Jídlo v Krkonoších podražilo. Někde si nosí svačiny a méně utrácejí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O tom, že dovolená letos podraží, se turisté přesvědčují nejen v Chorvatsku, kde mnohé z nich šokovaly letošní ceny, ale i doma. Za dovolenou i jednodenními výlety si letos připlatí i v nejvyšších českých horách Krkonoších.

Jednodenní túra s lanovkou, jídlem a parkováním může vyjít čtyřčlennou rodinu až na několik tisíc korun. Paradoxně jsou ale mnohdy levnější boudy na hřebenech, kde mají vyšší náklady na dopravu surovin, než restaurace v centru Pece pod Sněžkou či Špindlerova Mlýna.

Na vrcholu Sněžky se potkávám s Janou z Rokycanska, která přijela na výlet s manželem a dvěma dětmi. „Ceny určitě vzrostly, se dvěma dětmi se pod tisíc korun nedostaneme,“ popisuje. Nad tím, jestli si odpustí třeba nanuka nebo jídlo v restauraci, ale nepřemýšlí. „Je to pro nás ještě únosné. Věřím ale, že jet sem si už nemůže dovolit každý,“ přiznává.

Že v Krkonoších podražili, si všimla také manželská dvojice, se kterou se potkáváme u památníku obětem hor mezi Luční a Studniční horou. „Naposled jsme tu byli ještě před covidem, tak vnímáme, že se ceny nahoru hnuly. Jsme ale na dovolené, tak nám to nevadí,“ podotýkají. Krom cen jídla je překvapily třeba i ceny parkování v Peci pod Sněžkou.

Na dámskou dovolenou s dětmi jezdí každý rok po Česku i Vladimíra Oralová z Prahy, která právě ukazuje nejmenším členům výpravy Sněžku. Na Kvildě prý byly ceny vyšší, jinak ale s kamarádkami čekaly ještě větší drahotu.

„Je vidět, že se ceny snaží držet na uzdě. Možná je to tím, že jsme z Prahy, tak jsme na vyšší ceny zvyklé. Ale i na Šumavě byly plus minus stejné,“ říká Vladimíra Oralová.

Například svíčkovou s knedlíkem nabízí Moravská bouda nad Špindlerovým mlýnem za 179 korun, nedaleká Martinova bouda za 172. O něco dražší - za 235 korun - je svíčková na Výrovce nad Pecí pod Sněžkou. Je ale potřeba přiznat, že podle jídelního lístku ji tam vaří z telecího masa.

Kolem procházející turista František Pešek se směje, že je to vlastně levnější než u něj doma v Lipnici nad Sázavou. „U nás mají pivo za 80 a svíčkovou za 260,“ vypočítává.

Oslovení boudaři nebo obsluha v restauracích na hřebenech zatím nezaznamenali, že by si u nich lidé na zdražování stěžovali. „Myslím, že máme ceny dobré. Třeba 60 korun za polévku není moc, když to srovnáte s jinými boudami,“ říká servírka na Brádlerových boudách.

A má pravdu. Jejich kyselo za 60 nebo vývar za 55 korun je mezi okolními boudami nejlevnější. Pod 60 se dá polévka s pečivem sehnat i na nedaleké Moravské boudě. Ostatní restaurace už polévky nabízejí za 70 korun a víc.

Z podniků, které redaktorka minulý týden navštívila, byla nejdražší gulášová polévka u horní stanice lanovky na Medvědíně. Bez koruny stála stovku. Přímo na Sněžce v české Poštovně za stejnou polévku chtějí 85 korun.

K dražším patří třeba Luční bouda, nejvýše položená krkonošská restaurace. Ve středu odpoledne je ale turisty obležená, pomalu se plní i vnitřní jídelna u bufetu, který funguje jako samoobslužný. Vybrané jídlo a pití si hosté sami naberou na tác, na dotykovém monitoru ho namarkují a rovnou zaplatí kartou. Sami si do kelímku točí i pivo.

„Ceny tady jsou vysokánské, ale kde je poptávka, je i nabídka. Navíc tady musíme zohlednit, že sem mají horší a dražší dopravu,“ zamýšlí se starší cyklista, který si k redaktorce v jídelně přisedne ke stolu.

Luční boudu prý navštěvuje pravidelně a že by při její návštěvě lidé šetřili na jídle, mu nepřijde. „Byl jsem tady na konci června a do restaurace dokonce stála fronta. Lidi třeba ceny zkritizují, ale ty částky jsou ochotni dát,“ říká. Sám na občerstvení také nešetří, na Luční boudě mu chutná a má rád tamní prostředí.

Ve všední dny má bouda otevřený jen jednoduchý bufet se základními jídly. „Restaurace je večer pro hotelové hosty a přes den je otevřená jen o víkendech,“ vysvětluje servírka Jana, která na bufet dohlíží. Velkým hitem tam jsou tam pečené velké rohlíky a vyhlášené borůvkové koláče.

„Nejsou z velké pekárny, ale pečou si je tady sami, proto tu cenu chápu,“ pokrčí rameny Lucie, která si dává koláč napůl se svým partnerem.

Co se týká útrat, které u nich lidé nechávají, každý boudař to vidí jinak. Zatímco třeba na Martinově boudě lidé podle výčepního, který tam prý pracuje už přes 20 let, utrácejí stále stejně, servírka na Lyžařské boudě u Liščí hory si menších útrat všimla. „Lidi si už běžně nosí vlastní pití a svačiny a u nás si dají jen něco menšího,“ uvedla.

Kromě jídla a pití podražila i doprava na hřebeny pro ty, kteří se chtějí nahoru nechat vyvézt lanovkou. Dospělý za jednosměrnou jízdenku na Sněžku zaplatí v letní sezoně 330 korun, student 300 a dítě pak 150 korun. Zdarma se přepravují jen nejmenší děti.

Pec pod Sněžkou, které lanovku provozuje, k prvnímu výraznějšímu zdražování přistoupila už loni, kdy dospělý na Sněžku vyjel za 300 korun. Rok předtím stála jednosměrná jízdenka nahoru 230 korun. „Na ceny se nesahalo čtyři roky, za tu dobu všechny komodity zdražily, nehledě na pandemii,“ komentoval to loni pro ČTK náčelník lanovky Jiří Špetla.

Za parkování nedaleko lanovky návštěvníci zaplatí 240 korun.

Stokoruny si musí návštěvníci připravit i v okolí Špindlerova Mlýna. Za rozumnou cenu se dá na hřebeny vyjet autobusem. Jízdenka od akvaparku na Špindlerovu boudu vyšla na 54 korun. Hřebenovou túru jsem končila na Medvědíně, odkud mě jízdenka dolů k parkovišti přišla na 300 korun, plus bylo nutné započítat zálohu 50 korun za kartu. Naopak parkování je na Medvědíně levnější než v Peci pod Sněžkou. Celodenní odstavení auta přišlo na 150 korun.