Článek
Senát bude ve středu na návrh prezidenta Petra Pavla hlasovat o další trojici nových ústavních soudců. Kandidáty jsou soudci Robert Fremr, Veronika Křesťanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Senátní ústavně-právní výbor jejich nominaci v první polovině července podpořil.
Nad kandidátem Fremrem se nicméně dosud mezi senátory diskutuje. Pochybnosti budí proces s trojicí mladíků z roku 1988, kteří byli souzeni kvůli záškodnictví a propagaci fašismu. Je známý jako „případ Olšanské hřbitovy“ a Fremr v něm vystupoval coby předseda pětičlenného senátu Městského soudu v Praze.
Okolnosti tehdejší kauzy už vysvětloval senátorům. Její detaily popsal web Hlídací pes. Podle jeho zjištění ze spisu a dalších dokumentů byl případ výrazně zmanipulovaný Státní bezpečností. Fremr tvrdí, že to tehdy nevěděl.
„Vždyť tady z toho vyplývá, že řada těch důkazů byla pořízena zjevně protiprávním způsobem a my bychom je vůbec nesměli použít. (…) Strašné vědomí. Bylo to tak dobře připravené a já musím přijmout, že jsem byl naivní. Zmanipulovali nás,“ prohlásil Fremr pro Hlídacího psa.
V úterý, den před hlasováním Senátu, svolal Fremr tiskovou konferenci. Na ní oznámil, že senátorům poslal dopis. A poskytl ho i médiím. Celý případ v něm vysvětluje a znovu zopakoval, že informace o činnosti StB - například o týrání obžalovaného ve vazbě, s nimiž přišel Hlídací pes, tehdejší soud neměl.
„I tak jsem ale vyslovil ve vztahu k němu (jednomu z odsouzených, pozn. red.) a jeho matce lítost, protože jsme se tak nejspíše, byť nevědomky, sami podvedeni StB, podíleli na přinejmenším částečně nezákonném rozhodnutí. Pro mě skutečně hořký pocit,“ napsal s tím, že by nová zjištění měla vést k důkladnému přezkoumání případu.
„Je to nepříjemný pocit, když zjistíte, že jste se podíleli na něčem, co vyústilo v nějakou nezákonnost,“ řekl novinářům.
Případ Olšany. Bude se znovu projednávat?
Advokát Tomáš Nahodil podal nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi podnět k obnově řízení v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, ve které obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). A to z důvodu, že v případu vyšly najevo nové skutečnosti, které mohou vyloučit důkazy, jež vedly k odsouzení obžalovaných.
Případ tří mladíků se projednával v létě roku 1988. Obžaloba je vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejvážnější bylo záškodnictví. Partě vyčítala poškození pomníčků sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala StB tak, že za vůdce skupiny označila po vynuceném přiznání devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl německé národnosti a odjel na Západ. Na základě Eretovy výpovědi byla odsouzena i chlapcova matka.
Zdroj: ČTK
Na dotaz Seznam Zpráv Fremr odpověděl, že tuto záležitost řešil s prezidentem minulý týden, Pavlův konzultační panel se ho ale na tento případ neptal. Uvedl, že pokud se nic nového neobjeví, tak návrh na funkci ústavního soudce Fremr stahovat nebude.
„Nejde už o to, jestli budu, nebo nebudu soudcem ústavního soudu. Jde mi o to, abych se očistil sám,“ dodal soudce.
Nerozhodnutí senátoři
Právě kvůli kontroverzím si někteří členové senátního ústavně-právního výboru ani den před tajnou volbou nejsou jisti, jak nakonec se svým hlasem naloží.
„Samozřejmě jsem si na výboru vyslechl stanovisko pana Fremra. (…) Já si to teď přebírám v hlavě a uvidíme, jakým způsobem se k tomu postavím. Záleží teď individuálně na každém ze senátorů, zda budou věřit tvrzení pana Fremra nebo informacím z médií,“ vysvětlil předseda výboru Tomáš Goláň (ODS).
Například senátor Marek Hilšer má ale jasno. Prezident by měl podle něj Fremrovu nominaci stáhnout:
Po informacích, které vyšly najevo k justiční kauze "Olšanské hřbitovy" z konce 80. let, by měl prezident stáhnout nominaci R. Fremra na ústavního soudce, pokud tak neučiní kandidát sám. Minulost ÚS soudce nesmí vyvolávat pochybnosti, jinak utrpí důvěryhodnost celé instituce.
— Marek Hilšer (@MarekHilser) August 1, 2023
Rozhodnutý není místopředseda výboru Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). „Dnes má kvůli tomu setkání s panem Fremrem můj senátorský klub a tam ty dotazy budou padat také. S definitivním rozhodnutím počkám, až si to na klubu vyjasníme,“ popsal zatím nejasný postoj k volbě.
Jak se k věci postaví, neví ani místopředsedkyně výboru Hana Kordová Marvanová. „Obstarala jsem si řadu dokumentů a také mám v plánu panu Eretovi dnes zavolat (obžalovaný mladík v procesu Olšanské hřbitovy, pozn. red.). Nechci předjímat. Samozřejmě názor na to mám, chci ještě počkat na jednání klubu, ale zabýváme se tím natolik podrobně, že je jasné, že to bereme jako závažnou věc.“
Podle ní je problematický zejména přístup Hradu, který se měl Fremrovým případem zabývat ještě před nominací.
„Prezident jmenuje a navrhuje ústavní soudce a tyhle pochybnosti se měly objevit dřív. Bylo by optimální hlasování odložit a prozkoumat to. Role prezidenta je, aby se s těmi pochybnostmi vyrovnal a aby řekl, že za kandidátem stojí dál, případně že je to natolik závažné, že nominaci stáhne.“
Trojice nominantů
Fremr je v současnosti místopředseda Vrchního soudu v Praze. Specializuje se na trestní a mezinárodní právo. Má za sebou bohatou kariéru – byl soudcem Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, působil u Mezinárodního trestního soudu (ICC), jehož byl i místopředsedou.
Křesťanovou, absolventku Právnické fakulty Univerzity Karlovy, navrhl jako kandidátku Městský soud v Praze, kde působí. Zaměřuje se na ochranu osobnosti či autorské a mediální právo. Coby soudkyně například rozhodovala spor ohledně licence na výrobu předmětů s Krtečkem, ale i při o autorství textu amnestie bývalého prezidenta Václava Klause, jak napsal Advokátní deník.
Ronovská v současnosti vede Katedru občanského práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kterou vystudovala. Její specializací je soukromé právo, a to zejména nadační právo či právo neziskových organizací. Od roku 2021 je profesorkou.
Ústavní soud tvoří 15 ústavních soudců, jejichž funkční období je desetileté. Volné místo je nyní po Vladimíru Sládečkovi. Začátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a ústavního soudce Ludvíka Davida, koncem listopadu pak Radovana Suchánka.
Prezident už jmenoval ústavními soudci své kandidáty Josefa Baxu, Jana Wintra a Danielu Zemanovou. Senátorům bude muset letos předložit ještě jedno jméno.
