Jako za dob EET. Živnostníci hromadně končí, znechutilo je zvýšení pojistného

Počet podnikatelů, kteří nemají zaměstnance, se loni ve třetím čtvrtletí snížil na 635 tisíc a byl o 32 tisíc nižší než rok předtím. O něco menší výpadek zaznamenala databáze Eurostatu v roce 2021, když pandemie donutila živnostníky dočasně zavřít provozovny. O třicet tisíc poklesl počet malých podnikatelů také v roce 2015. Tehdy OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) vyděsila povinnost posílat finančním úřadům každý měsíc kontrolní hlášení a restauratéry spolu s obchodníky navíc nutnost pořídit si pokladny EET. Stejný efekt byl popsán počátkem roku 2013, když o možnost využívat daňové slevy pro rodinné příslušníky přišli ti živnostníci, kteří v účetnictví uplatňují výhodné výdajové paušály.

Tentokrát vedlo k likvidaci živností opatření z konsolidačního balíčku vlády Petra Fialy, který postupně během tří let zvyšuje minimální vyměřovací základ pro sociální pojistné z 25 na 40 procent průměrné mzdy. Proto loni i letos vyrostlo minimální pojistné o 900 korun za měsíc na bezmála pět tisíc korun. Sociální odvody se tak během dvou let zvýšily o 60 procent.

„Pro malé podnikatele, kteří pracují sami na sebe nebo mají jednoho zaměstnance, jsou právě takové změny tím, co sledují nejvíc,“ potvrzuje vážnost situace pro část podnikatelského stavu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

„Zvyšování pojistného může určitě hrát při úbytku OSVČ částečnou roli,“ potvrzuje i místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavla Břečková.

Nižší pojistné ve srovnání se zaměstnanci je vedle výdajových paušálů hlavní výhodou, která menším OSVČ usnadňuje podnikání. Samotné zvýšení odvodů přitom nemusí být důvodem, proč desítky tisíc z nich zavřely krám. Dle majitele poradenské firmy Radomila Bábka má takový zásah státu rovněž symbolickou hodnotu. „Ti, kdo podnikají desítky let, už mohou být unaveni neustálými změnami, které jsou vždycky k horšímu. Pro ně může být zvýšení pojistného poslední kapka,“ popisuje náladu v terénu.

Výklad, že končí především zkušení živnostníci, potvrzují detailní data o tom, ve kterých oborech podnikatelů ubývá nejvíc. Takřka celý pokles z posledního roku mají na svědomí OSVČ z průmyslu a stavebnictví, jimiž jsou zpravidla zástupci tradičních řemesel typu truhlářů, krejčích, zedníků, instalatérů nebo malířů.

Stejný efekt se může dostavit u těch, kdo s podnikáním naopak začali nedávno. Těžko zvládají všechny nové byrokratické povinnosti a teď se najednou dozvědí, že k tomu budou ještě platit vyšší pojistné. To může být důvodem, proč se nečekaně snížil počet OSVČ také v progresivních oborech IT.

Přesto poradce Bábek nečeká, že likvidace živností budou pokračovat po dalším zvýšení pojistného letos i napřesrok. „Živnostník si zvykne i na provaz,“ předpokládá.

Okamžitý výpadek několika desítek tisíc mikrofirem není fatální ani z pohledu celé ekonomiky. Spíše se tím ilustruje celkový obraz nepříznivého trendu, s nímž se tuzemský byznys potýká už delší dobu. Průběžně ubývá podnikatelů, kteří někoho zaměstnávají.

V uplynulých pěti letech se dle Eurostatu jejich počet snížil ze 145 tisíc skoro o třetinu na 105 tisíc, opět především v průmyslu a stavebnictví, ještě častěji ovšem své provozovny likvidují obchodníci.

„To je zcela logický vývoj. Mzdová agenda, rigidní zákoník práce a neustálé změny a turbulence v legislativních úpravách způsobují nejistotu zaměstnavatelského prostředí a vysoké náklady. Pro podnikatele, který nemá na tuto agendu specializovaného člověka, či rovnou oddělení, jde o čím dál méně únosný stav,“ shrnuje místopředsedkyně Břečková.

Prudký pokles počtu živností ovšem mívá zpravidla dopady v politice. Fakt, že neúnosné poměry přinutily desítky tisíc živnostníků skončit, znamená, že stovky tisíc jejich kolegů jsou nespokojeny. To může ovlivnit nadcházející volby.

OSVČ i větší podnikatelé žádají častěji než zbytek společnosti oslabení státu a posílení trhu. Například dle šetření MML od společnosti Median doporučuje tržní ekonomiku bez jakýchkoli zásahů státu 40 procent podnikatelů, ale jenom čtvrtina české společnosti. Dvě třetiny mezi podnikateli, ale pouze 40 procent z průměrné populace tvoří přívrženci konzervativní nebo liberální politiky. Přesto to nutně neznamená, že OSVČ a podnikatelé dají ve volbách přednost pravici.

Poprvé se to ukázalo v roce 2013 záhy poté, co vláda Petra Nečase (ODS) zpřísnila podmínky pro OSVČ. Dle průzkumu agentur STEM/MARK a Median volila největší část podnikatelů, celkem 27 procent, Babišovo hnutí ANO, a přispěla tak k jeho nečekanému triumfu.

Situace se vrátila do starých kolejí záhy poté. Andrej Babiš začal v pozici ministra financí zavádět EET a OSVČ zase přešli k ODS, která se jich dokázala účinně zastat. „Podnikatelé jsou základem střední třídy, mají klíčovou pozici ve společnosti a tak není divu, že se o ně strany přetahují,“ shrnuje zkušenosti výzkumníků ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Frustrace z vysokých cen v letech 2022 a 2023 způsobila dle dosud nepublikovaných průzkumů Medianu, že mezi podnikateli vyrostly až na 25 procent preference ANO, spolu s SPD dosáhlo Babišovo hnutí dokonce ke 40 procentům. Když ceny přestaly růst, společný zisk ANO a SPD poklesl víc než o polovinu. Nespokojenost s koalicí Spolu, která nese mimo jiné odpovědnost za vyšší pojistné, však způsobila, že volné hlasy převzali Starostové.

To se ještě může do voleb změnit, protože OSVČ nikdy neměly stabilní preference. „Mezi podnikateli je velká skupina experimentátorů. Průběžně hledají stranu, která by jim nejvíc vyšla vstříc,“ shrnuje šéf Hospodářské komory Zajíček.