První velká analýza: Co musí Česko udělat, aby zvládlo nápor Ukrajinců

Odborníci odhadují, že by mohlo v tuzemsku najít dočasné nebo dlouhodobé útočiště půl milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny, ale vyloučit se nedá ani příchod více než 1,2 milionu lidí – v takovém případě by už musela s relokací pomoct Evropská unie.

Vychází to z analýzy PAQ Research, Českých priorit a dalších autorů, mezi nimiž byli i odborníci z jednotlivých ministerstev. Jde o návrh strategie integrace ukrajinských uprchlíků v Česku. Odborníci dali dohromady základní doporučení ohledně bydlení, práce a vzdělávání přicházejících Ukrajinců. Seznam Zprávy mají materiál k dispozici.

Analýza se zabývá i hrubým výpočtem, kolik peněz bude na pomoc uprchlíkům a jejich integraci zapotřebí. Náklady odhaduje na základě zkušenosti západních zemí Evropy se syrskou uprchlickou krizí v prvním roce. Pokud bychom vynaložili v přepočtu na HDP podobné sumy jako Německo, integrace 300 tisíc uprchlíků by vyšla na 77 miliard korun, 500 tisíc pak na 129 miliard korun.

Výzkumníci ale věří, že částka může být výrazně nižší díky kulturní blízkosti přicházejících Ukrajinců oproti zmíněným Syřanům.

Analýza v úvodu řeší, jak ohromné množství uprchlíků v Česku ubytovat. Experti se shodují, že stát by měl co nejomezeněji využívat nouzového ubytování v tělocvičnách nebo stanových městech.

Právě k tomu už ale kraje musely sáhnout poté, co vláda oznámila, že příspěvek pro soukromé ubytovatele bude jen 180 korun na osobu bez stravy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v úterý po jednání s hejtmany oznámil, že by kabinet mohl dotaci zvýšit zhruba na 250 korun. Další třetinu částky by podle něj mohly doplácet kraje, a vystoupala by tak na 300 korun.

Odborníci z PAQ Research a Českých priorit modelují situaci na dvou scénářích – nízkém odhadu příchodu 300 tisíc uprchlíků a vysokém s 500 tisíci lidmi z Ukrajiny. Krátkodobě to tedy znamená nutnost ubytování pro 165, popř. 330 tisíc lidí, zbytek si zvládne podle odhadů zajistit ubytování sám. Dá se ale předpokládat, že dvě třetiny lidí v Česku zůstanou dlouhodobě, pak si tedy musí Česko poradit trvale s bydlením pro 110 až 220 tisíc lidí.

„Doporučujeme po vzoru Německa hromadný dlouhodobý státní nákup kapacit (min. do června). Výrazně zvýšit cenovou hladinu ze současných 180 Kč na flexibilní podporu 250 až 550 Kč denně na osobu podle typu zařízení a regionu (možno nastavit stropy přes % tržní ceny v daném objektu),“ píše se v analýze. Díky těmto opatřením by v hotelech a penzionech mohlo najít bydlení až 60 tisíc lidí.

Nejprve by ale stát měl využít všech dostupných kapacit ubytoven ministerstev a dalších veřejných institucí, které nejsou do zvládání uprchlické vlny nyní zapojeny. Podle PAQ Research a Českých priorit se jedná například o obytné objekty armády, Lesů ČR nebo škol. Celkové regionální kapacity těchto zařízení se mohou pohybovat až kolem 20 tisíc osob. Potřeba ale bude z dlouhodobého hlediska i rekonstrukce bytového fondu obcí. Tento krok navrhoval při jednání s vládou i jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Podle něj by pro tyto účely měl vzniknout dotační titul, ze kterého by mohly obce na opravy bytů čerpat peníze a pak je poskytovat uprchlíkům.

V pondělí se jednotlivými návrhy ubytování pro uprchlíky zabývala také pracovní skupina složená z úředníků napříč ministerstvy a úřady.

„Na dnešní (úterní, pozn. aut.) schůzce pracovní skupiny jsem nebyl, byla tam paní náměstkyně (Iva, pozn. aut.) Merhautová. Řešila se hlavně otázka bydlení. Protože potřebujeme co nejvíc lidí ubytovat v rodině, řešíme příspěvek. Zítra (ve středu, pozn. aut.) na vládě se o tom asi budeme bavit, řešit se to bude ale až další týden,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Původně se pro rodiny, které ubytují dobrovolně uprchlíka, počítalo s měsíční podporou tisíc korun na hlavu. Podle Jurečky by to ale mělo být více, odborníci navrhují částku čtyři tisíce korun. Díky tomu by mohla vzrůst možnost ubytování u solidárních domácností až devítinásobně – z 15 tisíc lůžek na 130 tisíc.

Z Ukrajiny přichází do Česka hlavně ženy a děti, které budou potřebovat najít místo ve školkách a školách. Analýza PAQ Research a Českých priorit odhaduje, že krátkodobě půjde o 143 až 238 tisíc dětí a mladistvých do 19 let. Dlouhodobě se pak může zvýšit počet zapsaných dětí v mateřských školách o 7,1 až 11,8 procenta, na základních školách o 5,1 až 8,4 procenta a ve střením vzdělávání o 3,4 až 5,6 procenta.

