Hlavní obsah

Jak odmytizovat Sudety? Třeba seriálem nebo olympijským parkem, říká vědec

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Některé příhraniční oblasti se i po 80 letech těžce srovnávají s následky tíživých událostí 20. století.

V Česku zůstává patrná historická hranice Sudet, upozorňují vědci. „Je potřeba ukazovat tyto regiony nejen jako místa, ze kterých je potřeba co nejrychleji zmizet,“ říká geograf Matěj Korčák.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hranice Sudet od konce druhé světové války formálně téměř 80 let neexistuje. Přesto se v některých ohledech dál propisuje do současnosti. Mnohé příhraniční regiony trpí vyšší nezaměstnaností, v některých tamní lidé v průměru dříve končí se školou.

Efektům takzvané fantomové hranice se ve svém výzkumu věnovali geografové Karlovy univerzity a Národního institutu SYRI Pavlína Netrdová a Matěj Korčák.

Československo musely po válce opustit téměř tři miliony Němců. Většina z nich odešla právě z bývalých Sudet. S dopady poměrně dávných změn se některé regiony potýkají dodnes. „Na obou stranách byly po dekády patrné velké demografické rozdíly. Ty se postupem času zmenšují, což svědčí o procesu homogenizace. Naopak sociální rozdíly přetrvávají v čase, nebo se dokonce zvětšují,“ říká Korčák v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Mluví třeba o průměrném počtu let školní docházky, ale i fluktuaci obyvatelstva, míře nezaměstnanosti nebo volebním chování lidí.

Zároveň zdůrazňuje, že je třeba měnit obraz pohraničí jako nehostinného, chudého území, z nějž chce každý co nejrychleji zmizet.

Ve výzkumu jste se zabývali „fantomovými“ hranicemi. Co tento pojem vůbec znamená?

Jsou to bývalé hranice, které někdy v minulosti tvořily politickou hranici na daném území a byly součástí administrativní struktury. V současnosti už neexistují. Podle toho bychom očekávali, že už nebudou mít efekt na regionální rozdíly, ale opak je pravdou. Dál se do nich propisují. Právě sudetoněmecké hranici jsme se při našem výzkumu nejvíc věnovali.

Co vás k takovému výzkumu motivovalo?

Jsme geografové. Když jsme zaznačili do mapy Česka řadu jevů socioekonomické povahy, zjistili jsme, že se v ní Sudety často vykreslují. Když jsme se na to dívali v detailním pohledu na úrovni obcí a vytvořili jsme si hraniční pásma, tak nám vyšly významné rozdíly i mezi obcemi vzdálenými třeba jen pět kilometrů.

Společnost rozdělená i geograficky

Podle jakých kritérií jste zkoumali, zda tato fantomová hranice v oblastech přetrvává?

Z hlediska volebního chování, nezaměstnanosti, školní docházky, věkové struktury nebo fluktuace obyvatelstva. Prvotní závěry byly překvapivé. Vyšlo nám to, co často slyšíme v médiích - že společnost je rozdělená. Nám se ukazovalo, že také geograficky. A to z hlediska populačních struktur měřených tvrdými statistickými daty.

Mluvil jste o rozdílech ve volebním chování na obou stranách pomyslné linie. Které se vám ukazovaly?

Lišilo se to z hlediska občanské angažovanosti i volební účasti. Zájem vyjádřit se k politice je v Sudetech v průměru nižší. Zdůrazňuji v průměru, protože nechceme Sudety ukazovat jako homogenní celek. A pokud se podíváme na volební zisky populistických stran jako SPD či ANO, tak jsou výrazně vyšší v pohraničí než ve vnitrozemí. Existuje koncept opomenutých míst, kde lidé nejsou spokojení a svým hlasem se snaží vyjádřit nespokojenost.

V Sudetech se také často projevuje vyšší nezaměstnanost a častější stěhování lidí. Jak jste tohle posuzovali?

Co se týče fluktuace obyvatelstva, dochází spíše k vylidňování pohraničí. Lidé častěji proudí do větších měst ve vnitrozemí. Když se podíváme na celkový počet přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel konkrétní obce, často souvisí s tím, jak moc ti lidé v obci udržují sociální vazby, jaký mají vztah k danému území. A v Sudetech dlouhodobě vychází výměna obyvatel vyšší.

Foto: Seznam Zprávy

Mapa Sudet.

Nicméně teď zmiňujete prvotní závěry, kterými jste se později zabývali ve větším detailu.

Začali jsme totiž zjišťovat, že rozdíly nejsou patrné podél celé hranice a jsou příklady, kde se s tíživým odkazem minulosti vyrovnali a vzpamatovali se z něj. Naopak zůstávají regiony, kde se problémy kumulativně načítají. Těm oblastem však nepomáhá, pokud se na rozdíly poukazuje bez nějakého hlubšího kontextu. Proto jsme se rozhodli zkoumat oblasti podrobněji.

