Článek
Kdy je na tom člověk už tak bídně, že „má nárok“ na pomoc v potravinové bance? Otázka, kterou si na podzim bude klást čím dál více domácností.
Neziskové organizace, které potraviny zdarma distribuují, evidují vyšší zájem už od začátku roku, a to nejen kvůli lidem z Ukrajiny. Očekávají však, že na podzim poptávka ještě stoupne s ohledem na rostoucí inflaci i stále vyšší zálohy na energie.
Přesně daná pravidla, kdo si o pomoc říct může, neexistují. Aby ale potravinové banky zamezily zneužívání pomoci, mají svůj systém, jak si zájemce protřídit.
Například každé úterý si chodí lidé pro potravinové balíčky do Zdib u Prahy. Poprvé tu pomoc vydají bez toho, aby zájemci museli svoji tíživou situaci dokládat. Při další žádosti ovšem chtějí doporučení. „Například od sociálního odboru, od úřadu práce nebo od orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD),“ vypočítává Věra Doušová, ředitelka pražské a středočeské potravinové banky.
Reportáž z fronty na potraviny zdrama
Už během jara se pro potravinové balíčky v Praze vydávaly desítky lidí. Během nervózního čekání ve frontě reportérovi vysvětlovali, proč si přišli pro pomoc:
(V hlavním městě nedávno výdejní místo pomoci ve Vršovicích zrušili a o novém se aktuálně jedná, v provozu by mělo být během září.)
„Potravinová pomoc není nárokovatelná,“ vysvětluje Barbora Kováčová, ředitelka Charity v Kralupech nad Vltavou. „Máme stanovená poměrně přísná pravidla. Člověk musí prokázat, že je v nouzi, že pomoc potřebuje.“
V zásadě i ve zdejší výdejně balíčků platí podobné podmínky pro nové žadatele jako ve Zdibech. Potravinová pomoc se vydává vždy ve čtvrtek a ředitelka popisuje, že pokud přijde někdo nový, pracovnice se ho vyptají na konkrétní situaci a případně mu balíček vydají, ale při další návštěvě musí svoji situaci doložit.
Charita v Česku vedle potravinové pomoci včetně drogerie nabízí i pomoc s oblečením. Po celé zemi provozuje 73 takzvaných šatníků. Mluvčí sekretariátu Charity Jan Oulík vysvětluje, že hmotná pomoc bývá navázaná na spolupráci se sociálním pracovníkem a na poradenství.
Potravinové banky a šatníky
V Česku aktuálně funguje patnáct potravinových bank, které distribuují pomoc v jednotlivých krajích.
Bližší kontakty na jednotlivé banky najdete na těchto centrálních webových stránkách: www.potravinovebanky.cz/potravinove-banky-v-cr
Většinou ale platí, že pomoc nevydávají napřímo koncovým zájemcům, ale spolupracují s různými organizacemi a teprve ty potraviny vydávají svým klientům.
Například dlouhý seznam odběratelů, s kterými spolupracuje potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj, najdete zde:
„Lidé zpravidla neřeší jenom to, že jsou chudí a nemají jídlo. Mají třeba dluhy nebo i další problémy. Snažíme se nabídnout řešení problému, třeba pomoc při hledání práce a podobně,“ říká Jan Oulík. Doplňuje však, že účast na poradenství není nutnou podmínkou poskytnutí hmotné pomoci.
Zneužití poznají
Potravinovou pomoc nabízí i jednotlivé pobočky neziskové organizace Naděje. Konkrétně oblastní ředitelka Michala Lutišanová, která se stará o pobočky v Ústeckém kraji, říká, že nepožadují písemné potvrzení.
„Spíše je to o tom, co klient řekne. Není problém, aby pomoc získal,“ konstatuje ředitelka a líčí, že její kolegové jsou zkušení a pokud by chtěl někdo pomoc zneužít, tak se to brzo projeví.
„Stanovíme, jakou míru pomoci od nás potřebují, případně je pošleme jinam, když bychom jim nedokázali pomoct,“ dodává Michala Lutišanová a říká, že to klíčové, co musí zájemci udělat, je si o pomoc říct, tedy dorazit na některou z poboček.
Na zkušené pracovníky vsází i sdružení Pomoc v nouzi České republiky, které distribuuje potravinovou pomoc i oblečení. Aktuálně především na Vysočině v okolí Třebíče.
„Každé pondělí, středu a pátek si jezdíme pro zboží, jako je pečivo, zelenina, mléčné výrobky a tak dále, a potom to terénní pracovníci rozváží lidem v nouzi,“ říká předseda sdružení Klement Kuzma. Prvním krokem v tomto případě je vyplnění kontaktního formuláře. „Náš pracovník se následně ozve,“ říká Klement Kuzma.
I nábytek zdarma
Ne každý ví, že pro lidi v nouzi je zdarma k dostání třeba i nábytek. Například pražská nábytková banka ale musela přístup ke klientům zpřísnit.
„Od letošního roku jsme dali pravidlo, že klienti k nám musí chodit pouze se sociálními pracovníky. Jedinou výjimku mají lidé, kteří spolupracují s OSPODy a úřadem práce,“ říká například Tomáš Valenta vedoucí Nábytkové banky Praha.
Vysvětluje, že dříve měli zájemci o pomoc často i nesmyslné požadavky.
„Proto chceme, aby si klient se sociálním pracovníkem načrtl, co je do bytu potřeba. Šatní skříň, komody a tak. A pak si i s pracovníkem domluvil termín a dorazil k nám,“ dodává.
