Článek
„Dopravní omezení v Praze 7 byla letos největší za poslední desetiletí,“ konstatuje mluvčí městské části Martin Vokuš. A vyjmenovává proč: výstavba nádraží Bubny, rekonstrukce ulice Dukelských hrdinů, oprava kanalizace v Ovenecké a hlavně rekonstrukce vodovodů v Korunovační, která má dopad na silniční i hromadnou dopravu na Letné a v ulici Milady Horákové.
„Zažíváme sice náročné období, ale díky souběhu některých oprav byly během jedné stavební sezony provedeny práce v nejvíce vytížených oblastech,“ obhajuje mluvčí úřadu v dopravní špičce téměř paralyzovanou „sedmičku“.
Kolize s Pražským okruhem
Zásadní dopravní komplikace v posledních měsících hlásí také Praha 4. Byly způsobeny hlavně opravou Barrandovského mostu, jejíž další etapa skončila v neděli. Radní pro dopravu Jaroslav Míth (ODS) popisuje, co následky tříměsíčního prodloužení stavby v této městské části způsobily.
„Promítlo se to do kolize s opravou Pražského okruhu, uzavírkou Podolského nábřeží, a tím vznikaly od září kolony na nábřeží, v Modřanské ulici a Jižní spojce ve směru na Prahu 5. Auta popojíždějící v kolonách komplikovala dopravu v Braníku, Hodkovičkách a podobně,“ stěžuje si radní.
Současně zmiňuje lavinový efekt, tedy že se nerealizované akce budou přesouvat na pozdější termín a nabourají opravy v příštím roce.
Technická správa komunikací (TSK), která má Barrandovský most, ale i drtivou většinu silnic v metropoli na starosti, namítá, že dělá vše, co může. Koordinace desítek dopravních omezení je podle mluvčí TSK Barbory Liškové složitá a vliv na ně má mnoho subjektů.
„Děláme maximum, stejně jako další správci poduličních sítí, kteří také musí spravovat a udržovat svou infrastrukturu, aby se v každé stavební sezoně opravilo co nejvíce ulic, ale zároveň byla zachována průjezdnost Prahou,“ hájí se.
Data letos ukazují horší situaci
Byl tedy letošní podzim v automobilové dopravě v hlavním městě horší než ten minulý? Podle analytického oddělení Mapy.cz ano. Vyplývá to z dat sesbíraných z navigací řidičů a od externích dodavatelů.
„Sestavili jsme graf vývoje dopravy v Praze a spočítali jsme procento času, který řidiči strávili takzvanou pomalou jízdou,“ vysvětluje způsob zpracování dat Jakub Faifer, produktový senior manažer Mapy.cz.
„Na grafu je vidět sezonnost dopravy v Praze,“ říká Jakub Faifer.
„Pomalou jízdou“ je myšlena jízda pod 60 procent dlouhodobé průměrné rychlosti na daném úseku na všech komunikacích v Praze. Tedy pokud se na silnici jezdí standardně rychlostí 100 km/h, „pomalá jízda“ znamená rychlost 60 km/h a nižší.
„Na grafu je krásně vidět sezonnost. S Vánocemi doprava opadne a v lednu pomalu stoupá. Na jaře jsou nějaké svátky a výkyvy. O letních prázdninách zase klesne a na podzim se doprava rapidně zhoršuje,“ popisuje graf dopravního cyklu v metropoli Jakub Faifer.
To podstatné ale je, když se na sebe dají grafy z roku 2023 a 2024.
Z dat serveru Mapy.cz plyne, že řidiči strávili „pomalou jízdou“ více času než loni.
„Je zjevné, že v roce 2024 byla doprava mírně horší a v září a v říjnu je to nejmarkantnější. Loni nedosahovala pomalá rychlost ani 35 procent, letos se to přehouplo až nad 40 procent,“ shrnuje produktový senior manažer Mapy.cz.
Hlavní problém? Zpoždění oprav
Znovu se tedy potvrzuje, že podzim je tradičně dopravně nejhorším obdobím v roce. Rozsah letošních prací je ale vyšší, omezení jsou na nejexponovanějších místech a termíny oprav se prodlužují.
Každá městská část se potýká se společnými, ale i specifickými problémy. Na dotazy zaměřené zejména na dodržování termínů dopravních omezení odpověděly Seznam Zprávám z 22 městských částí téměř všechny. I po několika urgencích nereagovaly Praha 3, 8 a 17.
„Občas dochází ke zpoždění dokončení staveb většího rozsahu, které mají vliv na dopravní omezení. Týká se to především oprav kanalizace nebo vodovodních řadů, kde se prodlužuje zhruba 40 % rozsáhlejších staveb,“ uvedl mluvčí Prahy 5 Marcel Pencák. Jejich statistika má sice sestupnou tendenci, přesto se ale teď zhoršuje dopravní provoz například v Holečkově ulici, Švédské nebo Na Hřebenkách.
