Jak ponechat žáky ve škole i při pandemii? Dvakrát týdně vlézt do kanálu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pod poklopem kanálu v areálu pražské Základní školy Novoborská se skrývá možný klíč ke smysluplné ochraně škol před šířením covidu. Žádné zázračné kouzlo ale v šachtě schované není. Stejně ale za současné koronavirové situace zní až téměř magicky, že je možné šíření covidu ve škole předvídat dříve, než se kdokoli z nakažených nechá otestovat. A to z odpadních vod.

Je čtvrtek dopoledne a technici Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) odklápí poklop a vyndávají odběrové zařízení. Je to už rutina. Od 1. září se každé pondělí a středu nádoba podobná velkému plechovému ešusu umístí do kanalizace, druhý den dopoledne se vytáhne a vzorek zamíří do laboratoře.

„Důležité je, aby odběr pokryl velkou přestávku. V jiných lokalitách, jako jsou například domovy pro seniory, odebíráme vzorek po dobu 24 hodin, protože klienti jsou v budově po celou dobu. Ve škole ale nedává smysl, aby vzorkovač byl v provozu v noci, když ve škole nikdo není,“ vysvětluje manažerka útvaru kontroly vody PVK Lenka Vavrušková.

Předpoklad pro kontrolu odpadních vod je následující: V moči nebo stolici většiny nakažených lze nalézt velké množství viru. Vylučují ho navíc často několik dní předtím, než se u nich nákaza projeví, nebo i v případě, že jsou bezpříznakoví. Tímto způsobem by tak mělo být možné předvídat, zda se koronavirus ve škole bez povšimnutí nešíří, a zabránit tak velkému počtu izolací a karantén. Pokud se v odebraném vzorku nadlimitní množství viru objeví, mělo by přijít na řadu PCR testování ve škole, které případnou nákazu u žáků potvrdí nebo vyvrátí.

A z průběžných výsledků se ukazuje, že to funguje. Zrovna v hlavním pavilonu Základní školy Novoborská (v tabulce níže označeno jako šachta 2) se v úterý 26. října poprvé rozblikala ve vzorku tmavě oranžová kontrolka. Ta orientačně značí čtvrtou nejvyšší z celkem pěti úrovní, do kterých se řadí vzorky podle jejich pozitivity. Některé děti se testovaly ještě v tom samém týdnu, ostatní pak v pondělí PCR metodu. A ukázalo se, že 20 žáků je pozitivních. A k tomu ještě dva zaměstnanci.

„Data z odpadních vod jsou dobrým signálem, který nás upozorní, že máme začít testovat. Nemusí to samozřejmě tak dobře fungovat u větších dětí, protože ne všechny půjdou ve škole na toaletu. Zatím jsme ale jakékoliv šíření vždy podchytili včas, což je diametrální rozdíl oproti minulému roku, kdy jsme měli třeba 14 pozitivních v jedné třídě. Teď odchytáváme většinou jednotlivce,“ popisuje ředitelka ZŠ Novoborská Tereza Štaubrová, že nastavený systém odpady–testování funguje.

Do pilotního projektu Prahy 9 je zapojených pět škol. Odběrová zařízení jsou nainstalována celkem u sedmi budov. Vše probíhá ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi a Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT). A zatím díky pravidelné kontrole odpadních vod v kombinaci s PCR testováním se výrazně nemusel omezovat provoz na žádné ze základních škol v městské části.

Systém kontroly navazuje na původní monitoring probíhající od července 2020 ve 14 pražských lokalitách. Z odpadních vod je totiž možné odhadnout relativně přesně trend, s jakým roste nebo klesá virová nálož v populaci, a to bez závislosti na počtu provedených testů. Na konci září se tak v Praze podle Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT pohybovalo tři až pět tisíc nakažených, protože úroveň viru v odpadech odpovídala jarním hodnotám, kdy ministerstvo zdravotnictví hlásilo v Praze právě taková čísla. Na konci září ale úřady oficiálně evidovaly v Praze jen tisícovku nakažených.

