V koši končí nejvíc ovoce. Podívejte se, jak se v Česku plýtvá jídlem

Lidé v Brně ročně vyhodí okolo 37 kilogramů potravin, nejvíce se jídlem plýtvá na sídlištích. Množství vyhozeného jídla je možné ovlivnit kampaní, lidé reagují na letáky i na vzdělávací příspěvky na sociálních sítích. Naopak efekt dražších kampaní na ně krátkodobě příliš nezafungoval, projevil se až v delším horizontu.

To jsou hlavní zjištění světově unikátního tříletého výzkumu brněnské Mendelovy univerzity, který jeho autoři právě dokončují. Výsledky představili na čtvrteční tiskové konferenci.

Ve spolupráci s odpadovými firmami po tři roky pečlivě třídili obsah popelnic 900 stovek brněnských domácností. A to ve třech typech zástavby: sídlištní, venkovské a vilové.

Nejvíce potravin – hlavně ovoce, zelenina a pečivo – skončí v koši v sídlištních zástavbách. V prvním roce tam člověk v průměru vyhodil 54 kilogramů jídla, po účinku kampaní to bylo ve druhém roce o čtvrtinu méně. Data za poslední rok, která vědci dopočítávají, však naznačují, že se plýtvání vrátilo k padesáti kilogramům ročně.

Platí to také pro celková čísla ze všech zástaveb. V prvním sledovaném období lidé vyhodili v průměru 37,4 kilogramu potravin. V druhém ročníku to bylo o čtyři kila na hlavu míň. V posledním sledovaném období, kde zbývá dopočítat jaro, bude celkové číslo opět vyšší.

Podle výzkumníků se chování obyvatelů sídlišť výrazně neliší od venkovských a vilových zástaveb, jen nemohou zbytky potravin tak často využít na zahradě nebo třeba pro domácí zvířata.

„Data jsou zobecnitelná na celé Česko, především velká města. Věříme, že budou směrodatná k tomu, abychom u obyvatel redukovali plýtvání,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.

Plýtvání potravinami se liší také v závislosti na ročním období. „Měřili jsme v každém ročním období, abychom eliminovali sezónnost,“ doplnila Kubíčková.

Projevila se také epidemie covidu a lockdowny, kdy byli lidé zavření doma. V tu dobu vyhazovali potraviny do koše mnohem méně, a to ve všech typech zástaveb. „Domácnosti při pandemii zvýšily svůj objektivní odhad plýtvání na 15 kilogramů. Při pandemii si plýtvání více uvědomovaly,“ sdělila další z výzkumnic Martina Morávková. Přesto se odhad respondentů značně lišil od reality, skutečně vyhodili do popelnic dvakrát víc potravin.

Prozkoumané popelnice zároveň ukázaly, že si lidi při epidemii mnohem víc objednávali hotová jídla z restaurací. „Už to nebyla součást našeho výzkumu, ale v odpadu bylo v té době mnohem víc plastových přenosných boxů na hotová jídla z restaurací,“ potvrdila Kubíčková.

Sledované domácnosti o výzkumu předem nevěděly. Experti z Provozně-ekonomické fakulty na jejich nakládání s jídlem působili také různými druhy vzdělávacích kampaní. „Ty informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o jedenáct procent,“ doplnila Kubíčková.

Překvapivé pro výzkumníky také bylo, že okamžitý efekt měla levnější kampaň v podobě příspěvků na sociálních sítích, nálepek na popelnicích nebo informační brožury. Spustili kampaň na webovkách kupcosnis.cz. Spočívala mimo jiné v radách, jak chytře nakupovat, správně skladovat jídlo a vařit beze zbytků.

Náročnější kampaň, do které patřily workshopy ve školách, diskuze nebo edukační videokampaně, v krátkodobějším horizontu nezabrala. „U skupin, které byly pod vlivem dražší kampaně, byl však návrat k nežádoucímu chování méně výrazný než u skupin, které byly ovlivňovány levnější kampaní – z toho je možné odvodit, že dražší kampaň přinesla efekty až s určitým časovým odstupem,“ sdělila vědkyně Lucie Veselá.

Tři čtvrtiny dotázaných chtějí více mluvit o plýtvání potravinami. Dva ze tří lidí se zároveň zajímají o to, jak mohou snížit potravinový odpad.

Výzkumníci si také ověřili, že na lidi ohledně plýtvání potravinami zabírá pozitivní motivace. Podle expertů nemá cenu lidi zastrašovat či děsit. Uvítají rady a tipy. „Taky je nutné působit pravidelně. Jakmile jsme s tím přestali, tak se lidé vracejí k nežádoucímu chování,“ dodal Veselá.

Tým vědců také zjišťoval od lidí, z jakého důvodu nejčastěji potraviny vyhazují. Nejčastěji se jim jídlo zkazilo při skladování, překročilo datum použitelnosti nebo minimální trvanlivost.

Výzkumníci ve čtvrtek výsledky světového výzkumu prezentovali na mezinárodní odborné konference Food wasted and future. Na zjištění chtějí navázat v dalších projektech.

„Aspekty strategie s námi už také konzultovala města jako Praha, Hradec Králové či Jihomoravský kraj. Vláda a jednotlivá ministerstva samozřejmě kampaně mohou použít,“ doplnila Kubíčková.