„Co se týká školství: je to jedna z nejdůležitějších podmínek, aby ukrajinské maminky mohly nastoupit do práce. První fáze je ta akutní a krátkodobá, kterou máme do června. Mělo by vzniknout co nejvíc ukrajinských adaptačních skupin. Hodně dětí zažilo trauma z ostřelování, a je proto lepší, aby se nejprve adaptovaly než je hned hodit do českého vyučování,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy ministr školství Petr Gazdík (STAN). „V červnu pak budeme mít to dlouhodobější řešení, pracovně Lex Ukrajina 2,“ dodává.

Zatím zapisování dětí do škol funguje spíše spontánně než systémově. Hlásí se zkrátka do nejbližších škol od svého dočasného bydlení. Situaci řeší částečně obce a kraje, které směřují Ukrajince do škol, kde mají ještě volné prostory. Podle odborníků by ale ještě v tomto školním roce měl stát a kraje přesněji určit školy, které zvládnou přednostní přijetí dětí z Ukrajiny.

„Je vhodné připravit plán začleňování žáků-uprchlíků ve velkém počtu vybraných škol. Naopak je nežádoucí nechat jejich účast v decentralizovaném systému náhodě. Na úrovni ZŠ je nutné programově rozšířit počet určených škol pro výuku češtiny jako dalšího jazyka ze současných 406 o alespoň jeden až dva tisíce,“ píše v analýze Štěpán Kment z PAQ Research.

Od letošního školního roku totiž shodou okolností začal fungovat systém intenzivní výuky češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem. Podle odborníků ho tedy stačí pouze rozšířit.

V prvních šesti měsících by probíhala výuka českého jazyka a integrační program, dalších šest měsíců pak další, ale už méně intenzivní podpora, což by stát mohlo vyjít na 1,2 až 2,1 miliardy korun. Ukrajinské školy a třídy by měly podle PAQ Research a Českých priorit fungovat maximálně v tomto školním roce. V dalším by mělo dojít k integraci do běžných českých škol.

Problém ale je, že Česko nemá ucelená data o volných kapacitách na mateřských a základních školách. Existují pouze rejstříkové statistiky, které jsou ale nereálně vysoké. Podle nich by bylo 53 tisíc volných míst v mateřských školách a 355 tisíc na základních. Ministerstvo školství ale odhaduje, že skutečné nevyužité kapacity na základních školách by se mohly pohybovat okolo 150 tisíc míst. Výkazy totiž počítají například i s prostory, které se už nedají použít pro vyučování nebo podle současných hygienických a legislativních norem pro daleko menší počet dětí.

Integrace Ukrajinců na trh práce a obecně do společnosti stát v první fázi vyjde na vyšší desítky miliard korun, odhaduje analýza PAQ Research a Českých priorit. Dlouhodobě se ale podle odborníků vyplatí, protože může pomoct některým sektorům ekonomiky, které trápí nedostatek zaměstnanců, a střednědobě i důchodovému systému.

Výdaje jsou nutné také proto, že jinak bude Česko čelit dlouhodobým nákladům spojeným se zvýšenou nezaměstnaností Ukrajinců, neefektivním využitím jejich dovedností a se vzniklými společenskými problémy.

Krátkodobý dopad na státní rozpočet lze odhadnout na základě zkušeností států západní Evropy s vlnou syrských uprchlíků v roce 2015. Náklady na integraci uprchlíků v počtu jednoho procenta populace stály v prvním roce po příchodu Německo 0,5 procenta HDP, Rakousko 0,72 procenta a Švédsko 0,82 procenta. Při scénáři s 300 tisíci ukrajinskými uprchlíky by tak podle německého modelu integrace Česko vyšla na 77 miliard korun, při příchodu 500 tisíc běženců by to bylo 129 miliard za rok.

„Lze předpokládat, že v případě integrace vzdělanějších a kulturně a jazykově bližších Ukrajinců v ČR s okamžitým přístupem na trh práce budou náklady výrazně nižší,“ píše se ale v analýze.

Stát by tak měl podle expertů minimalizovat administrativní bariéry při vstupu na trh práce, zajistit adaptační a jazykové kurzy, bránit nelegálnímu zaměstnávání a umožnit snadné uznání stávajících kvalifikací a v případě potřeby zajistit rekvalifikace na české standardy.

Vláda už schválila, že uprchlíci by v první fázi obdrželi humanitární dávku 5 000 korun. Mohli by ji pobírat ještě dalších pět měsíců, ale už by si o ni museli zažádat. V návrhu zákona ministerstvo práce a sociálních věcí počítalo s 200 tisíci uprchlíky z Ukrajiny, a tedy výdajem jedné miliardy korun měsíčně.

Zatím jde ale hlavně o krátkodobý plán. Střednědobou a dlouhodobou strategii pro adaptaci uprchlíků z Ukrajiny vláda teprve bude sestavovat. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v sobotu uvedl, že skládá poradní skupinu, která by tyto dokumenty během dubna připravila.