Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o odkladech školní docházky. Poslanci vládních i opozičních stran připravují novelu školského zákona, která by měla jejich počet snížit.
Přečtěte si původní článek
Lenka P: Čtyřicet let jsem pracovala v MŠ, vypracovávali jsme individuální plány práce pro děti s odklady školní docházky na podkladech pedagogicko-psychologické poradny. Ty děti, i když jsme makali jak šrouby, se ve školce celkem nudily, protože byly s dětmi o rok mladšími, kterým jsme vštěpovali to, co potřebovaly ke svému rozvoji. Tyto odkladové děti - s nimi jsme pracovali individuálně, ale nějaký extra rozdíl vidět nebyl. Byly fyzicky „kingové“ mezi o rok mladšími, spíše by jim ale prospěl nultý ročník na ZŠ.
Vladimír Kamba: Každé dítě je jedinečné, s vlastním tempem vývoje, které nelze standardizovat státními předpisy. Zatímco stát může mít zájem na zvyšování efektivity vzdělávacího systému, skutečná připravenost dětí na školní docházku závisí na jejich individuálních schopnostech, emocionální a sociální zralosti. Omezování práva rodičů rozhodovat o tom, kdy jejich dítě nastoupí do školy, znamená omezování jejich svobody a práva přizpůsobit výchovu specifickým potřebám dětí.
Navíc, odklady školní docházky nejsou vždy jen otázkou připravenosti dítěte na školu, ale často také reakcí rodičů na různé okolnosti, například zdravotní problémy nebo rodinné situace. Snaha o snižování odkladů bez zohlednění těchto individuálních faktorů může vést k tomu, že stát bude diktovat rodičům, jakým způsobem mají vychovávat své děti, a tím narušovat jejich právo na autonomii a svobodnou volbu. (redakčně kráceno)
Petr Schneider: To je teď nějaká móda, dávat dítě do školy nejdříve v sedmi letech? Aby si prodloužilo dětství? Samozřejmě, že to dítě pak bude v 1. třídě a následujících vynikat nad ostatními, co šly normálně. Za ten rok je dítě vyspělejší. Ve třídách jsou pak obrovské rozdíly mezi žáky. Tak ať se rovnou uzákoní až od sedmi let, a je to.
Katka Vasakova: Řeší (odklady, pozn. red.) rodinnou situaci, to, že jsou rodiče a děti spolu, jejich individuální potřeby, atd. Nic to neřeší pro systém - ale proč bych měla jít do školy v šesti letech jen proto, že si to někdo v systému vymyslel? Tyhle předávané věci, které vlastně postrádají smysl, budou teď čím dál víc v rozkladu - i když bude od systému čím dál větší tlak na to, zachovat status quo. Stejně to půjde obejít a lidi to budou dělat dál. Skončila doba, kdy lidi nechají sebe (anebo své děti) ochotně naverbovat do škol, firem, atd. atd. - kde budou šroubky v čemsi, co jim nedává smysl (jiný než ten, že „se to tak má“).
- Jana Nová (reaguje): Přesně. Za současného systému školství a přístupu většiny učitelů k prvňákům je opravdu jen na rozhodnutí rodiče, zda dítě je připraveno do tohoto soukolí vstoupit. A teda taky nechápu, proč by to měl být zbytečně zahozený rok. Jde o psychiku dítěte, tudíž pokud potřebuje rok bezstarostnosti navíc, nevidím v tom problém. Leda v tom, že stát vidí, že ty tisíce dětí budou vydělávat o rok později - ovšem ve svém důsledku se respektování potřeb dítěte v dobrém vrátí. (redakčně kráceno)
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Alena Nováková: Odložení je za mne pohodlnost rodičů, kteří si chtějí ulevit od blížících se povinností… Co to je, ať si užije o rok dětství ve školce? Dcera měla loni šest v srpnu a hned šla do školy, zklidnila se, nastal jí řád jak ve škole, tak i při učení a u sportu. Hraní si užívá se spolužáky v družině a je spokojená. A pokud lidé nezvládají své děti při učivu a výchově, měly zůstat zvláštní školy.
Marta Horová (reaguje): Tady je vidět, že vůbec netušíte, jak to chodí. To, že dítě je pro školu nezralé, není rozhodnutím rodiče. Dítě musí projít vyšetřením psychologa, který usoudí, jestli je dítě pro školu zralé, nebo ne. Až na základě potvrzení od něj je povolen odklad školní docházky. Každé dítě je jiné a to, že Vaše dcera problém s adaptací do školy neměla, neznamená, že ho nebude mít jiné dítě. A nejde jen o adaptaci. Ono totiž to nezralé dítě má se školou problém a všichni ostatní mají problém s ním. A přitom, když jde do školy s odkladem, už ve škole normálně funguje. No a pak jsou děti s poruchami učení, u kterých je odklad vyloženě požehnáním.
Ana Petraskova: Mnozí rodiče vnímají dítě školou povinné jako zátěž, protože by se mu museli více věnovat, takže šoupnout ho místo toho do školky je pro ně pohodlnější. Mnoho dnešních šestiletých dětí ale opravdu není psychicky, sociálně a bohužel ani motoricky zralých na školní docházku, protože už v útlém věku tráví čas hlavně pasivně s PC nebo mobilem, nečtou, nemluví, nehýbou se. A pak je tu různá kvalita ZŠ. Pokud by mělo dítě nastoupit do nějaké příšerné spádové školy, ale rodič ví, že když rok počká, bude ho moci dát na jinou a lepší ZŠ, tak si ten odklad prostě vydupe.
Zuzana Mikulášová: Nemá smysl hnát dítě do školy za každou cenu, ale taky nemá smysl odkládat jenom proto, že si chce ještě hrát ve školce. Chápu problém u dětí narozených později, kdy jsou opravdu skoro o rok mladší než ostatní ve třídě, ale jinak? Nějak v tom nevidím smysl.
Michaela Hrubá: Na prvňáky mají učitelé čím dál vyšší požadavky. Naprosto chápu rodiče, kteří zvolí odklad. Dítě, které při nástupu neumí abecedu a alespoň lehké počty, je v hrozné nevýhodě už od startu.
