Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bohumín, září 2024. Rozvodněná Odra tam už potřetí za 27 let zaplavila velkou část města a poničila stovky domů. Zbrzdit ji mohla nedokončená hráz v místní části Pudlov. Stejně jako v řadě jiných míst v Česku stavbu mimo jiné zdržely dlouholeté spory s vlastníky pozemků. V uvedeném případě se vlekly devět let.
Vláda chce teď vyslyšet volání z dotčených obcí a zjednodušit vyvlastnění pozemků u projektů protipovodňové ochrany. Před pár dny skončilo připomínkové řízení novely vodního zákona z dílny Ministerstva životního prostředí. „Říká, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu,“ sdělil Seznam Zprávám ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zákony doteď takto označují jen největší vodní díla, nově mají být automaticky „veřejně prospěšné“ i menší stavby jako hráze, valy či poldry.
Podle ministerstva úprava zrychlí vyvlastňovací řízení. „A to ve vztahu k odůvodňování konkrétního správního rozhodnutí, kdy příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci při odůvodnění rozhodnutí o vyvlastnění argumentovat rovněž veřejným zájmem deklarovaným ze zákona,“ stojí v důvodové zprávě novely.
Po vypořádání desítek připomínek má novinka zamířit k projednání do Sněmovny.
„Ušetří se čas“
Podle právníka Marka Peringera z kanceláře Frank Bold Advokáti úprava v současném znění pomůže jen částečně. A to v případech, kdy dosavadní územní plány obcí vymezují plochy určené na protipovodňová opatření a zároveň je nutné přejít k vyvlastnění, protože vlastník odmítá výstavbu. „V takovém případě se ušetří čas, který by byl potřebný na změnu územního plánu,“ řekl.
Ve zbylých případech podle něj o významné urychlení nepůjde a vyvlastňovací úřad stejně bude jednotlivě posuzovat otázku naplnění veřejného zájmu na stavbu opatření proti velké vodě. „Tedy zda tento zájem převažuje nad zachováním práv vyvlastňovaného. Pokud vlastník podá proti rozhodnutí o vyvlastnění správní žalobu, posoudí následně tuto otázku i soud,“ upozornil Peringer.
Pozůstatek socialismu
Ostatně starosta Bohumína Petr Vícha (Socdem) připomíná, že i zmíněná pudlovská hráz byla už před stavbou v územním plánu zaznačená jako veřejně prospěšná. „Nejtěžší je najít konsenzus v řešení vyvlastňování. Je to střet různých práv a zájmů. Nikdo u nás se do toho moc nehrne. Ze socialismu je zakořeněné, že vyvlastňování je špatná věc,“ zdůraznil.
Dodal, že u protipovodňových opatření chybí možnost, aby se mohlo stavět ještě předtím, než soud dořeší vyvlastnění. „Je to velmi složitý proces. Lze podat odpor, pak jej řeší krajský úřad, ministerstvo a pořád nejste u konce,“ řekl.
Uznává to i Hladík. „V současnosti vnímáme nedostatky u majetkoprávního vypořádání ve veřejném zájmu. To chceme řešit právě připravovanou novelou pro případné vynucení v případě sporu u protipovodňových staveb,“ reagoval.
Členové vlády proklamovali, že by v tomto ohledu mohl pomoci třeba striktnější přístup k blanketním (neúplným) odvoláním v povolovacím procesu staveb.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve potvrdil, že je nakloněný usnadnění vyvlastňování v takových případech. „Ano, byl bych pro. Jsme domluveni, že posoudíme legislativu i v této věci. Budu se tomu věnovat s ministrem (spravedlnosti Pavlem) Blažkem a vládou,“ odvětil na dotaz Seznam Zpráv.
Podle Peringera by stavbu opatření zrychlila možnost zaplatit vlastníkům za jejich pozemky více než za „cenu obvyklou“ podle cenových předpisů, jak to už nyní dovolují zákony u důležitých dopravních staveb. V některých případech zákon dovoluje státu platit až osminásobek ceny.
„K rychlejší výstavbě však podle našeho názoru nejsou až tak potřebné legislativní změny, jako spíše rychlejší a lepší příprava dlouhodobě naplánovaných protipovodňových opatření,“ uvedl.
Vodní zákon už nyní stanoví, že se mají opatření schválená v plánech povodí na ochranu před povodněmi standardně stavět do tří let od jejich schválení. „S přípravou některých takto schválených opatření však dosud nebylo započato nebo mají výrazné zpoždění,“ řekl Peringer.
Podle něj mají být také ve státním rozpočtu vymezené sumy na konkrétní protipovodňové projekty.
Chystaná novela vodního zákona mimo jiné zpřesňuje definici záplavového území. Nově také omezuje výstavbu v takovém území, když tam až na výjimky zakazuje umístit citlivé objekty, jako nemocnice, domovy důchodců nebo třeba rozvodny elektrické energie. Jejich definici také upřesňuje.
Vláda současné škody po povodních odhaduje na 65 až 70 miliard korun. Kvůli tomu o 30 miliard navýšila výdaje v letošním rozpočtu a s dalšími desíti miliardami počítá pro ten příští.
