Hlavní obsah

Jak po covidu dopadli školáci v testech? Podívejte se na svůj okres

Foto: Seznam Zprávy

Podívejte se, jak dopadli v testech z matematiky a češtiny žáci pátých a devátých ročníků.

Ve kterém okrese napsali páťáci nejlépe test z češtiny? A co matematika u deváťáků? Projděte si mapy z letošního celonárodního testování, které ukazují, jak jsou na tom děti po dlouhé distanční výuce způsobené koronavirem.

Článek

Ať páťáci, nebo deváťáci, v testech z matematiky a češtiny si nejlépe vedli žáci v Praze. Za nimi skončily děti z okresu Zlín, třeba v případě deváťáků ovšem dosáhli druhého nejlepšího výsledku žáci z Hradce Králové.

Ale pozor, to ještě nic neříká o tom, že by zde byly nejchytřejší děti nebo nejlepší školy.

„Výsledky škol ze 70 procent vysvětluje socioekonomický status tamních obyvatel,“ přibližuje Seznam Zprávám ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Česká školní inspekce testovala poprvé po covidu žáky v květnu a červnu 2022. Zjišťování se zúčastnilo 281 tisíc dětí a téměř 4 tisíce škol. Ukázalo se, že co do vědomostí distanční výuka žáky výrazněji nepostihla. Zhoršily se ale právě školy z chudších regionů.

Na mapách níže se můžete podívat, jak průměrně dopadli žáci ve vašem okresu. Na konkrétních výsledcích se ale odráží právě zdejší socioekonomická situace. Z toho důvodu proto Česká školní inspekce vypočítala model, který toto hledisko odráží.

V mapách se tak dočtete i to, jestli žáci v tom kterém okrese dosáhli výrazně lepšího, očekávaného, nebo horšího výsledku vzhledem k regionu.

Nejlépe si vedli v testu z češtiny pražští páťáci s 71procentní úspěšností. Z pohledu zdejší úrovně vzdělání nebo příjmu rodičů ale dosáhli průměrného, tedy očekávaného, výsledku.

To okres Opava sice skončil až ve druhé desítce, ale zdejší páťáci si vedli výrazně lépe, než by odpovídalo jejich předpokládanému rodinnému zázemí. Sousední Bruntál kupříkladu zaznamenal o šest procent horší výsledek, Ostrava-město o čtyři procenta.

Nejvyšší průměrné úspěšnosti dosáhly mezi páťáky děti, které budou dále pokračovat ve studiu na víceletém gymnáziu a jejich rodiče si mohli dovolit jim zaplatit přípravné kurzy.

Průměrná úspěšnost budoucích gymnazistů, kteří se takto chystají, byla o 10 procentních bodů vyšší než dětí, které také pokračují na gymnázium, ale bez absolvování mimoškolních kurzů. Tedy ve výsledcích dopadají logicky lépe děti z rodin, které investují finance do přípravy na přijímací zkoušky.

Nejlepšího výsledku dosahují ve všech testech žáci okresů velkých měst. Naopak hůře si vedou děti z hospodářsky a sociálně slabších regionů, případně periferií. Například pražským premiantům ale pomáhá také větší počet víceletých gymnázií, za kterými dojíždějí také žáci ze Středočeského kraje.

Výrazně se v testech daří žákům ze Zlínského kraje. U tohoto regionu je navíc zajímavé, že jim nepomáhá lepší socioekonomická situace, jako například dětem v Praze, Středočeském či Jihomoravském kraji.

Opak platí pro Karlovarský a Ústecký kraj, kde horší situace ještě více zatěžuje výsledky žáků.

Doporučované