Jako by děti nosily zbraň. Kyberšikany přibývá, sílící hrozbou je sexting

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Moje dcera dostala kopance do hlavy, musela jim lízat boty a plivali po ní. Děti si z toho udělaly až film, kde moje dcera musí prosit,“ svěřila se matka dvanáctileté žačky základní školy v Hodoníně. Její dcera čelila šikaně fyzické i té v online prostředí.

Podle aktuální Výroční zprávy České školní inspekce rizikového chování dětí poslední sledované roky – s výjimkou „covidového“ školního roku 2020/21 – plynule přibývá. Autoři textu zmiňují nárůst záškoláctví, kouření, ale právě i šikany. „Další formy rizikového chování, které školy identifikovaly se stále vyšší četností, jsou zejména kyberšikana, násilí a krádeže,“ popisují. Inspekce ale zároveň upozorňuje, že data nemusí nutně znamenat nárůst šikany jako takové, ale mohou zohledňovat lepší schopnost škol rizikové chování zachytit.

Šikaně se inspektoři věnovali i v analýze z jara 2023, kde zjistili nárůst šikany oproti školnímu roku 2015/2016 o deset procentních bodů. I v tomto případě však upozorňují, že ji jen mohou školy úspěšněji odhalovat.

Důvodů, proč rizikového chování mezi dětmi přibývá, je více. V rodinách se například negativně projevují krize, kterými si česká společnost za několik málo posledních let prošla. Rodinné rozpočty citelně zasáhla vysoká inflace a energetická krize a k nervozitě pochopitelně přispěla koronavirová pandemie či ruská agrese na Ukrajině. Děti stresem v rodině trpí, což následně může vést k tomu, že si vztek vybíjí na svých vrstevnících. Spouštěčem agresivity bývá i násilí, které je v rodině přítomné, nebo nefunkční výchova.

Podle Národního ústavu duševního zdraví zároveň narůstají psychické obtíže dětí, což má ve značné míře původ v pandemii koronaviru. I tento jev se může odrazit ve zvýšené agresivitě dětí.

Stoupající trend šikany v kyberprostoru potvrzují experti i statistiky. Podle zprávy České školní inspekce má s ní zkušenosti každé třetí dítě. V posledních třech letech se s kyberšikanou potýkala pětina základních a čtvrtina středních škol. Na speciální lince Rizika kyberprostoru, provozované Linkou bezpečí, zaregistrovali mezi lety 2023 až 2024 nárůst hovorů o bezmála 49 procent.

„Kyberšikana a další nevhodné chování v online prostředí mohou mít závažné důsledky – od úzkosti, ztráty sebedůvěry a somatických obtíží až po sebepoškozování či sebevražedné myšlenky. Je klíčové, aby děti v takových situacích nezůstávaly samy a měly možnost obrátit se na někoho, kdo jim pomůže,“ popisuje vedoucí Linky důvěry Dětského krizového centra Tereza Koch Dufková.

Mezi nejčastější případy kyberšikany patří snaha „útočníků“ proniknout do soukromých účtů například na sociálních sítích a verbální útoky. Děti čelí i vyhrožování, zastrašování, ponižování či ztrapňování fotografie.

„Bohužel případů kyberšikany hodně přibývá. Důvodem pravděpodobně bude, že je anonymizovaná a ti, kteří se jí dopouštějí, se tak cítí poměrně dlouhou dobu bezpečně,“ potvrzuje statistiky předsedkyně Asociace školní psychologie Jana Zapletalová.

Důležitou roli hraje i dostupnost sociálních sítí. „Děti ještě nemají dostatečně vyzrálé funkce v mozku zodpovědné za plánování, zodpovědnost, za domýšlení důsledků. Jednají mnohem impulzivněji pod vlivem svých afektů. A v rukou mají neustále zbraň, kterou mohou hodně ubližovat,“ popisuje psycholožka Veronika Šporclová.

Kyberšikana často doprovází šikanu fyzickou. O to hlubší dopady pak má. Děti si například nahrávají jiné ve chvílích, kdy je ponižují. Takto vytvářený obsah poté zpravidla šíří v uzavřených skupinách na sociálních sítích WhatsApp nebo Telegram.

„Poslední dobou obdobných případů přibývá. Ale je potřeba si uvědomit, že kyberšikana má mnoho projevů. Od klasických nadávek až po stalking nebo vydírání, což je nejzávažnější forma kyberšikany,“ informuje odborník na kyberšikanu a rizikové chování na internetu Martin Kožíšek.

Častá je ostrakizace dětí skrze různě zakládané skupiny na sociálních sítích. „Děti založí skupinu typicky v aplikaci WhatsApp, pozvou jen část třídy a tam šíří pomluvy, posměšný obsah cílený na určité dítě. K tomu se pak toto dítě časem dostane a bývá velmi rozrušené a ve špatném psychickém stavu,“ doplňuje koordinátor preventivních programů v Praze organizace Proxima Sociale Filip Kadlec.

