Jak se žije v obci, kde je každý třetí cizinec. Bojuje se tady o budoucnost

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když přijíždíte od sjezdu z dálnice, máte Tachov jako na dlani. Město v údolí řeky Mže, roztahující se po úbočích okolních kopců. Kolem krajina podhůří Českého lesa. Mimochodem, od železniční trati se táhne jedna z nejkrásnějších alejí v republice.

Kvůli přírodě tady ale nejsme. Tachov totiž bojuje o svou budoucnost. Pere se hlavně s výzvami, které jsou napříč Českem poměrně unikátní. Je tady dost nabídek práce, přibývá obyvatel, takže perspektiva slušná. Z datových analýz PAQ Research ale také vyplývá, že obec s rozšířenou působností (ORP) „celkově zaostává“.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že neúspěšnost i výsledky ve vzdělávání jsou horší, než bychom očekávali vzhledem k tamním sociálním podmínkám,“ říká analytik PAQ Research Václav Korbel.

To není žádná dojmologie. Index o zaostávání je postaven na jasných statistikách popisujících sociální podmínky a úroveň vzdělávání. Vychází z toho, že životní situace obyvatel Tachova není bůhvíjaká, ale dětem se tady daří ještě méně, než by mohlo. Velkým problémem je například nedokončování základního vzdělání.

„Jsme na nějakých 11 procentech, a tak se zdá, že v tomto ohledu opravdu ‚excelujeme‘. Nad tímto ukazatelem ale zároveň hodně přemýšlíme, protože z dat škol se nám to nepotvrzuje. Roli ale mohou hrát cizinci, kteří se třeba v průběhu let stěhují,“ říká mi ve své kanceláři místostarostka pro školství, sociální věci a zdravotnictví Vendula Machová (Volím Tachov).

Tachov se totiž pustil do změn opravdu s vervou. Nové vedení města nebere nelichotivé statistiky úkorně, ale plánuje podle nich a už se rovnou pouští do řady kroků. Místní školy tak například dostaly pokyn, aby velmi podrobně sledovaly a zřizovateli zpětně hlásily statistiky, a to nejen o nedokončování, ale také třeba o propadání.

„Nedokončování základního vzdělání se týká především cizinců,“ potvrzuje mi ředitel tachovské Základní školy Zárečná Zdeněk Hnát.

Na jejich integraci se proto zaměřují. S cizinci mají zkušenosti dávno před vypuknutím uprchlické krize. V Tachově je kromě ukrajinské komunity velmi silná i třeba bulharská menšina. Samotná škola má 679 žáků, z toho 150 je cizinců.

„Letos by mělo od nás odejít z osmé třídy osm žáků, z toho sedm cizinců,“ doplňuje ředitel konkrétní číslo o nedokončení základního vzdělání.

Seznam Zprávy v dlouhodobém projektu sledují problematiku shrnutou pod termín Jak se žije v Česku. A Tachov je opravdu unikátním místem v republice. Třetinu obyvatel tvoří cizinci, a to mluvíme jen o oficiálních datech Ministerstva vnitra.

Když se bavím s místními na ulici, právě na téma cizinců dojde pokaždé. Stejně jako s Evou, kterou potkávám v centru na náměstí Republiky, shodou okolností před obchodem s bulharskými potravinami.

„Spíš jsme si zvykli. Být mladá, tak se sem rozhodně stěhovat nebudu. Tachov je prostě konec světa,“ nevidí situaci města moc pozitivně.

„Cizinci nás tady převálcovali. Ta první vlna, co přišla před válkou, pracuje, je slušná, ale ti, co přijeli na dávky, to je neštěstí,“ dodává.

Tachov je tak trochu obětí dopravní dostupnosti. Na jednu stranu periferie s důsledky, které to znamená. Na druhou stranu je to ale odsud kousek do Plzně i do Německa. S dokončením dálnice se tady začaly rozvíjet průmyslové oblasti.

Kolem té největší projíždím, když opouštím dálnici. Areál se zemitým názvem Nová Hospoda je v podstatě novým městem s několika tisíci zaměstnanci. Právě za prací do této a dalších dvou průmyslových oblastí nedaleko míří pracovní síla z ciziny.