Na Praze 6 aktuálně probíhají pouze dvě zpožděné stavební práce, ale během posledních tří let odhadují, že nedodržených termínů byla odhadem až pětina. Nejdelší z nedávné doby trvalo dva měsíce.
Městské části Praha 10, 12, 14 nebo Praha 22 odhadují, že déle trvá zhruba každá desátá stavba. Většinou se podle nich jedná o prodloužení v řádu dnů, maximálně nižších týdnů.
V největším vrcholu v červenci bylo v Praze zhruba 160 dopravních omezení. Teď jsme zhruba na 85, vyplývá z dat Mapy.cz.
Praha 16 vypracovala pro Seznam Zprávy přesnější statistiku. V Radotíně od začátku září do konce října proběhlo 26 dopravních omezení, pouze 16 z nich bylo dokončeno podle plánu.
„V termínu od 1. 11. 2022 do 1. 11. 2024 bylo 214 akcí dokončeno v termínu a 37 bylo prodlouženo. Nejdelší posunutí trvalo od listopadu 2022 do konce října 2024 a týkalo se vodovodního řadu a splaškové kanalizace,“ napsal Seznam Zprávám vedoucí oddělení dopravy Jan Martínek.
„Rekordy“ v nedodržení termínu uvádí Praha 10 (35 dnů), Praha 13 (30 dnů), Praha 21 (dvouměsíční zpoždění opravy chodníku) nebo Praha 4 (tříměsíční prodloužení rekonstrukce Barrandovského mostu). Jako nejčastější důvod zpoždění prací radní pro dopravu uvádějí počasí, tedy sezonní nebo povětrnostní podmínky, fluktuaci pracovní síly, případně neočekávané překážky, jako například podloží.
Jinde problémy neevidují
Z odpovědí ale také plyne, že ve většině městských částí Prahy je dopravní situace na silnicích pocitově stejná jako v minulých letech, někde ji nemusí řešit vůbec.
„V našem správním obvodu se nic zvláštního neděje. Daleko větší vliv má například nehoda na Kbelské nebo Novopacké ulici, kdy řidiči objíždějí zácpy přes náš správní obvod. To jsou potom ulice nárazově zahlceny,“ popisuje Radek Čermák z Prahy 19.
Čím tmavší, tím intenzivnější doprava. Nejhorší průjezd Prahou je aktuálně ve středu kolem 15. hodiny.
Podobně to vnímají i na oddělení dopravy v Praze 18 nebo na Praze 10.
„Dopravu nám komplikují pouze opravy na jiných komunikacích než na našich vlastních – například Liberecká, Cínovecká, Kbelská –, to pak větší část omezené dopravy hledá zkratky a jezdí po komunikacích Prahy 18, čímž způsobují horší průjezdnost nebo nebezpečné situace ve vnitřních Letňanech,“ napsala mluvčí Prahy 18 Ivana Svobodová.
„Aktuální situace by se dala nazvat standardní – odpovídá přirozené obnově uložených inženýrských sítí a opravě povrchů/rekonstrukcí pozemních komunikací,“ shrnul Ján Tropp z Prahy 10.
Čekaní na městský a pražský okruh
Dopravní situace v hlavním městě je ale podle odborníků z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Situaci by mělo pomoct vyřešit dokončení menšího „městského“ a většího „pražského“ okruhu.
V případě městského okruhu se v současné době pracuje na přípravě dostavby jeho desetikilometrové severovýchodní části, kdy se zpracovává dokumentace k územnímu řízení.
„Cílem tohoto plánu je získat stavební povolení v roce 2026, což dává předpoklad zahájit stavbu v letech 2027 až 2030. Vlastní termín zahájení bude ale značně odvislý od výběrového řízení na zhotovitele, které může být procesně a časově velmi náročné,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí magistrátu Vít Hofman.
U většího pražského okruhu, který má urychlit cestování po metropoli a odlehčit dopravě v centru, je v provozu sedm úseků z 11. Nejnovější, který spojuje D1 s Ruzyní, se otevřel před 14 lety. V prosinci plánuje Ředitelství silnic a dálnic zahájit stavbu části z Běchovic k D1.
„Nové propojení brněnské D1, hradecké D11 a plzeňské D5 uleví přetíženým silnicím ve východní části Prahy, zejména v oblasti Spořilova, a pomůže řidičům, pro které bude průjezd plynulejší a bezpečnější,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Pokud by vše probíhalo podle plánu, pražský okruh by mohl být kompletně dokončen v roce 2030.
Někteří experti ale varují, že dostavbou obou okruhů dojde k dalšímu zvýšení provozu. Vysvětlují to tím, že cesta autem se může stát atraktivnější pro ty, kteří doposud využívali MHD.
