Článek
Maturitu z matematiky si rok od roku volí méně žáků. Letos šlo o smutný rekord. Maturovalo z ní jen 17 procent středoškoláků. Obliba matematiky tak na školách neustále klesá – v roce 2013 skládalo maturitní test 39 procent lidí v posledním ročníku. Zájem o matematiku jako maturitní předmět klesl nejvíce u umělecky zaměřených oborů a zdravotnických, výrazně se to dotklo ale také lyceí.
Podle matematika a autora mnoha učebnic Petera Krupky je nutné změnit celkový pohled na matematiku. Nebrat ji jako strašáka, ale naprostý základ pro vzdělaného člověka. I na osmiletých gymnáziím, z nichž jedno v Brně-Řečkovicích Krupka vede, ale počet maturantů z matematiky poklesl, i když nejméně ze všech oborů.
„Chtěl bych se pokusit změnit negativní pohled na matematiku, protože ji najdete na každém kroku. Bez ní moderní život prostě není možný. Logika, sčítání zlomků, procenta. Je to ale cyklus. Pokud není u maturity povinně, nemusí se jí věnovat ve škole taková pozornost a absolventi pak mohou říkat, že ji vlastně pořádně nikdy nepotřebovali,“ říká Krupka.
Jeho si společně s dalšími devíti osobnostmi zvolil mezi své poradce ministr školství Petr Gazdík (STAN). Jde například o bývalého ministra financí Ivana Pilného, biochemika Jana Konvalinku nebo nakladatele Jiřího Padevěta.
Z prvních vyjádření poradců se ale ukazuje, že zrovna maturita bude velkým tématem.
Seznam poradců ministra školství
- Petr Chára – učitel matematiky a konzultant
- Jan Konvalinka – biochemik, vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd
- Peter Krupka – matematik, autor učebnic a ředitel gymnázia v Brně-Řečkovicích
- Jiří Padevět – spisovatel, nakladatel a odborník na moderní dějiny
- Ivan Pilný – IT expert a bývalý ministr financí
- Daniel Prokop – sociolog ve společnosti PAQ Research
- Radko Sáblík – ředitel Smíchovské střední průmyslové školy
- Josef Slovák – středoškolský pedagog a bývalý radní Zlínského kraje pro školství
- Jana Straková – vysokoškolská pedagožka a vědkyně
- Ondřej Šteffl – zakladatel pražského gymnázia PORG a společnosti Scio
„Rád bych se dotkl oblasti, která je mi nejbližší, a to je obsah vzdělávání a jeho hodnocení. V našem prostředí tedy jednotné přijímací zkoušky a maturity,“ přidává se další ze členů poradního sboru, učitel matematiky a konzultant Petr Chára.
Pokud zůstaneme u maturity z matematiky, tak ani výsledky žáků nejsou nijak oslnivé. Letos ji nezvládla desetina žáků. Teoreticky by přitom výsledky mohly být daleko lepší. Letos byly totiž úlohy podle učitelů jednodušší a od roku 2019 se navíc prodloužil čas na vypracování o půl hodiny z původních 105 na 135 minut. Mezi maturanty z matematiky také roste podíl gymnazistů – z původní čtvrtiny na dnešní více než polovinu.
„Cesta k úspěšné změně ve školství se skrývá v detailech a věřím, že mi v tom poradci významným způsobem pomohou,“ dodává ministr školství.
Maturita ve dvou verzích
Změnu v maturitních zkouškách si ministr Gazdík zvolil jako jeden z hlavních bodů svého programu v čele úřadu. Vznikl už také první návrh, jak by budoucí maturita mohla vypadat.
Vedle současné verze zkoušky by středoškoláci mohli skládat také takzvanou profesní maturitu, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Návrh představil think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, jehož představu chce Gazdík při změně maturit zohlednit.
Nepočítá se v něm ale s povinnou matematikou. Žáci by si jako dnes vybírali mezi ní a cizím jazykem. Zástupci pedagogických fakult zase navrhují, aby z matematiky maturovali povinně některé obory, například s ekonomickým nebo přírodovědným zaměřením.
„Pokud si chceme charakterizovat obecně vzdělaného člověka, tak by měl nejen ovládnout mateřský jazyk a domluvit se ve světě, ale také mít logické myšlení, schopnost analyzovat a řešit problémy, což učí právě matematika,“ dodává poradce ministra školství Krupka.
Oproti svému předchůdci v úřadu za hnutí ANO Robertu Plagovi navýšil Gazdík poradní orgán o sedm jmen. Plagovi radili tři lidé: radní pro školství, mládež a sport z kraje Vysočina Jana Fialová, prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza a tehdejší prorektorka Univerzity Karlovy Radka Wildová. Ji chtěl jako svou poradkyni také současný ministr Gazdík. Místo toho z Wildové udělal rovnou svou náměstkyni.
