Článek
Tři desítky seniorů ve velkém sále Kulturního domu v pražské čtvrti Kyje společně prožívaly středeční odpolední rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh opozičních poslanců na zrušení úpravy loňské valorizace. Ta pro seniory v důsledku znamenala, že penze sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel oproti původnímu plánu zhruba o tisícikorunu měsíčně.
Emoce v sále vyzdobeném velkoplošnými historickými fotografiemi místního rybníka byly v prvních minutách zcela chladné.
Sálem zní, že to senioři čekali, nedělali si velké naděje. Rozhodnutí ovšem kritizují. Například vedoucí klubu Blanka mluví o tom, že stát takto dává příklad, že lze seniory napadat a okrádat.
„Je to urážka“
„Nemá to jen ten fyzický dopad, že jsme přišli o 33 korun denně, když to rozpočítáme. My to přežijeme, my si s tím poradíme, my to vydržíme. Ale je to urážka,“ říká vedoucí.
A ze sálu se ozývá potlesk, ale i otázka, jak ke 33 korunám došla. Vedoucí proto vysvětluje, že úprava připravila průměrného seniora o 1000 korun měsíčně, a tak to vydělila 30 dny.
Dusno začalo až ve chvíli, kdy v závěru dostal slovo Vladimír, který s verdiktem soudu souhlasí. „Máte někdo hlad? Je někdo, kdo nemůže jet autem?“ ptá se ostatních.
„Dyť to ale není argument!“ kontrují ženy v sále.
Vladimír mluví o tom, že Česká republika má dluhy, které by jinak dál narůstaly. „Kam bychom se dostali?“ ptá se.
A debata se rychle stočí od důchodů k bolestem dnešní doby: k hypotékám, nedostatku bydlení, ale i k drahé zubní péči a obecné nespokojenosti.
Absolutně jsme to čekali
Před jednou hodinou odpoledne, kdy ústavní soudci začali přednášet své rozhodnutí a zdůvodnění, si senioři řeší spíše své lokální problémy. Rozhodně nejsou nervózní nebo v napětí.
Ukazují si fotky v telefonech, dělají si kávu a čaj, ptají se ostatních, jak se mají, a listují časopisy nebo letáky s potravinami.
Reportérovi Seznam Zpráv říkají, že si myslí, že soud úpravu valorizací neupraví. Když pak je výsledek ohlášen, nejsou rozmrzelí.
„Nejsem zklamaná, absolutně jsem to čekala,“ povídá výřečná Drahomíra, která si vzala jako první slovo. „Vláda to měla řešit včas a neudělala to. Stejně jako to neudělal prezident, který byl ukřivděný a nepodepsal a stálo to stát spoustu milionů,“ připomíná seniorka loňské zaváhání s podpisem úpravy předčasných důchodů, kvůli kterému se účinnost posunula o měsíc ze září na říjen.
„Když se na nás podíváte, jsme poválečná generace, neměli jsme to jednoduché a naučili se šetřit. Urážet nás může to, že se k nám chovají, jako kdybychom chtěli děti a vnuky o něco okrást,“ zmiňuje ještě.
Naráží na argument mezigenerační solidarity a to, že vláda obhajovala úpravu mimořádné valorizace mimo jiné i tak, že je potřeba udržet stabilní systém i pro další generace a peníze byly potřeba i na navýšení rodičovského příspěvku.
„Mají paláce a nám berou“
„Výsledek jsme asi předpokládali, přispívá to k tomu, že se prohlubuje averze mladých vůči starým. Je to na každém kroku,“ myslí si paní Jaroslava.
Nejjadrněji se vyjádřila Hana, která nejdřív zmiňovala, že ji za názor nejspíš zavřou. „Vláda si z nás dělá legraci,“ říká. „Ať šetří na sobě, mají paláce a děti ve Švýcarsku, sami si přidávají, ale nám klidně vezmou, to jim je jedno,“ dodává.
Marie zase připomíná, že ministr financí veřejně zmínil, že kdyby Ústavní soud úpravu zrušil, peníze na výplatu budou. „To je bonbonek, peníze mají,“ zmiňuje.
„Najdou, ministr říkal, že je najdou. Museli by je najít,“ upravuje ji Vladimír.
„Když je kasa prázdná, jsou tady nadnárodní korporace, vyvádí zisky mimo nás, tak proč je kasa prázdná, co si budeme povídat. My jsme stavěli školy, školky, metro a oni teď vymysleli e-banky v mobilu! Máme e-recept, e-občanku, až to všechno spadne, tak budeme kde,“ říká další seniorka Ilona.
Jaroslava, která se dožila úctyhodných 97let, se nejdříve zlobí, že dnešní generace podle ní není tak pracovitá jako předcházející. Později reportérovi říká, že věří, že senioři by úpravu valorizací přijali, kdyby politici mezi ně chodili a osobně jim to vysvětlovali.
