Článek
Povolání učitele není pro každého, ale každý si ho může zkusit v programu Zkus učit od neziskové organizace Výluka. Aktuálně jsou otevřené přihlášky do jarního kola workshopů, během kterých se zájemci na týden dostanou do škol.
Přes tento program začal s učením i Jaromír Divila, dnes už učitel angličtiny. „Chtěl jsem bezpečnější prostředí pro mou rodinu, a proto jsem se odstěhoval z Prahy. To bylo ale už těžší dojíždět do práce, tak jsem hledal jinou. A pak jsem narazil na Facebooku na tenhle workshop. To bylo loni v listopadu, dnes jsem učitel angličtiny a dodělávám si vysokou školu,“ popisuje pro Seznam Zprávy učitel Divila.
Přihlásit se do programu může kdokoli dospělý, ale počet míst je omezený. Klíčové je proto sepsat dobrý motivační dopis, proč si člověk chce tuto práci vyzkoušet. „Není to pro nás triviální, procházíme to velmi pečlivě. Mělo by to být autentické, proč o tom přemýšlíte,“ líčí postup vybírání potenciálních učitelů Ondřej Sliš, koordinátor komunikace projektu Začni učit.
Jaromír Divila se do programu přihlásil, hlavně aby zjistil, jestli to pro něho má smysl. „Když chci dlouhodobě učit, musím si dodělat učitelské vzdělání, kurzy, přečíst hromadu knížek… Jednoduše tomu potřebuji věnovat spoustu času a energie a chtěl jsem ‚ochutnat‘, jestli je to pro mě, jestli chci to všechno učitelskému povolání věnovat,“ říká bývalý zaměstnanec korporátu.
Děti to bavilo a to mě nabilo energií
Workshop pokaždé začíná víkendem, kdy se vybraní zájemci učí jak učit. „Na setkání si procházíme s účastníky základy vyučování, zkoušejí si něco odučit, následně dostávají feedback od nás i od kolegů. A pak vyrážíme na školu,“ říká Sliš.
Na které škole stráví účastníci týden, je dopředu dohodnuté i s přiděleným dozorem. Takhle se dostal Jaromír Divila na základní školu v pražské městské části Čakovice. „Tady jsem se propojil s párovou učitelkou, která mě měla celý týden na starosti a seznámila mě s jinými učiteli, s prostředím, s harmonogramem a podobně. Hodně mě šokovalo, že mi všichni začali říkat pane učiteli, i když jsem neodučil ani minutu,“ vysvětluje s pobavením Divila.
S párovou učitelkou absolvoval hodiny informatiky a matematiky, k čemu i z prostředí korporátu prvotně inklinoval. „Nejdřív jsem chodil jen poslouchat jiné učitele, pak jsem asistoval ve třídě učitelce a následně poslední den jsem mohl i několik hodin odučit. Šlo do tuhého a měl jsem z toho obavy, ale měl jsem pocit, že to baví i děti a z toho jsem byl nabitý energií. To mě utvrdilo v tom, že chci dělat učitele,“ popisuje své první hodiny za katedrou.
Jan Zeman, analytik vzdělávací politiky EDUin, vítá, že takovýto projekt pro zájemce o práci učitele existuje.
„Ten program má smysl v tom, s jakou profesionalitou přistupuje k ukazování světa vzdělávání novému učiteli. Celý kurz dokáže člověka zásobovat důležitou složkou učitelské kvalifikace, což je praxe a hlavně reflektovaná praxe. Zájemce, když vstoupí do tohoto programu, tak je zaručené, že se mu dostane péče, že když se setká s problémem anebo nesnází, někdo mu poradí,“ říká.
„Učitelské povolání někdy může vypadat jako hodně nepřístupné. A projekt Začni učit přinesl to, že když se rozhodnu, že chci učit na nějaké škole, na pět kliknutí myší můžu zjistit, jestli na to mám a co všechno na vykonávání učitelského povolání potřebuji,“ chválí projekt Zeman.
Každý čtvrtý u profese zůstal
Rozhodnutí zúčastnit se workshopu si pochvaluje i Jaromír Divila. Teď učí angličtinu na Kokořínsku na pomezí Libereckého a Středočeského kraje. „Hned den poté, co jsem se vrátil z toho programu, jsem viděl, že tady vedle v městečku hledají učitele angličtiny na poloviční úvazek. Uvědomil jsem si, že angličtina je mi blízká, v práci jsem ji používal dennodenně, takže bych ji mohl i učit, i když mě to dříve nenapadlo. Vzali mě téměř hned, asi to místo potřebovali zaplnit fakt zoufale. Pomohlo ale určitě i absolvování vzdělávacího programu,“ říká učitel.
Pochvaluje si hlavně svobodu v povolání. „Jasně mám danou látku, kterou musím odučit, ale způsob, jak ji podám, je jen na mně. Jestli to bude hrou, nebo skupinovou prací, to záleží na mé kreativitě. A to mě hrozně baví,“ líčí Divila.
Podobné příběhy, jak se lidé jiných povolání dali na učení, nejsou podle organizátorů výjimkou. „Poprvé jsme projekt začali dělat v roce 2016, kdy podobný projekt zakladatelky objevily v Anglii. Nejdřív to začalo komorně s pár lidmi a jezdilo se učit do vyloučených lokalit na týden. Od té doby přibližně čtvrtina lidí, která prošla tímhle programem, působí ve školství,“ popisuje Ondřej Sliš.
Program Zkus učit se na jaře koná ve třech kolech, do prvního březnového se lze přihlásit do 16. února. Další termíny jsou pak od 22. dubna a 20. května. Kurz díky podpoře neziskové organizace Blíž k sobě stojí pět tisíc korun. Činnost spolku Výluka lze sledovat i na jejich Facebooku.
