Jak šetříme? Na jídle, oblečení i energiích. Třetina lidí omezila cestování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Omezení nákupů, šetření na jídle i energiích, tak vypadá nejčastější reakce Čechů na vysokou inflaci – pokud se ocitli v situaci, že jim výdaje rostou rychleji než příjmy.

Respondenti, kteří odpovídali v dotazníku Výzkumníku Seznam nejčastěji uvádějí, že omezovali nákupy běžného spotřebního zboží (61 %), méně využívali služeb (49 %) nebo se omezili při nákupech jídla (48 %) a spotřebě energií (59 %).

Třetina lidí omezila cestování (34 %). Pouze malé procento lidí (4 %) bylo nuceno odložit nebo přerušit léčbu kvůli finančním problémům a rovněž velmi málo lidí (5 %) požádalo o sociální podporu. Přes 12 procent lidí uvedlo, že se jich problém zdražování netýká a že své chování nezměnili. Ovšem nejčastěji proto, že sahají do finančních rezerv domácnosti.

Někteří zmiňují, že investovali do solárních panelů nebo fotovoltaiky, další prozatím spoléhali na své finanční rezervy nebo spoření.

Častěji se objevovala reakce, že lidé žijí skromně už dlouhé roky a nemají vůbec žádné rezervy. Někteří senioři uvedli, že museli znovu začít pracovat, nejstarší z nich si musel najít práci v 81 letech.

„Nikdy jsem si dovolenou ani výlety nemohla dovolit, jídlo nakupuju v maximální míře ve slevách, nemůžu si dovolit kino, divadlo, koncerty, oblečení nenakupuju od roku 2019, u kadeřníka jsme byla naposledy v roce 2017. Pobírám příspěvek na bydlení, tedy pokud ho úřad práce pošle. Léky požaduju jen bez doplatku, nekouřím ani nepiju alkohol, nic si nemůžu dovolit, přežívám,“ uvádí jedna z respondentek a nazlobeně vyjadřuje přesvědčení, že státní podpora míří prioritně uprchlíkům z Ukrajiny.

Jestliže se dosavadní zdražování týkalo bezmála 90 procent lidí, další růst cen už by jich zasáhl 95 procent. Šetření na spotřebním zboží, službách nebo energiích zůstane v podstatě stejné, změní se ale řada dalších věcí.

V grafu níže zachycujeme, kde budou lidé hledat nové možnosti, jak se vypořádat s vysokými cenami, oproti loňsku.

Doposud uváděla čtvrtina lidí, že kvůli růstu cen musela odložit větší plánovanou investici, do budoucna už jich bude třetina. Ze třetiny na necelou polovinu (42 %) se vyšplhala odpověď, že lidé omezí cestování, a pětina omezí alkohol nebo cigarety.

Na pětinu se vyšplhá podíl lidí, kteří budou hledat přivýdělek a další možnosti, jak si zvýšit příjmy. Už to nebude každý dvacátý člověk, který se obrátí na stát o podporu, ale zhruba každý jedenáctý.

A jestliže doposud na zdražování reagovalo bezradně jen procento lidí, v budoucnu už jich bude přes osm procent.

Z dalších reakcí se objevovala možnost nakupovat v Polsku nebo z druhé ruky. Někteří respondenti řeší situaci prodejem zbytné nemovitosti, odstěhováním se do zahraničí.

Část lidí by se v budoucnu odhodlala začít podnikat, aby zvýšila své příjmy.

Objevovala se také možnost omezit jízdy autem do práce.

V další části průzkumu lidé odpovídali, který výdaj by si nejraději zcela ušetřili. Většina by škrtla účty za energie (46 %). Obtěžují je také daně (32 %), výdaje za dopravu (23 %), nájem (23 %), doplatky za léky (19 %) a splátky hypotéky (18 %). Exekuční srážky a také třeba platby za aktivity pro děti, jako jsou kroužky a lyžařské pobyty, by zrušilo zhruba 6 procent lidí.

Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v únoru 2023 a zúčastnilo se ho 2101 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.