Článek
„Od května, kdy jsem na ně přišla, není týden, kdy bych nebyla poštípaná. Párkrát jsem si i nařídila budík v noci a viděla jsem je lézt po stěně,“ popisuje studentka Tereza a ukazuje při tom flek na zdi. „Protože se živí krví, po jejich zabití zůstane skvrna na stěně,“ vysvětluje.
Na kolejích bydlí tři roky a vystřídala jich víc. Na pokoji pro dva je teď sama a zútulnila si ho, jak jen to šlo. Stěny vymalovala a kolejní nábytek doplnila o svůj vlastní. „Potřebuju asi sehnat sádru a zadělat ty díry. Říkali mi, že se schovávají do tmavých míst,“ svěřuje se.
Po zdražení ubytovného platí přes 5 tisíc korun měsíčně. Sice za pokoj, který má zdánlivě sama pro sebe, občasných návštěvníků se ale nevyvaruje.
„Každou noc jsem se budila a ráno mě vše od štípanců svědilo. Po dezinsekci se to na nějaký čas zlepšilo, ale pak se vrátily,“ říká. I přes veškerou snahu jak jí samotné, tak i hospodářky bloku se štěnic nezbavila. Opakovaně žádala o dezinsekci pokoje, ta se ale vždy po nějaké době ukázala jako neúčinná.
„Mezi jednotlivými dezinsekcemi musí být nějaké časové rozmezí. Teď čekám na začátek listopadu, aby je zkusili zase vyhubit. Takže se to už půl roku řeší a rozdíl od května není žádný,“ doplňuje studentka.
Skvrna po štěnici.
„Celý proces trvá šest týdnů. Výsledky uvidíme až na konci října. Neustále se na nás však studenti obracejí,“ tvrdí ředitel Správy účelových zařízení ČVUT Michal Vodička. Někteří si stěžují opakovaně, jiní ubytovaní to už vzdali, nebo s hmyzem bojují po svém.
Jozef Bugoš nechal svůj pokoj vyčistit asi desetkrát, ale nezabralo to. S přítelkyní se z koleje nakonec odstěhoval. „Abychom si s sebou nevzali štěnice do nového bytu, museli jsme si koupit parní čistič a každý předmět pořádně vyčistit. Tohle a snaha zbavit se štěnic účinnějšími prostředky nás stála až dvacet tisíc,“ popisuje.
Typické štípance od štěnic na jednom z ubytovaných na strahovských kolejích.
Patrick Neubauer, který je na Strahově od začátku zimního semestru, začal po nálezu štěnic přespávat u kamarádů. Jiný pokoj totiž kvůli začátku akademického roku nesehnal. Teď čeká, jak dopadne dezinsekce u něj na koleji. Je k tomu však skeptický. „Dost kamarádů a dalších lidí tvrdí, že postřik, který SÚZ (Správa účelových zařízení – pozn. redakce) zařizuje, je jen takový alibistický – ‚aby se neřeklo‘.“
To Michal Mydliar sehnal jiný pokoj až po několika urgencích ubytovací kanceláře. Přesto ale není s řešením spokojený. „Řekli nám, že nás můžou přesunout na jiný blok, ale i tak že jim nahlásíme štěnice do pěti dní,“ uzavírá s tím, že nepříjemný hmyz je tam téměř všude.
E-mail, který Michal Mydliar poslal vedení kolejí.
Vladislav Šulc ze studentského klubu Silicon Hill potvrzuje, že i na ně se studenti s problémy obrací. Oni se pak snaží stížnosti vyřizovat dál. Silicon Hill je největším klubem Studentské unie ČVUT a sídlí právě na strahovských kolejích. Podle svého webu „zastupují ubytované studenty před SÚZ ČVUT“.
„Sice informace a stížnosti SÚZu předáváme, spolupráce s nimi prakticky nefunguje. Chápeme, že štěnice nejde vyřešit ze dne na den, že jde o dlouhodobý proces, ale necítíme podporu ze strany SÚZu, aby to bylo řešeno efektivní cestou,“ tvrdí Šulc.
Michal Vodička ze správy kolejí se ale brání. Pokud někdo chodí se stížnostmi opakovaně, nechápe, jak dezinsekce funguje. „Zásah funguje tak, že se aplikuje postřik na plochu, přes kterou se předpokládá, že štěnice přeleze. Štěnice vylézá jednou za osm až deset dní, aby se nakrmila. To znamená, že od postřiku trvá minimálně deset dní, než štěnice na pokoji vyhubíme a že těch deset dní se mohou objevovat nové kousance,“ dodává.
„Bylo nám řečeno, že jiný pokoj nedostaneme, protože štěnice potřebují teplo a hostitele, čímž jsme my, aby se dostaly ze zákrytu na postřik. Takže jinak řečeno – jděte spát ke štěnicím, jste návnady,“ popisuje situaci jeden ze studentů ČVUT, který si nepřeje být jmenován. Jiný pokoj dostal, až když se do procesu stížností zapojili i jeho rodiče.
Podle Vodičky se sice SÚZ snaží s každým problém individuálně řešit, ale vzhledem k začátku akademického roku nejsou kapacity, kam ubytované studenty přesunout. Proto musí mnozí zůstávat v zamořených pokojích i nadále.
