Hlavní obsah

„Jde o budoucnost našich dětí.“ Vesnice bojuje se suchem sázením zelené hradby

Foto: Vojtěch Kadaňka, Seznam Zprávy

Vesnice na jižní Moravě se obklopila zelenou hradbou. Bojuje tak proti suchu.

Místní se potýkali s prašnými bouřemi a vyplavenými domy. Vedení vesnice proto začalo sázet rozsáhlý komplex biotopů. Nové stromy, louky a keře dnes kolem obce tvoří zelenou hradbu.

Článek

Tuzemskou krajinu často pokrývají nepřetržité pásy vyschlých lánů polí. Šumice, malá vesnice nedaleko Brna, na tom nebyly jinak.

Hned za domy začínalo ohromné pole, které se bez přerušení táhlo kilometry daleko. Původní příroda zmizela a krajina ztratila schopnost zadržet vodu.

Šumičtí začali pociťovat dopady sucha, navíc se potýkali s prachem a ničivými přívalovými dešti.

Před deseti lety se to rozhodli zvrátit a spustili projekt, který postupně proměnil nejbližší okolí. Za domy začala růst zelená hradba stromů a luk, takzvaných biotopů.

„Na jaře opět vykvétají stromy a do okolí se vrací zvířata,“ pochvaluje si současný starosta Šumic Robin Ondrášek (Pro obec Šumice).

Vybočuje z řady

Je třetím starostou v řadě, který na přeměnu dohlíží. Projekt totiž neohrozilo ani místní předávání politické moci, jelikož se na potřebě bojovat se suchem shodli všichni.

Právě svým předchůdcům ostatně Robin Ondrášek děkoval jako prvním, když začátkem týdne přebíral za proměnu okolí obce Cenu za krajinu.

„Uzdravení krajiny, které se v Šumicích povedlo, svou komplexností naprosto vybočuje z řady ostatních projektů, které jsme letos hodnotili,“ vysvětluje volbu Martin Smetana z Nadace partnerství.

„Ve vesnici vysadili biotopy na pětasedmdesáti hektarech dřívější orné půdy, která je tak chráněna před erozí, zadržuje vodu a vrací se na ni původní zvěř,“ dodává expert na udržitelné hospodaření.

Ocenění už třetím rokem udělují společně Jihomoravský kraj a Nadace partnerství a Šumice letos v kategorii Komplexní projekt porazily dalších 26 projektů.

Foto: Vojtěch Kadaňka, Seznam Zprávy

Jednolité pásy polí v nejbližším okolí vesnice vedení města postupně přeměnilo na udržované louky a vysadilo stromy. Sklizené seno se využívá v nedaleké farmě.

Biotop, nebo pole?

Místní jsou na ocenění hrdí. „Člověka samozřejmě potěší, když v televizi slyší o své dědině, kde se nikdy dřív nic pořádného nestalo,“ pochvaluje si hostinský Jaroslav Otoupal.

V názorech na biotopy se ale lidé rozcházejí. „Biotopy jsou samozřejmě přínos. Mám radost, že se vedení obce zajímá o okolní přírodu. Jde o budoucnost pro naše děti,“ míní paní Marcela, která s kočárkem prochází po návsi.

„Mrzí mě, že se zastavuje dobrá zemědělská půda. Samozřejmě jsou lepší biokoridory, než kdyby tu byly sklady. Okolo je ale dobrá černá zem, jen aby nám časem nechyběla,“ oponuje Jaroslav Otoupal.

Biotopy rostou na půdě, kterou dřív obhospodařoval Jaroslav Česlava, který svůj názor na ekologický projekt odmítl sdělit.

Další z místních zemědělců, Pavel Lavička, je ale s iniciativou spokojený. „Každý strom, který se vysadí, je dobře. Těch pár hektarů orné půdy není tak podstatných a do budoucna jde o vše – o zadržení vody i zeleň jako takovou,“ říká.

Biotopy navíc podle starosty mají i své zemědělské využití - seno, které míří na nedalekou kozí farmu.

Foto: Vojtěch Kadaňka, Seznam Zprávy

Zalesněné biotopy začínají jako takzvané oplocenky, úseky nových sazenic obehnané plotem.

Dny, kdy nebylo vidět

„Dřív tu bývaly skutečně silné prachové bouře. Pamatuji si dny, kdy nebylo vidět,“ vzpomíná starosta Ondrášek na doby, kdy silnější vítr zvedal prach z vyschlých polí. Poslední prašnou bouři tu zažili před šesti lety, od té doby je plně chrání zelená hradba.

Starosta připomíná i silné deště. „Voda se valila ze stráně kopce, strhávala se sebou půdu a vyplavila několik domů. Zaplavila i břehy místního jezera, které poté rybáři nemohli využívat. Dnes máme v kopci vysazené biotopy a věřím, že před budoucími silnými dešti nás ochrání,“ dodává.

Jen u biotopů v Šumicích nechtějí skončit. „Připravujeme poslední projekt obnovy místních mokřadů a potoku. Z dětství si pamatuji, že pole byla až do pozdního jara podmáčená vodou, vznikala tak jezera, na kterých hnízdily labutě. V zimě jsme na nich bruslili. S vysoušením polí ale jezera zmizela,“ říká Robin Ondrášek.

„Příroda je křehká a my jsme ji tu téměř čtyřicet let ničili. Krajina se teď hojí, ale pár let na úplnou obnovu nestačí a o přírodu bude potřeba pečovat vždy,“ zdůrazňuje Pavel Lavička.

Foto: Vojtěch Kadaňka, Seznam Zprávy

Šumický potok je většinu roku suchý. Radnice se proto chystá revitalizovat jeho koryto.

Související témata:

Doporučované