Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Takzvaný bypass využívá například stavební úřad v Bílovicích nad Svitavou, jeho referent Josef Semrád systém označuje za nouzové řešení. „Je to nouzovka. Z mého pohledu se mělo vše kompletně vrátit do VITY, se kterou pracujeme už roky, popřípadě nový Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) zachovat jen jako místo pro nahrávání dokumentace,“ popsal Semrád.
Podle něj je digitalizace každopádně potřebná, nový systém byl ale nedotažený. „Bylo to hrozně tuhé, špatně se s tím pracovalo. Ty systémy, na které jsme zvyklí, jsou uživatelsky přívětivé a s člověkem spolupracují, u ISSŘ to bylo spíše naopak. Dlouho čekáte na odezvu při tvorbě dokumentů, údaje se samy nepropisují do kolonek, kam patří. Chce to udělat celé znovu,“ dodal.
Mluví o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dokončilo připojování stavebních úřadů na technologický bypass, který jim umožňuje využívat původní lokální systémy souběžně s novými digitálními systémy stavebního řízení. Napojení na bypass je pro úřady dobrovolné, mělo by jim tak umožnit si vybrat, které úkony chtějí provádět v novém a které v původním systému stavebního řízení.
Digitalizace stavebního řízení byla spuštěna 1. července loňského roku spolu s platností nového stavebního zákona, nové digitální systémy jako Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) ale od začátku čelily problémům. Bypass tak úředníkům umožňuje využívat původní lokální systémy, které běžně využívali před loňským červencem. Dokumenty z ISSŘ tak mohou přes bypass přesunout do původního systému a pracovat dále v něm.
Technologický bypass propojí Informační systém stavebního řízení využívaný úředníky s lokálními systémy na stavebních úřadech, které je běžně využívaly před loňským červencem.
Audit digitalizace stavebního řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj má hotovou pracovní verzi dlouho připravovaného auditu, který odhalil několik klíčových pochybení, kterých se tvůrci dopustili při přípravě projektu digitalizace stavebního řízení.
Součástí dokumentu je i kapitola Shrnutí klíčových zjištění, ve které auditoři z celkem třiceti pěti sekcí označili osmnáct červeně, tedy jako „vážný nesoulad“. Zpráva by měla být dokončena a zveřejněna v tomto týdnu.
Ministerstvo bypass nasadilo na 435 úřadech, které používají lokální systém VITA, software testuje i firma VERA, která ho dodává 42 stavebním úřadům. Zhruba 100 zbývajících úřadů v lokálních systémech nepracuje. Připojení k propojenému systému stavebního řízení je pro úřady dobrovolné, zbývající úřady používající systém VITA bude ministerstvo připojovat individuálně podle jejich potřeb.
Životnost bypassu
Přechodné období potrvá do konce roku 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje do té doby vytvořit novou zakázku na vybudování systému digitalizace stavebního řízení, který by měl být plně funkční nejpozději od začátku roku 2028.
Bypass tak zatím nevyužívají úředníci například v Brně. „V současné době kolegové využívají jak stávající Informační systém stavebního řízení, tak systém VITA. Díky tomu jsou kolegové schopni záměry vyřizovat efektivněji, než tomu bylo dříve,“ popsal mluvčí města Filip Poňuchálek. Brno podle něj ovšem činí kroky k zavedení systému.
Bypass na úřady vrací známé systémy
I když se u nich také místy objevují dílčí problémy, mnoho stavebních úřadů je s bypassem spokojeno díky návratu ke známým systémům. Podle průzkumu MMR, který provedlo mezi 160 dříve připojenými úřady, z nichž odpověděla zhruba čtvrtina, téměř polovině se pracnost vyřizování agendy snížila a další více než desetině se snížila významně, 42 procent pak nezaznamenalo žádnou změnu.
Bypass pro úředníky znamená především návrat ke známému systému. „V principu teď pracujeme stejně jako dříve, jen dokumenty nejdříve v počítači přesouváme z jednoho systému do druhého, pak už můžeme pracovat se známou VITOU,“ řekl Semrád.
