Jen tři ze sta dohodářů platí zdravotní a sociální pojištění. Křiví to trh

Jen tři lidé ze sta, kteří pracují na dohodu o provedení práce, z výdělku odvádí zdravotní a sociální pojištění. Každý šestý „dohodář“ má souběh s hlavním pracovním poměrem u stejného zaměstnavatele.

To jsou hlavní zjištění z evidence, kam museli od letošního července zaměstnavatelé hlásit všechny dohody o provedení práce. Seznam Zprávy mají k dispozici první podrobnější data o dohodářích.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím zveřejnila souhrnná data, která ukázala, že naprostá většina příjmů z dohod nepodléhá pojistnému – bezmála 851 tisíc lidí mělo v červenci přes milion dohod. Celkově si takto přišli na 5,7 miliardy korun. Ovšem odvody na sociální a zdravotní poslali jen ze zlomku z 559 milionů korun. Odvádělo se zhruba z desetiny příjmů.

Podrobnější vhled ale ukazuje komplikovanější obrázek: část lidí skrze dohody „optimalizuje“, část s nimi nahrazuje v Česku nedostatečnou nabídku flexibilních úvazků. A samozřejmě jsou i tací, kteří využívají dohody podle původního účelu na brigády nebo kratší přivýdělky.

Mluvčí Ministerstva práce a sociální věcí Jakub Augusta popisuje, že pro lepší porozumění a vyhodnocení dat z evidence je potřeba další časová řada. „Klíčové jsou především informace o sezonním vývoji příjmů a také informace o tom, do jaké míry jsou DPP využívány jako občasný příjem a komu naopak poskytují pravidelný příjem. Poté můžeme přijít s konkrétním zhodnocením a návazně i dobře zacílenými návrhy opatření,“ uvádí mluvčí.

A další získaná data od České správy sociálního zabezpečení dokládají pohyb –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v září už bylo zaregistrováno 992 468 lidí majících 1 217 943 dohod.

Ovšem původní plán vlády Petra Fialy od příštího roku dohody utáhnout, se na poslední chvíli zadrhl. V zásadě se měl zvýšit limit pro neodvádění pojistného u první „ohlášené“ dohody, u dalších naopak snížit.

Z toho ovšem na poslední chvíli sešlo. Zaváhání vládní koalice si kreativní formou vzala na mušku i místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová ve svém videu, kde si navlékla hranolkový převlek.

Už první data odhalují tři hlavní zjištění:

Naprostá většina dohodářů se se svými příjmy pohybuje těsně kolem hranice, od které by už museli odvádět zdravotní a sociální pojištění.

Nejčastěji – ve 22 procentech případů – mají lidé na dohodu příjem 10 tisíc korun, tedy přesně nastavený strop, do kterého nemusí odvádět pojištění a platí pouze srážkou 15procentní daň.

Dalších 12 procent dohodářů má příjem od 9001 korun do 9999 korun, tedy těsně pod hranicí. A pouze u tří procent dohod je částka vyšší.

Celkově 358 tisíc dohodářů (42 procent) má zároveň práci na hlavní pracovní poměr a z toho více jak 134 tisíc má hlavní pracovní poměr i dohodu u stejného zaměstnavatele.

Data také ukazují, že 43 procent pracuje na dohodu uzavřenou na jeden až dva roky.

Podle ekonoma Filipa Pertolda, zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, jsou to důkazy, že značná část pracovního trhu používá dohody jinak, než bylo původně zamýšleno.

„Zhruba 300 až 400 tisíc lidí na tom jede dlouhodobě, to nejsou nárazové brigády. Rozhodně to nesplňuje účel, proč byly dohody zřízené,“ zmiňuje Pertold.

Podle něj se tak obrací naruby původní princip, že se sesypou příjmy na jednu hromadu, sečtou a pak se zdaní. „A my to děláme jinak… takže lidé využívají dohody o provedení práce nebo živnosti k tomu, aby si přišli k penězům navíc, které jsou bez pojištění,“ říká Filip Pertold a zdůrazňuje, že podle něj jde o problém.

Změna tohoto nastavení by ale vyžádala komplexnější pojetí. „K reformě odvodového systému se ale nikdo nemá,“ poznamenává.

Data totiž ukazují i na další aspekt dohod – více je využívají ženy. A vysvětlením podle oslovených je i to, že suplují v Česku flexibilnější pojetí pracovního poměru.

„Neumíme nabídnou zkrácené úvazky, protože na to nemáme nastavený systém a rozpočty. Máme nastavený systém na to, že si lidé vydělají 10 tisíc korun a neodvedeme sociální a zdravotní a zaměstnanec taky ne,“ popisuje Jana Stehlíková ze společnosti Flecto zaměřené na flexibilní úvazky. Je také garant této problematiky ve Svazu personalistů ČR.

Obecně se uvádí, že v České republice je zhruba šest procent zkrácených úvazků. Podle Jany Stehlíkové je jich reálně daleko méně, protože se tam započítávají i dohody. „Z toho jsou zkrácené úvazky na hlavní pracovní poměr maximálně jedno procento. Křivíme si trh s úvazky,“ říká a dodává, že je to republikový konsensus.

Souhlasí s ní Lucie Bášová z Mumdoo, kde se snaží propojovat expertizu osob pečujících o děti se zaměstnavateli.

Data zároveň ukazují, že situací, kdy jeden člověk řetězí dohody a vlastně se tak vyhýbá jakýmkoliv odvodům, existuje, ovšem nejde o tak časté schéma.

Tři a více dohod vykázalo v červenci více jak 25 tisíc lidí. „Nejsou to stovky tisíc lidí, ale zároveň to není tak, že by to neexistovalo,“ komentuje situaci Pertold.

Lucie Bášová ale popisuje, že zvýšená administrativní náročnost spojená se změnami u dohod a například právem na dovolenou způsobila, že si řada pracovnic raději založila živnost.

„Před rokem jsme měli polovinu na živnost a polovinu na dohody a teď vidíme, že jestli máme na měsíčních projektech 25 procent dohod, tak to je moc. To je určitě jeden trend,“ říká spoluzakladatelka Mumdoo.

Jana Stehlíková pak popisuje, že konkrétně během rodičovské dovolené je práce na dohodu oboustranně výhodná. „Ve chvíli, kdy jste státní pojištěnec, důchodce, student, jste na rodičáku, tak vám to tolik nevadí, protože se vám ta doba započítává do pojištění. Ale když máte po rodičáku, tak to v pořádku není,“ upozorňuje s tím, že lidé na to doplácejí v důchodu.