„Jdu toho využít.“ Šedesátníci vyrazili pro předčasnou penzi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Držte mi palce, jdu zkusit štěstíčko,“ mihla se v pondělí ráno kolem reportéra Seznam Zpráv žena před vchodem do budovy Pražské správy sociálního zabezpečení v Sokolovské ulici, když spěchala pro pořadový lístek.

V několika slovech tak shrnula, s čím lidé za úředníky míří. Jak ale sami přiznávají, nevědí, kolik by mohli dostat měsíčně peněz ani zda reálně na předčasný důchod dosáhnou.

Jaroslav už pořadový lístek má a je v družném hovoru se známým. Podle svých slov udělal krok do neznáma. „Prezident to o chvíli zdržel, tak všichni kamarádi kolem mě říkali, ať si sem dojdu, že budu mít lepší podmínky. Tak jsem tady, jinak jsem o tom vůbec neuvažoval,“ popsal, jak se v čekárně úřadu ocitl.

To Marie, která minulý týden dopoledne vyrazila na brněnskou pobočku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), se svěřila, že nad dřívějším odchodem už přemýšlela, ale nestihla to. „Když se teď termín posunul, jdu toho využít,“ vyprávěla šedesátnice, která řádného důchodového věku dosáhne za necelé dva roky.

S přesnými podmínkami si ale také nebyla jistá. „Podle toho, co jsem četla, a toho, co mi říkali kolegové v práci, by se mi předčasný odchod do důchodu mohl vyplatit. Jdu se zeptat na podrobnosti.“

Hned několik oslovených hlásilo, že si sice jdou zažádat o předčasný důchod, ovšem bez výplaty. „Jenom si chci zafixovat ty podmínky. Prý to ještě do konce září jde,“ zmínila jedna z čekajících. Stejnou strategii si připravil i již zmíněný Jaroslav.

Zažádat si o důchod, zajistit si tím podmínky k danému datu, ale nechat si odložit výplatu penze, loni doporučovalo samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to v situaci, kdy byl předčasný důchod pro řadu lidí výhodnější než řádný.

Letos už tento postup není zajímavý finančně, do konce září lze využít pouze toho, že za stávajících pravidel odejdou do předčasného důchodu dříve.

„Situace roku 2022 je neopakovatelná. Ta míra výhodnosti odejít do předčasného důchodu se prostě v letošním roce neopakuje, ale přesto přichází velké množství lidí, kteří toto do detailu neumí vyhodnotit. Často to nemají propočítáno, ale z nějakého pocitu přichází a říkají, že si tu žádost raději podají,“ komentoval vše začátkem září ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). A zdůraznil, že předčasný důchod znamená, že si lidé trvale sníží vyplácenou částkou i o 30 procent.

„Na to se chci právě zeptat,“ glosovala to jedna z žen na úřadu. Jaroslav pak uvedl, že neví, jak se dál budou důchody měnit, proto raději bere ten předčasný za současných podmínek.

Ministr Jurečka připustil, že pro ČSSZ není stávají situace jednoduchá. „To, že nyní vzroste počet lidí (kteří žádají o předčasný důchod) a minimálně další dva měsíce si budeme sahat na dno všech personálních kapacit na České správě sociálního zabezpečení, je evidentní,“ prohlásil. Už dříve během roku přitom měl úřad problémy s včasným vyplácením důchodů.

Na přímý dotaz, které pobočky mají největší problém, mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová reagovala, že žádný extrémní zvýšený nápor neevidují.

Jak již bylo nastíněno výše, aktuální zájem plyne z toho, že původně měly změny předčasného odchodu do důchodu platit od září. Odklad způsobilo váhání prezidenta Petra Pavla nad podpisem novely.

V srpnu oznámil, že má k normě výhrady a zvažuje její vetování. Nakonec podpis připojil 1. září, účinnosti tak nabude od října. Novela přitom zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky a zvyšuje krácení pobírané částky.

Podle Jurečky může kvůli měsíčnímu odkladu jít do předčasné penze až o 10 tisíc lidí více, což by jen příští rok mohlo stát přijít na čtyři miliardy korun.

Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta nicméně upozornil, že jde o odhad a spousta lidí může například o důchod zažádat, ale následně do něj nenastoupit - třeba ve chvíli, kdy uvidí, kolik by měli skutečně v předčasném důchodu pobírat.

„To vytváří neznámé proměnné, které nám až s výrazným zpožděním ukážou, o jak velký odliv lidí z trhu práce do předčasných důchodů se jednalo,“ prohlásil.

Na brněnské pobočce ČSSZ čekala minulou středu dopoledne zhruba dvacítka lidí, ale například na pobočce Brno-venkov, která sídlí jen o pár ulic dál, bylo téměř prázdno.

„Zprávy jsou zmatené, upřímně moc nerozumím tomu, na co mám nárok,“ slyšela reportérka v Brně od Zdeňka Podborského. Ten dorazil na úřad i s manželkou, které do důchodového věku zbývá půl roku, ale nedávno prodělala mrtvici a není schopná se do práce vrátit. „Zjistíme podmínky a nejspíš tu žádost podáme,“ odhadoval muž.

Pro radu si přišli také manželé Procházkovi. Žádost o předčasný důchod začali řešit ve chvíli, kdy četli zprávy v médiích. „Rozhodli jsme sem vyrazit po tom, co jsem se na ministerstvu a lince Městské správy sociálního zabezpečení dozvěděl o nových podmínkách,“ vysvětlil Luboš Procházka.

„Manželka jde příští rok v březnu do plného důchodu. Doporučili nám, ať vyplníme formulář, který nám zaručuje půlroční ochranu. Aby se mohla rozhodnout, jestli bude chtít předčasný, nebo řádný důchod,“ dodal.

Na chodbě úřadu čekal ještě jeden starší manželský pár. O předčasný důchod chtěl žádat muž, který se představil jako Zdeněk.

Živilo ho podnikání, ale firmu před několika lety uzavřel. Potom nemohl najít vhodnou práci. „Když vám je pětapadesát a žádáte o práci, máte problém. Nikdo se s vámi nebaví,“ posteskl si.

„Na úřadu práce nám nabídli samé náročné profese – dělník, dělnice, montáže. Ale na to už nemáme zdraví,“ doplnila ho manželka Dana.

Předpokládali proto, že by se jim předčasná penze vyplatila. „Sledujeme zprávy a nevíme, jestli se situace nebude zhoršovat. Jdeme se proto poradit a o důchod si plánujeme zažádat,“ shrnul muž.