Skrytý svět drahého bydlení pro chudé: Jak se vydělávají stovky milionů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen v Plzni a okolí zmapovali pracovníci neziskové organizace Ponton přes 70 ubytoven, kde trvale žijí zaměstnanci pracovních agentur, ale i cizinci včetně válečných uprchlíků z Ukrajiny a sociálně slabé domácnosti včetně rodin s dětmi.

A dopočítali se k částce 420 milionů korun, která na ubytovny proudí. „To jsou konzervativně odhadované poplatky za ubytování, které zaplatí obyvatelé zmapovaných ubytoven ročně,“ popisuje Lubomír Lupták, ředitel Pontonu.

Zároveň se svými kolegy stanovil průměrnou sazbu za ubytování. V polovině letošního roku se pohybovala na 213 korunách za noc, nebo 6410 korunami za měsíc za osobu.

„Na stejné ubytovně za stejný typ pokoje jsme identifikovali různé platby. Těžko se hledá ten vzorec, někdo platí pět a půl a někdo osm. Je vidět, že si správcové mohou dělat, co chtějí,“ popisuje Lupták, proč jde jen o odhadované příjmy.

Pro čtyřčlennou rodinu na ubytovně tak představují náklady na bydlení 25 640 korun za pokoj. Jak už Seznam Zprávy v reportáži popsaly, nejde o žádné luxusní bydlení. Reportéři například navštívili domácnost žijící v místnosti o zhruba 14 metrech čtverečních. Na palandě spí dva synové, hned za ní je větší postel pro dospělé.

Modelový příklad představuje jedna z plzeňských ubytoven, která se zaměřuje na ubytování lidí, kteří nemají na výběr. Kapacita se pohybuje od 40 až po 70 osob. Každý platí pevnou sazbu sedm tisíc korun. Pokud budeme počítat se středovou hodnotu ubytovaných – 55 osobami – měsíčně se příjem pohybuje kolem 385 tisíc.

Anebo druhá ubytovna, kde je podle terénních pracovníků sice pevná kapacita 69 osob, ovšem ty platí individuálně až 6200 korun měsíčně. Reálně tak opět lze příjmy jen odhadovat.

V případě, že je cena individuální, redakce raději vychází z průměrné částky na osobu a měsíc 6200 korun.

Jak už Seznam Zprávy popisovaly, problematické se ukázaly i pokusy o odhady počtu osob trvale žijící na ubytovnách. Rámcově se o to pokusili v letošním roce autoři Zprávy o vyloučení z bydlení, za kterou stojí Platforma pro sociální bydlení ve spolupráci s Ostravskou univerzitou.

Pracují s číslem 19 600 osob. Jenže právě organizace Ponton upozorňuje, že jen na Plzeňsku žije na ubytovnách až šest tisíc osob, zpráva přitom pro celý kraj počítá pouze se 1200 lidmi.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží situaci monitorovat v rámci Sčítání osob bez domova.

„Poslední data máme za rok 2019, 2022 a příští sčítání bude realizováno v roce 2025. Výsledky sčítání pomáhají mapovat situaci a také ukazují, jaký efekt mají opatření v rámci bezdomovectví, která Česká republika přijímá a bude přijímat,“ reaguje Kateřina Procházková, mluvčí Ministerstva práce.

V září pak bylo do ubytoven v rámci doplatku na bydlení vyplaceno zhruba šest tisíc dávek o celkovém objemu 44,7 milionů korun.

Jenže terénní pracovníci mluví o tom, že na ubytovny tečou peníze nejen přes doplatky na bydlení, ale také skrze přídavky na děti, rodičovské příspěvky a příspěvky na živobytí.

„Objevuje se i pěstounská péče, ale té je jen minimum,“ říká Kröhanová, která se v Pontonu specializuje na problematiku dávek.

Ostatně i poslední zpráva o Sčítání osob bez domova z roku 2022 popisuje, že dávky bere 69 procent lidí žijících na ubytovnách. Konkrétně příspěvek na živobytí přes 70 procent osob, doplatek na bydlení téměř 60 procent osob a přídavek na dítě bezmála 26 procent osob.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) aktuálně oznámil, že v rámci revizí dávek, se kterou se počítá od příštího července, se významně změní i podmínky čerpání peněz ze státní kasy na ubytovny a obecně pro takzvané obchodníky s chudobou.

„Když se stanovují ceny, majitelé se tváří, že pronajímají pomalu luxusní byty v centru Prahy, aby co nejvíce navýšili podporu pro své nájemníky a pak ji sami shrábli do své kapsy. Přitom takové byty často nemají sociální zázemí, kuchyně apod. Prostě se v nich ani nedá důstojně žít. Tak přesně tohle už po revizi dávek nebude možné, protože srazíme podíl uznatelných nákladů na bydlení v ubytovnách a budeme přísně hlídat standardy bydlení,“ popisoval ministr na sociálních sítích.

Seznam Zprávy už v předchozím textu popsaly obavy terénních pracovníků, že takováto změna bez vytvoření alternativy, kam by se lidé z ubytoven mohli přestěhovat, povede k ještě horšímu postavení těch nejzranitelnějších: rodin s dětmi.

Boj s obchodníky s chudobou je v Česku dlouholeté téma. Zatím nejvýraznějším nástrojem byly takzvané bezdoplatkové zóny, kdy města a obce vyhlašovaly oblasti, kde nově přistěhovaní lidé nebudou moci čerpat právě doplatky na bydlení. Na dávku ale v zóně neměli nárok ani samoživitelé, osoby s hendikepem, nebo chudí senioři.

Tento nástroj tak zrušil Ústavní soud v roce 2021 s poukazem na iracionálně nerovné zacházení. „Lze uzavřít, že napadená ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou podle Ústavního soudu neústavním zásahem do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení,“ stojí ve zdůvodnění.

Ústavní soud dodal, že se jednalo o nesystémovou reakci bez trvalejších účinků na dlouhodobě neuspokojivě řešený problém sociálního vyloučení.

Před covidem zase Ministerstvo práce a sociálních věci rozepsalo 15 opatření pro boj s obchodníky s chudobou. Jenomže plán vyžadoval souhru hned sedmi ministerstev a reálně se jej nepodařilo prosadit.