Článek
Rituální porážky zřejmě budou možné i ke komerčním účelům, nejen výhradně pro náboženské společnosti jako nyní. Zvířata ale bude nutné před usmrcením omráčit elektrickým proudem. Novou úpravu halal a košer porážek Sněmovna připojila do vládní veterinární novely, kterou ve středu schválila.
Jatka budou muset mít podle předlohy od příštího roku v některých prostorách povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty.
Dolní komora novelou také například rozšířila ochranu psů a zavedla elektronické rybářské povolenky. Předlohu, jež navíc omezuje byrokracii při některých činnostech v zemědělství a potravinářství a upravuje porážky zvířat přímo na pastvinách, teď posoudí senátoři.
Nové podmínky pro rituální porážky prosadila čtveřice poslanců v čele s lidovcem Karlem Smetanou. Cílem jejich povolení pro komerční účely je podle zdůvodnění to, aby se zvířata k porážce v duchu náboženských pravidel nemusela vyvážet živá do zahraničí. Místo nich se budou vyvážet až produkty. Rituální porážky bude povolovat ministerstvo zemědělství.
Proti nové úpravě halal a košer porážek se stavělo opoziční hnutí SPD a Piráti. Oldřich Černý (SPD) mimo jiné uvedl, že zvíře omráčené elektřinou může nabýt vědomí ještě při vykrvování. Podle Pirátky Kláry Kocmanové je omračování elektřinou technicky náročné. Novela podle ní navíc zavádí dvojí standard. „Zvířata určená na export mají být omráčena, zatímco zvířata pro domácí spotřebu mají být nadále podřezávána bez omráčení,“ uvedla. Poslanec KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, původní odborností veterinář, oponoval, že omračování elektřinou není nic, co by se zavádělo nově a co by nebylo vědecky ověřeno.
Kamery na jatkách
Uzákonění kamer na jatkách je podle vlády reakcí na excesy při zacházení se zvířaty v několika jatečních provozech. Kamery budou muset být na vykládce a v prostorách pro přesuny zvířat. Podle ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy jde o místa nejčastějšího problematického chování ke zvířatům. Kocmanová neprosadila rozšíření kamerového dohledu na všechny prostory jatek, kde se manipuluje se zvířaty. Kamery navrhovala také pro jatka usmrcující drůbež, králíky a zajíce.
„Kamerový systém nenahrazuje veterinární dozor,“ zdůraznil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) uvedl, že rozšíření kamerového systému by mohlo pomoci ukončit debaty o tom, co se děje při samotné porážce.
Za týrané budou ze zákona pokládáni zřejmě i dlouhodobě uvázaní psi. Doplnění novely podle slovenského vzoru prosadil Kučera s předsedkyní dolní komory Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Nově má zákon stanovit, že „u psa se za týrání považuje chov nebo držení psa v prostorách k tomu určených, včetně domácnosti, uvázaného jakýmkoliv prostředkem“. Výjimkou by mělo být pouze krátkodobé uvázání psa například kvůli jeho krmení, ošetření nebo čištění jeho kotce. Výjimku by měly také bezpečnostní složky.
Kučera naopak neuspěl s návrhem, aby povinnému čipování podléhali i laboratorní psi. Sněmovna nepodpořila ani další jeho návrh, aby identifikační číslo psa bylo uváděno v evropském průkazu zvířete, nikoli v očkovacím průkazu kvůli padělání těchto dokladů při prodeji štěňat.
Za porušení povinností týkajících se provozování kamerového systému, který má stát podle Výborného kolem 200 000 korun na jeden provoz, má novela umožnit uložení pokuty ve stejné maximální výši. V případě zjištění týrání zvířat by mohla být provozovateli jatek uložena pokuta do tří milionů korun. Kamerový systém bude po 30 dnů uchovávat záznam pro případné využití při vyšetřování Státní veterinární správou.
Výborný uvedl, že novela mění i další zákony a jde ve skutečnosti o antibyrokratický zemědělský a potravinářský balíček. Celkem podle něho obsahuje 35 změn snižujících administrativní zátěž, týkají se například omezení některých podmínek a kontrol.
