Jak se žije ve městě, kde na nový byt stačí čtyři roční platy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sídliště na okraji Orlové, ulice F. S. Tůmy, osmipatrový dům s novým výtahem. „Třípokojový byt je určený ke kompletní rekonstrukci. Cena - 950 tisíc korun. Měl jsem tu pět prohlídek a jedny zájemce,“ hlásí realitní makléř Igor Madari.

Byt zatím neprodal, vážní uchazeči kvůli minulosti nedosáhli na hypoteční úvěr. Na další týden jsou však domluvené další prohlídky.

Ač Orlová k nelibosti místních pravidelně končí na posledních příčkách měst ve srovnání kvality života, na jedno důležité prvenství může být hrdá.

V porovnání s téměř čtyřicítkou měst v Česku jsou tu k mání nejlevnější byty. Opravená šedesátimetrová jednotka nyní vyjde v průměru na 1,1 milionu korun.

Situaci ve městě popisuje další reportáž ze seriálu Seznam Zpráv Jak se žije v Česku.

Ač mediánové platy v Orlové sahají jen k 25 tisícům korun, lidem tu na byt stačí pracovat čtyři roky (nepočítají se ale náklady na jídlo, energie, ošacení ad.). Je to jasná první příčka ve srovnání s jinými městy. V Opavě lidé potřebují 10 ročních platů, v Praze dokonce šestnáct.

„Dostupné bydlení je fajn. Záleží, jaké má člověk priority na život. Bydlela jsem nějakou dobu v zahraničí, ale vrátila jsem se do Orlové. Dávat někde tři miliony za byt mně přijde uhozené,“ líčí policistka Michaela.

Jsme na rozlehlém sídlišti v místní části Lutyně. Dvacátnice si mimo pracovní dobu vyrazila ven na elektrické koloběžce. Ač v okolních panelácích žije přes dvacet tisíc lidí, po poledni tady ve stínu vzrostlých stromů panuje klid.

Lutyňská sídliště vznikla v pěti etapách asi před šedesáti lety, po opravách jsou ve výborné kondici. Opravené barevné fasády, nová okna. A v okolí střižené trávníky, cesty bez odpadků. „Je tu spousta zeleně. Není proč si stěžovat,“ krčí rameny Michaela.

S přítelem bydlí nedaleko, v šedesátimetrovém bytě 2+1 po babičce. „Platíme nájem asi čtyři tisíce za měsíc. To je rozdíl třeba oproti Ostravě, kde dáte v nájemních bytech i patnáct tisíc korun. I v jiných městech musíte za spoustou věcí dojet. Tady je poblíž škola, školka, obchody,“ vypočítává.

Jedním dechem však dodává, že situace ve městě na vyskakování není. Když se vracela z ciziny, nějakou dobu hledala příhodnou profesi. Usedlíkům chybí hlavně rozmanitější nabídka práce. „Když nechcete dělat v call centru, nebo za pokladnou, je to bída,“ dodává.

Potvrzuje to také Natálie Ferovičová. Pracuje jako obsluha v nedalekém vyhlášeném bistru v areálu nákupního střediska. Matka tří dětí pobírá rodičovský příspěvek, v restauraci si přivydělává. „Mám 15 tisíc, z toho zaplatím devět tisíc jen za nájem. Zdražování všeho je hrozné. Jeden nákup běžných potravin vyjde na šest sedm stovek. Jen s mateřskou bych nevystačila. Na druhou stranu bych doma nedokázala sedět na dupě,“ přemítá, zatímco připravuje hamburgery.

I co se týče výše nájemného, Orlová kraluje žebříčkům měst. Lidé tu dají za nájem asi třetinu běžného příjmu, nejmíň ze srovnávaných sídel.

Realitní kanceláře ve městě teď nabízejí přibližně třicítku bytů na prodej, mezi nimi také Ta Realitka. Její majitel Jiří Polášek přiznává, že prodeje oproti loňsku zažívají útlum. Hlavně kvůli výrazně vyšším úrokům z hypoték, které se pohybují okolo šesti procent. „Co si budeme nalhávat, boom je pryč. Propad na bytové jednotce je oproti loňsku okolo 300 až 400 tisíc korun. Jsme malé město a na nich se útlum vždy projeví nejvíc,“ říká makléř.

A připomíná, že Orlová má s téměř devíti procenty nejvyšší míru nezaměstnaných v zemi.

Ochlazení trhu vyplývá i z Cenového kompasu Sreality.cz. „V kategorii bytů o velikosti 40 až 100 metrů čtverečních pozorujeme v meziročním srovnání pokles ceny o 16 procent,“ říká produktový analytik Seznam.cz Pavel Chmelík.

Metr čtvereční bytů v Orlové nyní stojí pod 19 tisíc, je to i šestkrát míň než v Praze. Zatímco loni trvalo asi 50 dní, než byt ve slezském městě zmizel z inzertní nabídky, teď je to asi dvojnásobek.

Nicméně Polášek situaci na trhu s byty negativně nevnímá. „Ceny se zastaví. Už nebudou klesat a jsou za mě v reálné linii. Jako Orlová jsme se nechvalně proslavili v nějakém žebříčku, ale já nemám problém si tu pořídit vlastní byt,“ naráží na pravidelné zveřejňované pořadí dvou stovek českých měst.