Zatímco do letošního léta čísla odpovídala hlášeným případům, v září se linky oddělily. Odborníci z toho tak usuzovali, že případů neubylo, akorát přibylo nakažených, o kterých nebyly zprávy. Vývoj epidemie v následujících týdnech pak dal vědcům za pravdu.

„V tuto chvíli se naše čísla relativně dobře shodují s tím, co říkají epidemiologická data,“ říká Bartáček.

Zatímco na úrovni měst lze tímto způsobem odhadovat počet nakažených, v případě škol by systém monitoringu odpadních vod mohl zajistit relativně bezpečné pokračování prezenční výuky i bez plošného a opakovaného testování. Stačilo by přesnými PCR testy testovat jen ve chvíli, kdy se objeví vyšší úroveň virové nálože ve splašcích.

„Dokud nám nezasvítí jedna ze škol, tak vlastně není důvod žáky testovat. Ve chvíli, kdy nám ale zabliká alarm na kanalizaci, necháme PCR testy otestovat celou školu. V případě ZŠ Novoborská jsme zjistili, že pozitivní žáci jsou ve čtvrtých ročnících. Pokud by v karanténě neskončil nikdo jiný než pozitivní, mohli bychom pak pro ně nastavit přísnější režim, ale stále by mohli chodit do školy. Pouze bychom tyto kolektivy opakovaně testovali PCR testy,“ popisuje starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.

Zaprvé by takový režim byl pro žáky i školu jako takovou pohodlnější. Testování s sebou přece jen přináší určité nepohodlí a pro školu pak větší zátěž. Na druhou stranu by to mohlo být také ekonomicky efektivnější než školy opakovaně testovat každý týden. Pro zřizovatele to pak znamená značné finanční výdaje. A pokud by testování opakovaně nemělo odhalovat téměř žádné pozitivní, jako například letos na jaře, nedává ekonomicky smysl.

„To znamená, že i v průběhu pandemie s hrozivými čísly 20 až 30 tisíc nakažených denně by mohlo stačit testovat PCR testy při průběžné kontrole odpadních vod třeba jen jednou za tři týdny,“ dodává Portlík.

Pilotní projekt na Praze 9 poběží do konce listopadu. Teprve poté bude možné definitivně vyhodnotit, jestli je funkční jak z epidemického, tak finančního hlediska. Nadějná data ale přichází i z monitoringu odpadních vod u některých domovů pro seniory.

„Předminulý týden se v jednom z domovů testovalo na základě záchytu v odpadních vodách a objevil se relativně vysoký počet pozitivních, aniž by to někdo tušil, protože byli všichni bezpříznakoví,“ uvádí jeden konkrétní příklad Bartáček z VŠCHT.

Hlavní město počítá s tím, že by se monitoring odpadních vod mohl rozšířit i do dalších městských částí. Stejně tak se projekt pozdává i pražské hygienické stanici.

„My se budeme snažit tuto metodu do budoucna škálovat tak, abychom už od ledna například vzorkovače neumísťovali jen u přibližně 12 škol, kde jsou momentálně umísťovány, ale navýšili jejich počet až o několik desítek,“ plánuje pražský radní pro školství Vít Šimral.

Projekt zatím běží jen díky spolupráci Prahy 9, Prahy-Lysolají, kde jsou také do monitoringu zapojené školy, Pražských vodovodů a kanalizací a VŠCHT. Přitom by minimálně ve velkých městech mohl monitoring odpadních vod v kombinaci s nárazovým PCR testováními fungovat jako prevence proti karanténám kolektivů, nebo dokonce uzavírání škol. A to cíleným způsobem, jak o tom mluvila hlavní hygienička Pavla Svrčinová předtím, než opět odsouhlasila plošné testování ve školách antigenními testy. Podobný systém se už osvědčil třeba v kampusech Arizonské univerzity ve Spojených státech. I díky tomu probíhá semestr bez omezení a v prezenční formě.