Právě ostrakizace nebo vylučování dětí z kolektivu na základě rasy, víry nebo třeba finanční situace jejich rodičů jsou podle experta Martina Kožíška v poslední době jedním z velmi závažných problémů.

Ačkoli by se mohlo zdát, že vylučování dětí z kolektivu je pouze jiná forma fyzické šikany, ta z online prostředí bývá hůře odhalitelná, je dlouhodobější a může být i agresivnější. „Když jsou děti schované za nějakou falešnou identitou, tak si dovolí v online prostoru mnohem více. Slova i činy mohou být silnější než v běžném offline prostoru,“ upozorňuje psycholožka Veronika Šporclová.

Rodiče přitom často netuší, jak svému dítěti pomoci. „Dobrý den, píšu jménem 13leté dcery. Spolužačky jí založily zesměšňující profil na instagramu. Použily tajně pořízenou fotku ze školy a přidávají urážlivé příspěvky. Jak tomu mohu zabránit? Účet jsme nahlásili, ale zřejmě se nic neděje. Můžu kontaktovat školu, ale stalo se to v den vysvědčení, takže řešení přes prázdniny bude obtížné,“ svěřil se například jeden z rodičů v poradně projektu E-Bezpečí.

„Žák 9. ročníku si o přestávce natočil na telefon video, jak spolužák močí na školních WC. Obličej a vše je tam vidět. Nahrávku pak přeposlal jiným dvěma spolužákům, a tak se video rozšířilo dále. Ráda bych věděla, jak postupovat,“ vylíčil případ kyberšikany další příspěvek.

Sociální sítě dokážou chování dětí, které je zprvu myšleno jako žert, dramaticky eskalovat. Uživatelům umožňují přístup k širokému publiku, navíc lze na příspěvek bezprostředně reagovat. Dynamika online komunikace pak celou záležitost může eskalovat i mezi rodiči, jak upozorňuje preventista Filip Kadlec.

„Do konfliktních situací bývají zapojeni rodiče, kteří mezi sebou komunikují online. Přenáší se sem rozpor mezi dětmi a možnost okamžité reakce dále přiživuje konflikt, ze kterého třeba může pramenit šikana. Rodiče to pak dětem sdílí a promítá se to i na ně,“ popisuje své zkušenosti.

Odborníci v souvislosti s kyberšikanou však upozorňují ještě na jeden alarmující trend, jehož šíření se velmi obávají. Týká se takzvaného sextingu, tedy dopisování si s ostatními se sexuálním podtextem nebo sdílení intimních fotografií. Ty potom mohou sloužit k vydírání.

„Poslala jsem na Snapchatu někomu, koho vůbec neznám, nějaké nahé fotky. Chtěla jsem to ukončit a zablokovala jsem si ho. Pak mi napsal z jiného účtu, že ty fotky zveřejní, jestli se mu neomluvím. Omluvila jsem se mu, ale napsal mi, že pokud mu budu dál posílat fotky, že všechny kromě jedné smaže. Tu jednu si nechá pro případ, že bych to udělala znovu. Nevím, co mám dělat. Momentálně bych nejradši skočila z mostu,“ líčí 14letá dívka v online poradně E-Bezpečí.

Se sextingem pak souvisí i nový trend, který začíná nabírat na síle: umělá inteligence. „V loňském roce jsme poprvé řešili případ, kdy spolužáci svlékli pomocí umělé inteligence své spolužačky. Byla to reálná hlava, ale falešné tělo. Následně začali materiály šířit po škole. Nejsme na to připravení. Generovaná pornografie bude velké téma tohoto roku,“ popsal profesor a zakladatel projektu E-Bezpečí Kamil Kopecký v debatě Seznam Zpráv nazvané „Digitální wellbeing. Jak AI pomáhá dětem?“

Odborník na kyberbezpečnost Martin Kožíšek upozorňuje, že zatímco u „běžnější“ kyberšikany jsou české školy poměrně dobře vybavené a v Česku se tématu věnuje velká pozornost, řešení sexualizované kyberšikany je pro školy složitější. Mnohdy i kvůli tlaku rodičů, aby o sexu s dětmi nemluvily.

Zároveň se ale projevuje i ostych dětí o kyberšikaně vůbec mluvit. „Často se nechtějí svěřit ani vlastním rodičům, protože se obávají negativní reakce – například zákazu jejich oblíbené sociální sítě,“ vysvětluje Kamil Kopecký a dodává, že nejlepší prevencí před kyberšikanou je komunikace mezi rodiči a dítětem. „Čím dříve budou rodiče hrozby internetového prostředí se svými potomky probírat, tím lépe.“