Jediné spálení a riziko rakoviny kůže se zvýší o desetinu, říká dermatoložka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S vlnou veder a slunečními dny se pojí i potenciální zdravotní komplikace. Kromě časté dehydratace jsou to například kožní problémy. Silné sluneční paprsky mohou způsobit předčasné stárnutí kůže nebo podpořit vznik nádorových onemocnění.

„Naše kůže má minimální přirozenou ochranu proti slunečnímu záření,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Lucie Jarešová, dermatoložka a místopředsedkyně výboru České dermatovenerologické společnosti České lékařské společnosti JE Purkyně pro ambulantní segment.

Jaká jsou rizika opalování nebo obecně vystavení pokožky slunečnímu záření bez použití ochranných prostředků?

Naše kůže má minimální přirozenou ochranu proti slunečnímu záření. UV záření vyvolává zánětlivé reakce v kůži a poškozuje DNA buněk. Zarudnutí kůže je způsobeno především UVB složkou UV záření.

Jak se projevuje takové poškození DNA buněk?

UV záření způsobuje změny v DNA buňky, čímž mohou vznikat nádorová kožní onemocnění. Způsobuje rovněž předčasné stárnutí kůže, které bohužel není viditelné hned ani například ve čtyřiceti letech. Projeví se až kolem padesátky. Kůže je pak tenká, vrásčitá, se změnami pigmentu. Pokud člověk trpí na pigmentace (nejčastěji v oblasti horního rtu, čela, ale i na tvářích), měl by se chránit určitě. V dnešní době existuje spousta přípravků, například kombinace SPF faktoru (ochrana kůže před sluncem) s make-upem nebo denním krémem.

Jaký je mechanismus, kterým sluneční záření poškozuje pokožku?

Působení UV záření má vliv na mnoho pochodů v kůži. Vede k tvorbě volných kyslíkových radikálů, ty vedou k poškození buněčných struktur včetně DNA. Dochází také k úbytku Langerhansových dendritických buněk, které jsou důležité pro správnou funkci imunitního systému.

Jak vysoké je riziko, že budu mít rakovinu kůže, když se spálím?

Když se jen jedinkrát spálíte, tak už tam se riziko výskytu rakoviny kůže zvyšuje o deset procent. Samozřejmě nemusí se to stát, ale riziko je vyšší. Tělo si navíc pamatuje, stačí se tedy spálit jen jednou v dětství.

Na sociálních sítích se objevil trend zobrazující enormní stárnutí kůže jako následek pouhého vystavení se slunci. Lidé se pak ze strachu snaží slunci úplně vyhnout – nosí deštníky nebo celé obleky proti slunci a podobně. Skutečně je nutné se tolik zahalovat?

Nutné to není, ale je dobré se slunečnímu záření vystavovat právě s použitím krémů s ochranným faktorem. Také záleží na aktivitě, kterou děláme, a na denní době, kdy se slunci vystavujeme. Měli bychom omezit pobyt na slunci v době nejintenzivnějších slunečních hodin, tedy mezi jedenáctou a šestnáctou hodinou. Během těchto hodin je míra expozice slunečnímu záření nejsilnější a riziko spálení pokožky je největší.

Slunce je ale zároveň stěžejní pro tvorbu vitaminu D a například hormonu serotoninu. Kde je tedy ta míra, kdy ze slunce čerpat benefity a kdy se mu kvůli rizikům vyhnout?

Vitamin D přijímáme nejen kůží, ale také potravou nebo doplňky stravy, suplementy. V České republice je obecně hladina vitaminu D u lidí nízká. Sluneční ultrafialové paprsky B (UVB) dopadají na cholesterol v kožních buňkách a poskytují energii pro syntézu vitaminu D. Je nutné si uvědomit, že paprsky UVB nepronikají oknem.

Na jaře a v létě je slunci vystaveno 25 % těla – ruce, obličej, krk a paže. V těchto ročních obdobích se při slunečním záření v poledne vytvoří doporučené denní množství vitaminu D asi za osm až 10 minut. V zimě je vystaveno pouze 10 % těla a k vytvoření dostatečného množství vitaminu D jsou zapotřebí téměř dvě hodiny slunečního záření v poledne.

