Nové antibiotikum otevírá jiný způsob léčby, říká lékař

Bakterie odolné proti antibiotikům jsou celosvětovou hrozbou. Do budoucna by na infekce, které způsobují, mohlo umírat více lidí než na rakovinu nebo onemocnění srdce a cév.

Novou naději ale přinesla studie vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche. Jejich antibiotikum si dokázalo poradit s acinetobakterem, na nějž už současná léčiva často nestačí.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy komentuje nový objev lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se rezistenci bakterií dlouhodobě věnuje.

Nová třída antibiotik by mohla zabírat na rezistentní acinetobakter. Jak nadějný je tento objev?

Jde o něco výjimečného. Přestože lék zatím není vyzkoušený a schválený pro lidské použití, tak už samotná skutečnost, že jde o antibiotikum s novou chemickou strukturou a mechanismem účinku, stojí za pozornost. Navíc je účinné proti acinetobakteru, což je bakterie, která nám způsobuje v medicíně trable.

Acinetobakter je podle Světové zdravotnické organizace jednou z pěti nejurgentnějších hrozeb mezi infekcemi odolnými vůči antibiotikům. Mohl byste popsat, co tato bakterie způsobuje?

Acinetobakter patří mezi gramnegativní bakterie, které jsou obtížněji léčitelné, protože mají složitější dvouvrstvou buněčnou stěnu a pro řadu antibiotik je těžší je zabít. Pokud se tedy v posledních 20 letech objevilo nějaké nové antibiotikum, tak většinou ne pro tuto skupinu bakterií.

Acinetobakter patří mezi nejzásadnější nozokomiální, tedy nemocniční patogeny. Způsobuje tak komplikace u kriticky nemocných pacientů, hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče nebo třeba po transplantacích. Způsobuje různé potíže od zápalů plic, přes infekce mozku a močových cest až po sepse.

Nejde tedy o bakterii, se kterou by přišel pacient k praktikovi?

Ne, jde opravdu o nemocniční patogen, který je takovým prototypem multirezistentní bakterie. Acinetobaktery jsou odolné vůči celé řadě i rezervních antibiotik. Kmen, který je označován zkratkou CRAB, je rezistentní i na nejlepší antibiotika, která dnes máme k dispozici. Moc možností nám pak pro léčbu už nezbývá, ještě třeba kolistin, ale i na něj se už vyvíjí rezistence. Každé nové antibiotikum, které s touhle třídou bakterií bude schopno pomoct, tak velmi vítáme.

Jak závažná je nákaza touto bakterií?

Infekce jsou opravdu velmi závažné. Smrtnost se pohybuje na úrovni desítek procent. Nejde tak o to, že potřebujeme léky, aby se pacient o pár dní dříve uzdravil. Jde o infekce, které bez antibiotik a velmi často i s nimi končí fatálně.

Mohl byste vysvětlit, jak nové antibiotikum funguje?

Jak jsem už zmiňoval, gramnegativní bakterie má dvouvrstvou stěnu. Uvnitř buňky syntetizuje stavební jednotky, které posouvá na povrch a vzniká z nich zevní membrána. To nové antibiotikum ale dokáže blokovat transport stavebních jednotek z vnitřní membrány na zevní. Dojde tak ke dvěma efektům – jednak se zevní membrána netvoří tak, jak by měla, a zadruhé ještě důležitější je, že tyto stavební bloky se hromadí uvnitř buňky, což je v důsledku pro bakterii toxické a zmírá.

Takže není potřeba žádná další látka, která by ji zlikvidovala, ale zničí se sama?

Někdy stačí, když bakteriím narušíme membránu. Takhle fungují například peniciliny, které brání tvorbě buněčné stěny, bez které je bakterie jednoduše řečeno nahá a nemůže fungovat. U tohoto nového antibiotika se ale ukazuje, že samotné hromadění těch zmíněných stavebních bloků – lypopolysacharidů – je pro buňku toxické. Určitým rizikem je, že se může do budoucna vyselektovat kmen, který se bez nich obejde, a velmi rychle tak může vzniknout rezistence proti tomuto objevenému mechanismu. Pokud se ale antibiotikum dostane na trhu, tak se určitě nebude používat samostatně. Do budoucna vidím potenciál pro kombinace s jinými třídami antibiotik.

Když mluvíte o budoucnosti, jak pravděpodobné vůbec je, že se tohle antibiotikum dostane do praxe a jak daleko od té chvíle teď jsme?

Obecně platí, že lék, který projde přes preklinické zkoušky, což je tento případ, má před sebou ještě velmi dlouhou cestu do klinické praxe. Zaprvé musí nejprve prokázat, že pro lidi není toxický, a pak také že na infekce zabírá. Šance pro tento konkrétní lék je ale vyšší, než bylo dříve zvykem, kdy se až podáním člověku dalo zjistit, jak se nová molekula bude v těle chovat. Díky pokročilým molekulárně biologickým metodám mají o tom už dnes vědci velmi dobrou představu, což i popisují ve své studii.

Šance, že se dostane na trh, tedy není malá, ale na druhou stranu čeká lék ještě řada překážek. Může se například ukázat, že se v lidské krvi sráží, což byl problém, který se ve studii také zmiňuje.

Vy jste ale popisoval, že nejde jen o samotný lék, ale i nově objevený mechanismus léčby. Může být tedy tohle antibiotikum průlomové, protože ani pro farmaceutické firmy není vývoj nových antibiotik úplně lákavým byznysem?

I v případě, že tento konkrétní lék neuspěje, tak určitá naděje svítá v metodě samotné, která je velmi elegantní. Zajímavé například je, že ta molekula působí jen na acinetobakter a ne na jiné gramnegativní bakterie. Už to je unikátní, protože máme jen málo antibiotik, která by byla takhle kmenově specifická a neničila třeba střevní mikrobiom nebo běžnou mikroflóru na sliznicích. Problematické samozřejmě je, že trh pro nový lék bude pořád malý a náklady na jeho vývoj se budou muset rozpustit.

Takže lék bude patrně velmi drahý?

Určitě se s tím musí počítat. Hodně se teď mluví o tom, že je nutné hledat nějaký nový ekonomický model. Jednou z variant by mohl být podobný režim jako během covidu s vakcínami, tedy že například státy Evropské unie budou garantovat odkup léku v nějakém objemu.

V současné situaci je totiž vývoj nového antibiotika obrovským rizikem, protože čím užitečnější bude, tím více ho budeme šetřit a zamykat do trezoru, aby nám dlouho vydrželo, a tím se tak paradoxně sníží jeho odbyt.