Jak správně taktizovat při přijímačkách. I letos to bude potřeba

Jarní strašák všech rodičů se zase blíží – přijímací zkoušky na střední školy. Letošní ročník dětí navíc projde pokusem. Vůbec poprvé se budou přihlášky podávat elektronicky a navíc uchazeči dostanou o jednu přihlášku navíc.

Výhodou je, že by se neměla opakovat loňská blamáž státu. Rodiče tehdy kvůli prehistorickému systému papír-tužka obíhali školy v panice, že jejich dítě nepřijali na žádnou školu. Stáli fronty, podávali odvolání a nové přihlášky, přitom se většina z nich později dozvěděla, že se děti dostaly na původně vybrané školy. Jen systému trvalo několik týdnů, než do sebe vše zapadlo.

Alespoň tohle by se tedy mělo změnit, protože končí systém zápisových lístků a rodiče deváťáků se rovnou 15. května dozvědí, kam je přijali a na nic dalšího se čekat nebude.

„Pevně věříme, že v prvním kole se umístí osmdesát až devadesát procent uchazečů,“ odhaduje Jana Patáková, mluvčí Cermatu, který přijímací zkoušky a přihlašování na ně organizuje.

To ale neznamená, že rodiče nečeká v únoru taktizování. A navíc s velkou neznámou. Dosud bylo totiž rozvažování poměrně přímočaré (že bylo neefektivní a nepříjemné, teď nechme stranou). Zkrátka rodina vybrala dvě školy. Většinou jednu vytouženou a druhou jistotu.

Stejně ale museli rodiče zvolit vhodnou strategii. Nutné totiž bylo dobře odhadnout, na jak „prestižní“ školu má dítě šanci. Jinak jedna volba v podstatě propadla. Jak velká loterie to je, ukázal rovněž minulý rok.

Jak Seznam Zprávy zmapovaly mezi pražskými a brněnskými středními školami, rodiče znepokojení předloňským přetlakem na gymnáziích, volili jako únikovou možnost například obchodní akademie. Jenže se ukázalo, že tak učinila velká část z nich. Tím pádem se paradoxně přetlak přihlášek přelil z gymnázií na obchodní akademie a řada těch opravdu prestižních měla oproti dřívějším letům daleko méně zájemců, ačkoliv přihlášených mezi lety přibylo o 10 tisíc.

Letos mají tedy žáci možnost volit ze tří škol. Každé dají prioritu od jedničky do trojky a podle toho je systém zapíše do té školy, kterou mají nejvýše. Pokud se tedy alespoň na jednu z těch tří dostanou.

„Taktizovat v současné době nemá smysl, ať se uchazeči řídí svým srdcem, uchazeč bude přijat do toho oboru vzdělání té školy, ve které uspěje a bude na prioritním místě, tedy výše v přihlášce,“ radí rodičům ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání Ministerstva školství Petr Bannert ve videu na internetových stránkách k letošním přijímačkám.

Na jednu stranu je to pravda, na druhou ale nikoliv. Skutečně nedává smysl taktizovat s prioritami. Algoritmus zjednodušeně funguje tak, že hledá nejlepší kombinaci pro všechny žáky přihlášené k přijímacím zkouškám. Tedy aby se každý žák pokud možno dostal na svou nejžádanější školu.

„Nikdy se nemůže stát, že by uchazeč s horším výsledkem přeskočil uchazeče s lepším. Uchazeč, který by měl na škole, kam se dostane, prioritu tři a má lepší výsledky než uchazeč s prioritou jedna, bude mít vždy přednost,“ popisuje mluvčí Cermatu Patáková. Podrobně to vysvětluje video níže.

Na druhou stranu ale bude stále strategie důležitá, a to při samotné volbě škol.

„Změny v letošním roce nutnost taktizování výrazně zmenšují, ale stále je nutné správně vybrat tři školy, aby uchazeči nemířili příliš vysoko a měli i nějakou jistotu,“ říká Tomáš Protivínský z think tanku IDEA, který k přijímačkám na střední školy loni publikoval studii.

Čeští žáci mají totiž stále i ve srovnání s některými zahraničními vzdělávacím systémy velmi málo přihlášek. Které tři školy vyberou, tak musí velmi dobře zvažovat na základě toho, jak velký zájem se dá o tu kterou střední očekávat. Zvolit tři velmi prestižní střední školy tak může být riziko.

V tomto směru by pomohla relativně jednoduchá věc. Stačilo by, kdyby se otočilo pořadí. Nejprve by žáci skládali přijímací zkoušky, a teprve potom by se přihlašovali na střední školy. S konkrétním výsledkem v ruce by totiž mohli daleko lépe zvážit, na jakou školu má smysl se hlásit. Ministerstvo školství ale do příštích let spíše zvažuje, že se bude dále rozšiřovat počet přihlášek.

Kdyby se nejprve konaly přijímací zkoušky, mohl by se oslabit fenomén takzvaných „ztracených Einsteinů“ – nadaných lidí z nižších sfér společnosti, kteří se z různých důvodů nikdy neprosadí.

„Pokud by všichni deváťáci skládali jednotnou přijímací zkoušku, měli by ještě před podáním přihlášek představu, jak na tom skutečně jsou ve srovnání se svými vrstevníky. To by skutečně snížilo mnohá rizika a posílilo rovné šance ve vzdělávání,“ doplňuje Protivínský.

Jak odborníci upozorňují, český systém přijímacího řízení stále posiluje nerovnosti. Do vyššího vzdělávání tak v Česku podle dat OECD postupuje jen 15 procent žáků, jejichž rodiče takového stupně vzdělání nedosáhli. Průměr vyspělých zemích je ale 32 procent takových žáků.

Pravděpodobnost vysokoškolského studia u dětí s vysokoškolsky vzdělaným rodičem je podle studie IDEA v Česku 2,5krát větší než u ostatních žáků – hůře na tom je jen šest zemí Evropské unie.