Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku, který se věnuje letošním vánočním trhům v centru Brna včetně cen u stánků s občerstvením. „Pokud je prodejce ochotný zaplatit 900 tisíc za stánek, tak ví dobře, že prodělečný nebude,“ píše například ve svém příspěvku Gustav Flachs.
Přečtěte si původní článek
Alois Hruška: Návštěva je dobrovolná , nákup dobrovolný. Je-li poptávka , bude nabídka, a obráceně. Nevím, proč to každý řeší. Koneckonců, je to jen výsek města, kde to chvilku přežijí a mohou se najíst před nebo později jinde namísto těch nářků na všechno a všechny.
- Jiří Jelínek (reaguje): Máte pravdu, ale třeba kvůli dětem se na ty trhy člověk dostane. Ano, jasně, máme na to si to koupit, ale pracující člověk skřípe zuby, protože je to zlodějna. Myslím pronájem, obsluha, energie a zisk prodejce apod., které ty ceny ovlivňují.
Pavel Šťastnik: Přestože titul Evropské hlavní město Vánoc zní úsměvně, tak jsou brněnské vánoční trhy opravdu TOP, a to i v evropském měřítku. Celé centrum města žije, je tu fakt bohatý program, mraky lidí, spousta i zahraničních turistů. Chodíme tak dvakrát týdně přes všechna náměstí, dát si punč, poslechnout nějaký koncert a je to fajn.
Moravec Ales: Všichni obchodníci, trhovci, vydělají jen tolik, kolik jim umožníme sami. Neříkejte nikdo, že všichni návštěvníci trhů jsou tak bohatí, že jim na koruně nezáleží a v klidu kupují předražené výrobky i občerstvení. A když si uvědomím cenu nájmu plochy pro stánek, tak už se přece nemůžu divit, že dvě deci svařeného moštu (záměrně nepíšu vína) s trochou koření a cukru stojí 60 i více korun. Za to mi ani ta vánoční nálada nestojí.
Jan Jeřábek: Byli jsme s ženou na trzích v Brně letos poprvé a musím říct, že se nám líbily výrazně víc než ty naše v Praze. Daleko větší výběr jídel a ceny jsou podobné jako v Praze. Jen jeden výrazný rozdíl tam byl - v Praze na Staromáku jsem dal za 5 pečených kaštanů 140,- Kč a v Brně za 6 kusů jen 42,-Kč. Ač jsem rodilý Pražák, musím uznat, že Brno je lepší.
Jan Kudera: Vysoké ceny na vánočních trzích jsou trvale už dekádu, probírá se v médiích každoročně. Je to už taková tradice. Trhovci razí myšlenku, že spotřebitel celý rok šetřil, ale kolem Vánoc je ochotnější „pustit chlup“. A jak je vidět, narvané náměstí to potvrzuje.
Jiří Suchý: Běžný zákon nabídky/poptávky. Dokud lidé kupují, budou ceny růst/stagnovat. Není povinné si ten bramborák/svařák koupit. Ale pokud si ho koupím, tak dávám najevo, že je cena přiměřená. Platí to i naopak. Pokud by lidé nekupovali, prodejce by musel zlevnit.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Simona Kuntova: Já pořád nechápu ty prodejce, že si myslí, když přepálí ceny na jídle, že mu to zaplatí nájem, suroviny atd. To se nemůže vyplatit. Chápu, že když mají nájem stovky tisíc měsíčně, tak chtějí návratnost. Jenže takhle tam moc velkou tržbu mít nebudou… Začarovaný kruh. Já bych na to nikdy nekývla, pronajmout si stánek. Ale každého věc…
Jan Kotrč: Prodávat místa na stánky aukcí je asi ten nejblbější nápad, který jsem kdy viděl. Posledních pět let jezdím s řemeslným stánkem a tohle je fakt nesmysl. Jediný logický výsledek je, že stánky se pronajmou lidem/firmám, které si mohou dovolit nabídnout extrémní částky (na rozdíl od malých prodejců a řemeslníků), a pak vyženou ceny produktů do nebes. Také nevím, zda procházejí prodejci nějakým výběrem, ale pokud ne, tak výsledkem mohou být také nevkusné produkty a stánky, které se na akci nehodí. Pořadatelé chtějí jen nahnat co nejvíce peněz a ušetřit si co nejvíce práce.
- Tomanova Jana (reaguje): Řemeslné stánky mají v Brně fixní cenu. Tuším 45 tisíc. Každý systém má díry a tady bych se spíš obrátila na řemeslníky, kteří nebyli do stánků vybráni (protože vím určitě, že zájem byl větší), ale cena stánku pro řemeslníky mi zrovna tady přijde jako ošéfovaná. Co se jídla a pití týče, tak nápoje fajn, i když cena byla někdy na hraně toho, co jsem byla ochotna zaplatit, ale pořád ještě v cajku. A byly fakt moc dobré. Jídlo... různorodé. Od fakt dobrých chutných věcí po totální průšvihy, mezi které řadím právě ty bramboráky. Ne kvůli ceně, ale kvůli tomu jak byly vysoké a černé. To já nerada. Takže si je, logicky, nekupuju a dám si radši něco jiného. Což může každý.
Jan Trnka: Pořadatelé prodávající místa přece mohou prodat místo jen tomu, kdo prodává něco tradičně vánočního (a ne šroubováky a adidasky ), tak mohou prodat místo i někomu po předložení rozumného ceníku, který pak dodrží.
Jana Nová: Ceny šroubují trhovci, protože si potřebují skrz ty předražené produkty vydělat. A lidé jsou buď bohatí, anebo hloupí, že to kupují. Takže regulovat ceny je nesmysl, není přece povinností návštěvníka kupovat. Se divím, že nikde v okolí není bistro, které by totéž prodávalo za normální cenu - tam by se dveře netrhly.
Petr Páleník: Ne trhovci! Ceny šroubují ti, co si to kupují předražené. Prodávají za to, co jim my jsme ochotni dát. Nikde v zahraničí ceny nikdo nereguluje. Buď to kup, nebo ne. Nikdo nás nenutí. Kdybych byl na stánku, asi bych se nechoval jinak. Ceny mě štvou také (v některých případech), tak to nekupuji. Asi je spousta lidí bohatší, než předstírají, jinak by trhovci už dávno zlevnili, protože by neměli odbyt.
Zdeněk Šmída: Proč bych neprodával bramborák za 200,-, když ho lidé kupují? Není nic jednoduššího, než příští rok v aukci vysoutěžit stánek a začít ty bramboráky prodávat za nižší ceny, pokud myslíte, že na tom vyděláte více. Jenže také se může stát, že proprší celý advent a vám pak zbyde know-how, materiál a dluh 200 000,-. To se prostě v podnikání stává. A pokud je svařák a langoš pro vás drahý, tak si ho nekupujte, ale aspoň držte zobák…