Celé je to o míře vystavení. Nic se nesmí přehánět, zároveň se před sluncem neschovávat úplně.

Hodně mluvíme o SPF ochraně. Jaká je jeho optimální úroveň?

Opalovací krém stojí v první linii v rámci prevence před UV zářením. Hodnota SPF označuje míru ochrany přípravku, u dětí je doporučeno použití SPF faktoru 50+, u dětí mladších než šest měsíců se nedoporučuje expozice UV záření vůbec. SPF faktor nám vlastně říká, o kolik minut můžeme být déle na slunci s použitím krému, aby nedošlo ke spálení kůže. Samozřejmě platí to, že pokud se koupeme nebo se potíme, je potřeba aplikaci krému během dne opakovat.

Na první dny pobytu u moře je určitě vhodné použít faktor 50. I když je vysoký, pokožka se opálí, sice pomaleji, ale výhodou je dlouhodobé opálení.

Je potřeba si uvědomit, že ochranný faktor nás nechrání jen před spálením, ale také právě před rakovinou a stárnutím kůže.

Jak často a v jakém množství by se měl člověk mazat opalovacím krémem?

Přípravky je nutno aplikovat rovnoměrně na všechny odkryté části těla, včetně obličeje – nezapomínat na uši, nos i rty –, krku, ramen a nohou. Doporučená dávka je dva miligramy na centimetr čtvereční. Vhodné je aplikovat krém minimálně třicet minut před expozicí slunečnímu záření. Účinnost filtru se totiž projeví po aplikaci na kůži právě do třiceti minut. Každé dvě až tři hodiny by se mělo SPF poctivě reaplikovat.

Jak je to u dětí?

Děti do šesti měsíců by neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření vůbec. Pokud mu je přeci jen miminko vystaveno, měl by být krém aplikován pouze na místa vystavená slunci. Po příchodu domů by měl být přípravek z kůže odstraněn umytím. U dětí nad šest měsíců by mělo být použito ochranné oblečení, místa, která nejsou kryta, by měla být ošetřena krémy s SPF faktorem se širokým spektrem.

V dospívání je celková celoživotní expozice slunečnímu záření 80 %. Dospívající mají zároveň nejnižší míru ochrany kůže ze všech věkových skupin. Více než 50 % dětí v období kolem dospívání se spálí před dosažením jedenácti let a znovu o tři roky později. Je to především z důvodu častějšího pobytu na slunci za účelem opálení kůže a venkovním aktivitám. Opalovací krém by měl být zařazen do běžného režimu všech dětí.

Existují jiné zdravotní problémy spojené se slunečním zářením než rakovina kůže?

Některá jiná kožní onemocnění jsou vyvolána působením slunečního záření, například fototoxické nebo fotoalergické reakce.

Jaká je incidence kožních onemocnění spojených se slunečním záření? Zaznamenáváte v posledních letech nárůst těchto problémů?

Incidence kožních onemocnění, která jsou spojena se slunečním zářením, mírně roste. U kožních nádorů je to dáno ale především tím, že lidé začínají více chodit na preventivní vyšetření kůže.

Jak často se doporučuje na kožní preventivní vyšetření chodit?

Preventivní vyšetření by mělo být minimálně jednou ročně. U rizikových pacientů dvakrát ročně. Popřípadě je dobrá kontrola znamének vždy, když se změní.

Jak takové vyšetření probíhá?

Každý dermatolog by měl mít ruční dermatoskop, kterým dokáže znaménka vyšetřit. Dále můžeme znaménka vyšetřovat také pomocí přístrojů, například celotělovým scanem FotoFinder s umělou inteligencí. Výhoda vyšetření spočívá v tom, že přístroj zaznamená všechna znaménka na těle a je schopen, také díky umělé inteligenci, vyhodnotit riziko projevu a sledovat znaménka v čase. Tedy když přijdete na kontrolu, tak nám ukáže, která znaménka se změnila nebo vytvořila. Zdravotní pojišťovny přispívají z programu prevence od 400 do 800 korun na rok.