Článek
„Myslím si, že je skutečně úplně zbytečné dávat lidi s covidem do karantény,“ reaguje na dotaz Seznam Zprávám imunolog Václav Hořejší. „Ten virus je tak infekční, že nějakými protiepidemickými opatřeními se jeho šíření dá jen těžko nějak čelit,“ dodává.
Návrh Ministerstva zdravotnictví, aby už lidem s pozitivním testem na covid-19 nebyla automaticky nařizována sedmidenní izolace, považuje za rozumný.
„Dnes virus koluje v populaci, která je opravdu hodně chráněná očkováním i tím, že mnoho lidí se s virem dostalo do styku. To zvýšení odolnosti také pomohlo,“ vysvětluje.
Od začátku epidemie nového typu koronaviru v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno celkem 4 606 824 případů nákazy, včetně reinfekcí.
Základní očkování proti onemocnění má 6,9 milionu lidí, asi 4,36 milionu lidí si nechalo dát první posilující dávku a zhruba 796 tisíc lidí i druhou posilující dávku.
Co chystá ministerstvo:
Podobný názor jako Hořejší zastává i bývalý ministr zdravotnictví za ANO, epidemiolog Roman Prymula. „Ta vyhláška vychází z reality. Covid přestává být chápán jako nějaké výjimečné onemocnění, ale je brán jen jako jedna z respiračních chorob,“ soudí.
Jiná situace by podle něj nastala, kdyby se objevila například nová varianta covidu. To ale v současnosti nelze předpovídat. „Stát se to může, ale je to méně pravděpodobné, protože vidíme, že i když se další mutace víceméně šíří rychleji, jsou mnohem méně závažné co do klinického průběhu,“ popisuje.
Nakažených přibývá
Prymula připomíná, že resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s vyhláškou přichází v situaci, kdy počty nakažených i hospitalizovaných opět rostou.
„I v tuto chvíli, kdy covid už trochu ignorujeme, tady nějakou vlnu máme. Určitě je obrovská podhlášenost a lidé v nemocnicích jsou jen jakýmsi vrcholem ledovce,“ upozorňuje.
O případné izolaci nemocných by podle nové vyhlášky měli rozhodovat lékaři nebo hygienici, v závislosti na rizicích. „Vstup lékaře by měl vést k tomu, že zhodnotí, jestli ten člověk má nějakou vyšší šanci onemocnění šířit,“ okomentoval Prymula.
„Samozřejmě nikdo by neměl chodit do pracovního procesu, pokud vykašlává a šíří kolem sebe kapénkovou nákazu. To se nemusí týkat jenom covidu, ale čehokoliv,“ doplnil.
Podle epidemiologa Marka Petráše z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je potřeba, aby nemocní i nadále respektovali opatření, která šíření nákazy brání.
„Je důležité, aby se podle toho nakažení jedinci chovali. Tedy pokud mají potřebu neležet doma, měli by nosit respirátory nebo roušky. A vyvarovat se velkým kolektivům. Přece jen to je ohleduplnější vůči ostatním,“ říká s tím, že toto doporučení by mělo být v nové vyhlášce zdůrazněno.
Varianta omicron se podle něj za poslední tři roky velmi proměnila. „Lze ho téměř zařadit mezi běžné respirační infekce,“ podotýká na adresu covidu.
„Nějakým způsobem se na nás virus adaptoval a přizpůsobil se podmínkám tak, aby mohl existovat a současně nás nezatěžoval. Tak to známe u celé řady jiných respiračních i virových infekcí.“
Ani on proto nevidí důvod izolaci dál požadovat plošně. „Bylo by to asi stejné, jako kdybyste měla rýmu a někdo vám nařídil domácí izolaci, protože jste rizikem pro své okolí. Nemáme to tak u ostatních respiračních infekcí, pro koronavirus to tedy může teď platit velmi obdobně,“ uzavírá.
Jak se měnily podmínky izolace
Podmínky izolace a karantény se za tři roky pandemie covidu-19 měnily. První pacienti byli důsledně izolovaní v nemocnicích. Nejdříve byla izolace 14denní a všem kontaktům nakaženého se nařizovala karanténa.
V současné době platí, že po pozitivním PCR testu nebo antigenním testu provedeném zdravotníkem má pacient nařízenou sedmidenní izolaci. Karantény byly zrušeny zhruba před rokem. Její porušení může být v krajním případě posuzováno i jako trestný čin šíření nakažlivé nemoci, za který hrozí i vězení.
