovedu. A protože spory se vlekly léta i v jiných případech, které jsem natáčel, a dokonce s civilizovanými státy, i členy EU, je spíš reálná vyhlídka, že dítě mezitím odroste, odtrhne se od rodných kořenů – a bude z něj čistokrevný cizinec. V případě únosu do Ruska možná nový voják, dojde-li v budoucnu k další mobilizaci.
Nejen to. Naši „lovci lebek“ každou chvíli přivezou odněkud z ciziny nějakého pravomocně odsouzeného zločince, který se tam léta skrývá před zákonem. A že jsou to pro ně země zdánlivě bezpečné, které běžně nevydávají.
Teď se otevřela nová možnost. Zaručená. Pro Rusko jsme nepřátelé, tak co by nám pomáhalo chytat zločince. Naopak. Třeba jim nabídne žold ve službách Vagnerovy armády. Naši zločinci sice nejsou tak tvrdí a krutí jako ti, které vagnerovci naverbovali v ruských věznicích, ale zase jsou obecně vzdělanější, mazanější a vycvičenější v IT technologiích.
Ty zločince Rusům přeju. Ale ty hloupé matky s chudáky dětmi ne. Chtěl bych jim vidět do hlavy, jakou mají představu o budoucnosti své a svých dětí. Co tam budou dělat, když neumějí rusky? Co tam budou dělat jejich děti? Půjdou do škol, aby se nejdřív naučily ruštinu? Jak asi na ně budou reagovat ruské děti, když jsou pod vlivem neutuchající propagandy, která praví, že Češi jsou stejný nepřítel jako Ukrajina nebo USA a chtěli by Rusko zničit?
Inkluze znamená v tomto případě nikoli zachovat si svoji národnost a své kořeny, ale stát se Rusem se vším všudy. Tedy i se slepou poslušností režimu, který trestá za pouhou verbální kritiku vězením. Nedopadnou jako stejně hloupé obdivovatelky islámského džihádu, které si až příliš pozdě začaly klást otázku: opravdu jsme tohle chtěly?
Naštěstí jsou to podle UMPODu zatím ojedinělé případy. Žádná epidemie. Ale kdoví, co trollové všechno dovedou…