„V Tachově jsme měli dlouhou dobu kontaktní místo, kam jsme vyjížděli jen jednou týdně. Počet cizinců se ale v podstatě zdvojnásobil od začátku uprchlické krize, a tak jsme se rozhodli tam zřídit stálé pracoviště se dvěma pracovníky. Právě teď probíhají výběrová řízení,“ vysvětluje Petra Soukupová, vedoucí Centra na podporu integrace cizinců pro Plzeňský kraj, že se na začleňování cizinců bude klást ještě větší důraz.

Ani pracovníci z ciziny ale firmám nestačí na vykrytí neobsazených pracovních míst, a tak se některé z nich uchylují i k dost agresivní taktice.

„Ohledně dat o nedokončování středních škol se nám v minulosti ukazovalo, že často zástupci pracovních agentur nebo firem lobbovali už na středních školách a snažili se žáky stahovat rovnou do zaměstnání,“ popisuje místostarostka Machová.

Na maturitní obory přitom míří na Tachovsku velmi málo dětí, ani ne polovina. Průměr Česka je přitom na 70 procentech. Regiony s podobným sociálním profilem se dostávají alespoň na 60 procent.

„Strukturální problém Tachovska je nízká úroveň vzdělanosti. Patří k regionům s nejvyšším podílem lidí jen se základním vzděláním,“ přidává další důležitý pohled Marcel Gondorčín, manažer Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje.

Velká část rodičů děti do vyššího vzdělání ani netlačí, protože jím sama neprošla. Region navíc bojuje i s exekucemi – podle dat Exekutorské komory je v okrese Tachov v exekuci osm procent lidí. Z datové analýzy Seznam Zpráv ale vyplývá, že v některých obcích v okolí Tachova stoupá tohle číslo až k 20 procentům a desetina lidí má dokonce na sebe vedených pět a více exekucí.

„Firmy se pak zaměřovaly rovnou na rodiče, kteří u nich už byli třeba přes agenturu zaměstnaní, a lákaly je, aby tam nastupovaly i jejich děti a s exekucí jim tak pomohly,“ popisuje Gondorčín, jak firmy stahují mladé lidi ze středních škol.

„U některých učebních oborů máme ‚úmrtnost‘ ke 40 procentům,“ dodává.

Celkovou úroveň vzdělávání má v obci povznést chystaný projekt, a to zcela nový kampus střední školy s nabídkou nových perspektivních oborů.

„Máme několik možností, jak novou střední školu v Tachově pojmout, aby nehrála jen vzdělávací, ale také urbanistickou roli. Řešíme pozemek bývalého okresního úřadu, který je v blízkosti autobusového a vlakového nádraží. Neměla by to být jen škola, ale nové centrum života,“ dodává Gondorčín.

Nabídnout by nová škola mohla třeba lycea nebo pedagogické obory – podporu má projekt jak od města, tak od kraje.

Jenže s tím vyvstává otázka, jestli se podaří sehnat aprobované učitele. Už nyní s tím místní školy bojují. Kvalifikovaní vysokoškoláci se prostě do města nehrnou, což ukazuje i problém se zdravotní péčí. To je druhé nejčastější téma hovoru, když se místních ptám, jak se jim žije v Tachově.

„Práce tu je hodně. Obrovský problém jsou ale lékaři. Toho sehnat je fakt něco. Zubař? To je ještě horší,“ zamýšlí se Stanislav Vargončik.

Zrovna teď Tachovsko akutně řeší nedostatek pediatrů, vypadly najednou hned dva obvody. Je to zacyklené – těžko přilákat do města mladé rodiny, první, co budou řešit, je úroveň zdravotní péče. A pak samozřejmě místo ve školkách, kterého také není dost.

„Víme, že je obrovský problém s místem ve školkách. Řešíme to především dětskými skupinami. Připravujeme teď velký projekt výstavby nové dětské skupiny, kam by mohlo chodit asi 22 dětí,“ doplňuje místostarostka Machová.

Vedení radnice věří, že podpora vzdělávání v kombinaci s integrací cizinců udělá do budoucna z Tachova atraktivní místo k životu.

Potenciál město má, musí se ale vzepřít pověsti periferie bez vize pro mladé lidi.