Orlová v žebříčku kvality života ztrácí hlavně v délce dožití, kvalitě ovzduší, v nezaměstnanosti nebo v zájmu o obecní komunální volby. Místní namítají, že řadu faktorů stejně neovlivní.

Zato na dostupné bydlení se mohou spolehnout. Drtivá většina obyvatel žije v družstevních bytech. Platí to i pro lutyňské sídliště. Dva největší družstevníci - Orlovan a Bytové družstvo Orlová mají ve správě téměř sedm tisíc jednotek. Město je privatizovalo před necelými dvaceti lety.

„Všechny byty jsou spravené. Ve třetině už jsme měnili bytová jádra, na dalších pracujeme. Průzkumy staví Orlovou dozadu, ale byty jsou tady levné a zároveň kvalitní,“ pochvaluje si předsedkyně Orlovanu Kamila Jurášková.

Loňské zdražování včetně energií podle ní nevyhání místní z bytů. „Nikdo tu houfně neprodává a neutíká jinam. Každému z družstevníků chodilo do schránky upozornění, o kolik půjdou energie nahoru. Lidi si zvyšovali zálohy individuálně. V tomto ohledu je to bezproblémové,“ doplňuje Jurášková.

Sídliště vzniklo několik kilometrů od bývalého srdce Orlové. „Na jedničce“ - tedy několik kilometrů vzdálené místní části Orlová 1 - zůstává kvůli poddolování jen torzo původní zástavby.

Rozvoj i útlum města už 200 let souvisí právě s hornictvím. Ani dostupné bydlení nebrzdí vylidňování Orlové.

Aktuálně v ní žije okolo 28 tisíc lidí, po revoluci a zavírání šachet přišla o čtvrtinu všech obyvatel. „Průměrný plat teď v Česku dosahuje 42 tisíc, ale to je pro většinu lidí na Karvinsku nesmyslná částka. Když splácíte milionový úvěr, splátka dělá okolo osmi až devíti tisíc. Když přičtete splátky družstvu a energie, dostáváte se k 17 tisícům, což je tu často výplata jednoho člena domácnosti,“ vysvětluje Polášek.

Podle něj si podnikatelé a poskytovatelé práce dobře uvědomují vysokou nezaměstnanost v regionu a nejsou nucení některé profese řádně ohodnotit. „Když vám zůstane 10 tisíc na měsíc a máte třeba dvě děti, za ta čísla se moc nedá žít. Některým rodinám nezbývá změnit strategii nebo město,“ zdůvodňuje vylidňování.

Makléř Igor Madari z Ambra Real přidává další důležitý aspekt. Podle něj řada místních z regionů neutíká, jen se stěhuje do rodinných domů v menších sídlech v okolí, třeba ve Stonavě, Petřvaldu či Albrechticích. „Mám takových 20–25 klientů ročně,“ všímá si časté motivace prodávajících. V řadě okolních obcí skutečně za deset let obyvatel naopak přibylo.

Přesouvám se na orlovské centrální náměstí, které během sedmi let stavby místní posměšně přejmenovali na „ďuru“.

Nové ploše vévodí kašna se sochou orla, pod dlažbou vzniklo podzemní parkoviště. Do projektu za 420 milionů korun patří také dům s patnácti novými obecními byty, který z jedné strany náměstí uzavírá. „Panebože, neptejte se mě na náměstí. Nestačilo to bez podzemního bunkru? Tolik peněz pryč,“ nadává sedmdesátník Eduard. V Orlové bydlí 52 let a se smíchem hlásí, že už to vydrží.

Také říká, že by městu pomohly nové pracovní pobídky. „Nedostatek práce sem lidi naláká těžko. Nejbližší firmy jsou v Dětmarovicích nebo v Karviné,“ má jasno.

S novým náměstím se změnilo i vedení přilehlé radnice. Po loňských komunálních volbách ji vede starostka Lenka Brzyszkowská (ANO).

Patnáctku nových obecních bytů na náměstí město bez problémů udalo uchazečům. „Zájem mnohonásobně přesahoval množství jednotek. Průměrná licitovaná cena je kolem 117 korun za metr čtvereční,“ říká starostka.

Věří, že vylidňování města zabrání uvažovaná průmyslová zóna, která má vyrůst namísto zavřeného Dolu Lazy. „Místní pracující budou potřebovat bydlet a trend se zase otočí,“ dodává.

Podle ní může Orlová lákat krátkou dostupností do pěti okolních statutárních měst, včetně Ostravy. „Všude jste do třiceti minut,“ říká a dodává, že pro starší může být dojíždění nezvyk, protože havíři byli zvyklí dorazit do práce za několik minut.

„Doly jsou zavřené krátkou dobu. Naše společnost se s tím musí ještě smířit. Není to jen o politicích, také místní mohou změnit myšlení a být na Orlovou více pyšní. Když vám pořád někdo dává najevo, že jste poslední, možná si to začnete myslet. Tohle chci změnit,“ říká starostka.