Článek
Přímé spoje na Ukrajinu jsou na týdny dopředu obsazené.
„Zájem o cestování naší linkou Praha-Přemyšl-Lvov-Kyjev je aktuálně hodně vysoký, a to v obou směrech. Přičítáme to především letní sezoně, kdy je toto spojení nejvíce žádané,“ říká pro Seznam Zprávy Alexandra Janoušek Kostřicová, PR manažerka RegioJetu.
Její slova potvrzuje aktuální nabídka dopravce. V pondělí večer šlo koupit jízdenku až na 21. července, přičemž v nabídce byla poslední čtyři místa.
Mluvčí společnosti Flixbus, která do země čelící ruské agresi vysílá autobusy, pak zmiňuje, že přímé spoje, které vyjíždějí z Česka, jsou obsazené až do začátku srpna.
Většina míst ale není vybookovaná z Česka. „Vyprodala se mezi Krakovem a Lvovem. To se týká v podstatě všech linek,“ přibližuje Tomáš Beránek.
Praktické důvody
Jak poznamenává Veronika Dvorská z Iniciativy Hlavák, na obsazené linky upozorňují z praktických důvodů. Chtějí totiž předcházet tomu, aby nenastala situace, že uprchlík přijde v červenci o bydlení v Česku, rozhodne se proto vrátit na Ukrajinu, ale nebude mít jak.
„Zatím vždycky, když jsme takovou situaci řešili, měl ten člověk nějakou záchranou síť. Kdyby ale přišel o ubytování a počítal s tím, že se vrátí, řešilo by se to obtížně. Musely by se kontaktovat azylové domy nebo jiné služby, kde jsou kapacity velmi napjaté.“
Sama ale dodává, že iniciativa nesleduje, proč se uprchlíci na Ukrajinu vydávají a na jak dlouho. „Když za námi někdo přijde, že chce na Ukrajinu, nezjišťujeme proč. Pomůžeme mu,“ zdůrazňuje.
Stejně tak ani přepravci neshromažďují informace, na jak dlouho a proč se pasažéři vydávají na Ukrajinu. Nechtějí tak komentovat, zda nynější obsazenost spojů souvisí s červencovým náběhem lex Ukrajina V, tedy souboru zákonů, které mimo jiné zpřísňují proplácení nouzového ubytování a humanitárních dávek.
„Zajisté jde zčásti o návratovou cestu ukrajinských občanů domů, částečně jde ale také o návštěvy na západě. Nevypadá to, že by provoz mezi Evropou a Ukrajinou ustával, spíš naopak. Koneckonců jde o obrovskou zemi a mobilita je pro Ukrajince v současné době velice zásadní,“ zmiňuje mluvčí Flixbusu Beránek.
Ministerstvo vnitra pak pro Seznam Zprávy uvedlo, že během letních měsíců lze předpokládat vyšší mobilita. Před tou varoval i dokument Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl určen pro vládní koaliční jednání.
„Část uprchlíků se bude zřejmě vracet. Bude vhodné mít možnost nárazově zkapacitnit dopravu zpět na Ukrajinu pro případ, že by okolo 1. 7. odjížděly vyšší tisíce osob,“ stojí v dokumentu, který má redakce v k dispozici.
Jak postupovat před cestou na Ukrajinu
Váleční uprchlíci, kteří získali v Česku dočasnou ochranou, by měli svoji cestu do domoviny nahlásit zejména nejen v případě, že jde o trvalý návrat, ale i v případě, že na Ukrajině budou delší dobu. Minimálně se to může vyplatit.
Pokud se vracejí do své země dočasně, ale mají v plánu na Ukrajině strávit i několik týdnů, pak je dobré o tom informovat svoji českou zdravotní pojišťovnu.
Jak například uvádí stránky Všeobecné zdravotní pojišťovny, po tuto dobu zaniká povinnost platit pojistné, ale ani nevzniká nárok na úhradu zdravotních služeb z prostředků tuzemského veřejného zdravotnictví. Při návratu ovšem musí uprchlík doložit pobyt na Ukrajině, například razítkem v pase.
„V případě, že pobyt na Ukrajině nedoloží, je dlouhodobý pobyt zrušen a nastaven průběh pojištění, jako by k odhlášení vůbec nedošlo a s tím je samozřejmě i spojena povinnost doplacení pojistného,“ zdůrazňuje mluvčí VZP Viktorie Plívová. Zároveň ovšem dodává, že nemá k dispozici data o tom, kolik uprchlíků tento krok udělalo.
Pokud se uprchlíci rozhodnou upustit Českou republiku natrvalo, měli by udělat čtyři administrativní kroky, o kterých se podrobně rozepisují na stránkách NašiUkrajinci.cz: 1) vzdát se dočasné ochrany, 2) informovat o tom zdravotní pojišťovnu, 3) informovat o tom českou školu, pokud v ní mají umístěné děti, 4) vyřešit daně.
Hana Malá, mluvčí Ministerstva vnitra, popisuje, že od 22. května do 18. června rezort zrušil - v naprosté většině na žádost cizinců - 1910 dočasných ochran. V týdnu od 19. do 25. června pak resort eviduje 465 zrušených dočasných ochran.
Mluvčí navíc vyvrací, že by při zrušení dočasné ochrany nešlo žádat znovu – například v situaci, kdy se kvůli ruským útokům navrátilci na Ukrajině opět dostanou do život ohrožujícího nebezpečí. „Je možné si znovu podat žádost o dočasnou ochranu, pakliže daný cizinec splňuje všechny zákonné podmínky, může ji znovu získat,“ vysvětluje.
Hlavní změny pro uprchlíky od 1. července
Příspěvek pro solidární domácnosti
Od července přestanou dostávat peníze lidé, kteří ubytovávají Ukrajince. Nově budou něco navíc dostávat lidé s dočasnou ochranou v rámci humanitární dávky. Pro plnou výši dávky bude nutné, aby se majitel nemovitosti zaregistroval do evidence bytů a smluv.
Pokud bude uprchlík bydlet v zaevidovaném bytě, dostane příspěvek tři tisíce korun, bez evidence jen 2400 korun.
Úřady ale nově u domácností zkoumají i příjmy, které se od nároků na dávku odečítají.
Humanitární dávka
Nově se od července budou rozlišovat nezranitelné osoby a zranitelné osoby. Těmi jsou děti do 18 let. Studenti do 26 let. Osoby pečující o děti do šesti let. Těhotné ženy. Osoby starší 65 let. Osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se zdravotním postižením.
Po šesti měsících od udělení dočasné ochrany bude dospělé osobě proplácená podpora 3130 korun, zranitelné osobě 4860 korun.
Podrobněji i s kalkulačkou na stránkách MPSV.
Nouzové ubytování
Lidem s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku déle jak 150 dní a nespadají mezi zranitelné skupiny, přestane stát od července proplácet nouzové ubytování.