Článek
Halloweenské oslavy přinesly neštěstí v Česku i zahraničí. Na diskotéce ve Slušovicích na Zlínsku se v noci na neděli zranilo osm mladých lidí, z toho pět vážně. Kvůli vysokému počtu návštěvníků, kteří se nemohli dostat dovnitř ani ven, vznikla před vstupem tlačenice a následně i panika.
Ten stejný den tragicky skončily oslavy Halloweenu v jihokorejském Soulu, kde v davu zemřelo 153 lidí, dalších 150 bylo zraněno.
„Lidé mnohdy jednají instinktivně a snaží se z místa uniknout. Pokud bezprostřední ohrožení pomine a dav prořídne, řada lidí se chová racionálně, dává první pomoc a podobně,“ říká psycholog Ministerstva vnitra Štěpán Vymětal.
Ve své práci se zaměřuje na psychologii mimořádných událostí a krizového řízení. Jak se v davu chovat a panice nepropadat, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Začněme otázkou, kterou si po přečtení víkendových tragédií položila zřejmě řada čtenářů: Jak se zachovat, když se do podobné situace dostanu?
Pokud se dav projevuje tímto iracionálním sociálním chováním, je dobré držet se zpátky, snažit se dostat na místo, které je méně husté, do prostor, které mne ochrání před tlakem těl ostatních. Dále udržet tělesnou stabilitu a mít krytá záda pevnou překážkou.
Důležité je předcházet tomu, abych se do houstnoucího davu přimíchal, protože pokud k pohybu v takovém místě davu dojde, jsou moje možnosti uniknout velmi omezené a mnohdy závisí na náhodě a tělesné konstituci.
Jaká místa jsou nejnebezpečnější?
Nebezpečná místa souvisí s charakteristikou prostředí a typem události. Může jimi být například blízkost prosklených výloh, další ostré a nebezpečné prvky v prostoru, oblasti, kde může dojít k pádu a zejména zúžené trasy s omezenou možností úniku, kudy se dav tlačí.
Na diskotéce ve Slušovicích chybělo málo k tomu, aby byl někdo ušlapán, osm lidí skončilo se zraněními. Dalo se této situaci nějak předcházet?
Prevence podobných jevů spočívá v zajištění takových podmínek konkrétní akce, abychom co nejvíce eliminovali riziko takového neštěstí. Jde zejména o snížení hustoty osob, zajištění dostatečných koridorů vstupu a výstupu, zohlednění únikových tras, zajištění bezpečnostní asistence v průběhu akce. Nad těmito aspekty by se měl pořadatel při plánování zamýšlet.
Je podle vás tedy za to neštěstí někdo zodpovědný?
Odpovědnost za událost bude jasná, až skončí vyšetřování. Nyní by bylo předčasné o ní spekulovat.
Co bývá důvodem vzniku davové paniky?
Pro vznik panického reagování v davu hraje roli velká hustota lidí, omezené únikové trasy a vnímané blížící se nebezpečí. Touto hrozbou může být nějaký primární podnět, například útok, násilí, úlek nebo třeba střelba, který uvede některé lidi do pohybu. Pak se hrozbou pro další stávají okolní lidé, kteří se na ně tlačí.
Lidé zde mnohdy jednají instinktivně a snaží se z místa uniknout. Pokud bezprostřední ohrožení pomine a dav prořídne, řada lidí se chová racionálně, dává první pomoc a podobně. V daném případě diskotéky se ale nemuselo jednat o panickou reakci.
A o co tedy?
O situaci přeplněného místa s ucpaným průchodem, kam se takové množství lidí prostě nevešlo.
Existují nějaká obecná doporučení, jak se na akci s velkým množstvím lidí chovat?
Může se zde jednat například o regulaci počtu lidí na akci, zajištění dostatečného množství vhodných bezpečnostních pracovníků, kteří dohlíží na průběh akce, rozdělení prostoru na oddělené sekce, stanovení bezpečných tras a únikových cest, zamezení zúženého hrdla v trasách, kde může být slabé místo. Vůči tomu je třeba být pozorný i jako návštěvník. Bezpečnostní plán přitom zohledňuje charakter konkrétní budovy či prostoru, maximální počet účastníků, typ akce, respektive typ návštěvníků. U velkých masových akcí je třeba také zajistit zdravotnickou pomoc, někdy i policejní asistenci.
