Článek
S roztroušenou sklerózou žije Michaela Čejková už 17 let. Musela sice omezit sport, ale jinak žije aktivně, včetně plného pracovního nasazení.
„Nyní mě omezuje zejména zhoršená rovnováha, koordinace a únava. V zaměstnání mám ale kolem sebe skvělý kolektiv, kdy není problém požádat o pomoc, aby někdo jiný zaběhl do vedlejší kanceláře, případně došel něco zajistit mimo budovu,“ popisuje Michaela, v pracovním životě architektka a referentka městského úřadu v Kadani.
Je to možné díky inovativní léčbě. V minulosti byla totiž v případě roztroušené sklerózy úspěšnost léčby jen třicetiprocentní, většina pacientů končila v invaliditě a také předčasně umírala.
Od přelomu tisíciletí mají ale čeští pacienti první biologické léky, o osm let později přišla také první monoklonální protilátka. Rozhodující je pak pro Česko rok 2022, kdy začaly být pro část pacientů hrazené přípravky vysoce účinné léčby hned po stanovení diagnózy.
Výdaje rostou. Co s tím?
To je ale jen jedna nemoc, kterou lze v současnosti úspěšně léčit díky moderním léčivům. Z analýzy projektu Inovace pro život II vyplývá, že loni léčbu nejmodernějšími léky ve specializovaných centrech využilo 127 tisíc pacientů.
Jejich počet strmě roste. Je jich tak skoro o sto tisíc více než v roce 2010. S tím také rostou výdaje. Loni to bylo asi osm procent zdravotnického rozpočtu, tedy 33 miliard korun. Například pro VZP se náklady v absolutních číslech zdvojnásobily za posledních pět let.
„V blízké budoucnosti proto bude nezbytné řešit otázku udržitelnosti a stability objemu finančních prostředků s ohledem na zajištění nejmodernější terapie z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ popisuje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
To je ale jen jeden pohled. Na vynaložené prostředky se dá také dívat jako na investici. Díky inovativní léčbě se nejen prodlužuje dožití pacientů, ale zvyšuje se také jejich kvalita života.
Pacienti pak tráví méně času v nemocnici, čerpají v menším měřítku sociální podporu, mohou více a déle pracovat, a tak díky novým lékům také zpátky přispívat do státního rozpočtu.
„75 procent pacientů s roztroušenou sklerózou a centrovou léčbou je práceschopných podle dat České správy sociálního zabezpečení. Tedy pracují nebo jsou to osoby samostatně výdělečně činné,“ popisuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Roztroušená skleróza je jen jedním příkladem. Třeba z chronické myeolidní leukémie se díky novinkám v léčbě stala nemoc, se kterou pacienti i vcelku běžně žijí. Na kratších hospitalizacích a nižším počtu invalidních důchodů pak státní rozpočet šetří miliardy korun, vychází ze studie Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Nová pojistka v systému
Za uplynulé tři roky přibylo v systému českého zdravotnictví 100 moderních léků, celkem mají pacienti k dispozici 295 inovativních léčiv.
„Poměrně významná část nových molekul, které se objevují, má velmi nezralá data. Zároveň je nejisté, jaký efekt léčivý přípravek bude mít,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, co ale se vstupem nových léků souvisí.
V právě připomínkované novele zákona o veřejném zdravotním pojištění se tak sice urychluje vstup inovativních léků na český trh, pokud v jejich indikaci neexistuje žádná jiná hrazená alternativa. Zároveň si ale dává Česko do novely pojistku – pokud se léčba ukáže jako neúčinná, držitel registrace léku bude muset uhradit veškeré vynaložené náklady pojišťoven.
„Pokud si koupíme auta a po dvou letech nám přestane jezdit, byť nám výrobce tvrdí, že bude jezdit 10 let, tak asi taky budeme chtít zpátky peníze, to je normální. A takto normální by to mělo být i u léčivých přípravků,“ dodává Dvořáček.
Je ale otázkou, jestli taková podmínka naopak neodradí firmy, aby touto cestou nové inovativní léky v Česku nabízely.
„Nejde o to, že by firmy byly ze zásady proti tomu, ale musíme na to napojit data o účinku léků a pojišťovny s nimi musí pracovat, což se dneska úplně neděje,“ vysvětluje ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Co se týče inovativní léčby, tak nejznámějším případem poslední doby je dvouletý Martínek. Na extrémně nákladnou léčbu jeho vysoce vzácného onemocnění se ve veřejné sbírce vybralo 151 milionů korun. Lék totiž není v Česku registrovaný a z veřejného zdravotního pojištění se tak automaticky nehradí.
Tahle léčba ale patří do úplně samostatné kategorie. V Česku sice i tyto takzvané orphany (léčivé přípravky pro vzácná onemocnění) mohou pod roku 2022 vstupovat do systému úhrady z veřejného zdravotního pojištění, ale vždy závisí i na ochotě držitele registrace, jestli možnost využije.
„Nemáme moc nástrojů na to, abychom výrobce donutili jednání rozeběhnout,“ dodává Dvořáček z Ministerstva zdravotnictví.
Část výrobců totiž spoléhá na to, že pacienti mohou žádat o výjimečnou úhradu léku přes svou pojišťovnu. Tuhle možnost ale Ministerstvo zdravotnictví rozhodně chce v zákoně nechat.