Výhodu měl nový systém ISSŘ podle úředníků především finanční. „Když pracujeme ve VITĚ, všechny dokumenty musíme posílat poštou, za což platíme. V ISSŘ stačí dokument podepsat digitálně, nemusím ho nikam posílat, tím pádem to nic nestojí,“ popsal Semrád. S návratem ke staré VITĚ přes bypass se tak úřadu vrátily i zbytečné výdaje.
Systém se často neosvědčil
Řada stavebních úřadů má kvůli posunu vln, ve kterých se bypass nasazoval, systém čerstvě a snaží se s ním teprve sžít. „Jsme zatím ve fázi zjišťování výhod tohoto napojení. Doufáme, že nám tento systém bude při práci pomáhat, zrychlí a aspoň trochu zjednoduší naši práci,“ uvedla vedoucí Odboru výstavby ve městě Dobříš Alena Harmanová.
Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo systém nasazovat postupně ve vlnách ve snaze odstranit případné nedostatky a získat zpětnou vazbu z praxe od stavebních úřadů. I proto došlo oproti původnímu plánu ke zdržení. „S ohledem na specifická nastavení původních agendových systémů na jednotlivých úřadech a na zvýšenou potřebu technické podpory uživatelů během připojování došlo k mírnému zdržení původního harmonogramu,“ uvedla mluvčí MMR Karolína Nová. Podle ní bylo prioritou, aby napojení bypassu proběhlo bez následných komplikací a nedošlo tím k dalšímu zatížení zaměstnanců stavebních úřadů.
Z některých úřadů se ale i přesto ozývají stížnosti a nespokojenost s fungováním nového systému. „Stavebnímu úřadu Trutnov se nový systém neosvědčil a v současnosti pracuje v systému ISSŘ, byť jsme byli zařazeni do 1. vlny bypassu,“ uvedl například vedoucí Odboru výstavby v Trutnově Petr Kotlovský.
Problémem je podle něj především to, že systém plně přebírá pouze žádosti podané prostřednictvím portálu stavebníka, jakékoliv jiné žádosti je potřeba ručně vkládat. „Práci bypass žádným způsobem nezrychlil. Dá se konstatovat, že nedokončený a nedokonalý systém ISSŘ byl propojen s funkčním systémem VITA, ovšem omezeně funkčním propojením, právě bypassem. Podle mého názoru by napnutí sil k ‚doladění‘ ISSŘ udělalo daleko více pro stavební úřady než polofunkční bypass,“ dodal Kotlovský.
Podobně negativně ISSŘ hodnotí například i vedoucí stavebního odboru v Bohumíně Libor Radiňák. Výhoda bypassu podle něj spočívá právě v tom, že umožňuje opět pracovat v původním programu VITA, na který jsou úředníci zvyklí, a systému ISSŘ se vyhnout. „V ISSŘ trvalo i 2 týdny, než se odeslaly dopisy do datových schránek, o dodání doručenek hromadnou poštou z Českých Budějovic raději nemluvě,“ řekl Radiňák.
Podobné problémy hlásí také Monika Paulová z odboru výstavby ve městě Šumperk, podle které je bypass především komplikací a zklamáním. „Systém se neosvědčil. Od svého spuštění vykazoval tolik chyb a problémů, že nám práci pouze komplikoval,“ přiznala Paulová. Bypass podle ní přinesl další možnosti, jak při práci postupovat, což ovšem celkově nebylo k užitku. „Musíme spíše přemýšlet o tom, jak systém přesvědčíme, aby pracoval pro nás a ne proti nám. Zjednodušeně se ‚pereme se systémy‘ namísto toho, abychom se věnovali povolování staveb a vyřizování agendy,“ dodala.
Určité problémy přiznává i samo ministerstvo. „Máme zkušenosti, že u poloviny nově napojovaných institucí zpočátku dochází k potížím s nastavením. Jednotlivé místní agendové systémy a jejich spisové služby se úřad od úřadu liší, každý proto vyžaduje opravdu individuální přístup, který je pro dodavatelskou firmu časově náročný,“ popsala Nová.