Nižší vzdělanost

A na co jste tedy přišli?

Že když mluvíme o bývalé sudetské hranici jako linii, která geograficky rozděluje českou společnost, tak tím zamlčujeme řadu podstatných skutečností. Když to zprůměrujeme, rozdíly na obou stranách přetrvávají. Nicméně známe regiony, kde rozdíly už vůbec znát nejsou.

V čem konkrétně se tedy linie stírají?

Ještě v 80. letech minulého století byl patrný rozdíl ve věkovém složení obyvatel. Populace v Sudetech byla výrazně mladší. Dosídlením tam proudili hlavně mladí lidé a logicky nenahradili české Němce všech věkových struktur. V současnosti se rozdíly demografické skladby obyvatel úplně srovnaly. Naopak z pohledu délky školní docházky tam před 40 lety rozdíly v mapách nevyvstávaly, teď jsou naopak hodně patrné.

Jak konkrétně?

Rozdíl v průměrném počtu let školní docházky se zvyšuje. Vycházelo nám, že v hraničních pásmech směrem do Sudet je vzdělanost nižší. Může to však souviset i s tím, že jsou tam rozšířenější profese, které nevyžadují tak vysoký stupeň vzdělání.

Fotogalerie z obcí Opatov a Osík, které leží na fantomové hranici:

Nicméně zdůrazňujete, že nelze nahlížet Sudety jako jeden celek plný nezaměstnaných nebo chudých lidí.

Ano. Zpravodajské titulky typu, že odsun Němců vrhá na Sudety stín dodnes, a jasné konotace, že Sudety jsou chudý region, nejsou úplné. Je vždy potřeba dodat upřesňující detaily. Tedy že efekt fantomové hranice se liší regionálně, ale také podle toho, z jakého pohledu jej hodnotíme, kdy dříve primárně demografické rozdíly nahradily často rozdíly sociální.

Rozdíly mohou souviset i s tím, jaký se k Sudetům váže mediální a veřejný obraz. Většina lidí si pod tím nepředstaví místo, kam by se chtěli přestěhovat. Je potřeba vylepšit veřejný obraz toho regionu, aby se o něm nemluvilo jen o problémech a rozdělení společnosti.

Pozitivní jezero Most

V jakých regionech už se pomyslná fantomová hranice setřela?

Například na jižní Moravě nebo v segmentech hranice ovlivněných rozšiřováním pražského metropolitního areálu. Zdůraznil bych, že cesta vede kombinací podpory zvenčí a iniciativy zevnitř regionu. Peníze se v daném regionu nenajdou zčistajasna. Mohou se osvědčit dotační programy Evropské unie. Třeba nynější Fond spravedlivé transformace pro Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Vždycky je to podmíněné přítomností nějakého významného, šikovného, místního aktéra, který pomocnou ruku zvládne vhodně využít. Takoví lidé umí přitáhnout pozornost k regionu jinou cestou.

A jaké jsou tedy dobré příklady, když se pozornost obrací jiným směrem?

Třeba jezero Most, kde vyrostl olympijský park. Je to příklad, kdy se o typicky sudetoněmeckém regionu nyní bude mluvit v úplně jiném a pozitivním kontextu. S lehkou satirou bychom mohli zmínit i komediální seriál Most. Takové počiny mohou být zčásti dílem náhody, ale zčásti iniciativou místních, kteří chtějí obraz regionu změnit. Potenciál pohraničí je také ve spolupráci s Německem, Rakouskem nebo Polskem, která se daří navazovat. Vůbec jsme se nebavili o krajině, která je v těch hraničních regionech atraktivní a může jejich obraz vylepšit.

Od místních v bývalých Sudetech často také slýchám slovo pospolitost. Tedy že v rozvoji a vyhlídkách obce hraje roli, jak jsou tam aktivní spolky, které pořádají nějaké akce. Souhlasíte?

Rozhodně. Často za tím stojí rodáci. Takové organizace, spolky pomáhají vytvářet regionální identitu, úctu k území. Může vést k tomu, že lidé sice odjedou vydělat peníze jinam, ale časem se do svého rodiště vrátí a pomůžou, když jsou sami zabezpečení.

Podle tvrdých dat se může zdát, že dvě konkrétní obce na obou stranách Sudet jsou hodně rozdílné, ale takové zdánlivě nepatrné iniciativy mohou obraz naprosto změnit a rozdíly v pár letech úplně smazat.

Jaké jsou tedy hlavní závěry vašeho výzkumu?

Že je fantomová hranice Sudet rozdílná a je chyba se o ní bavit jako jednom celku. Druhý závěr spočíval v tom, že v některých kategoriích - jako ve věkové struktuře - se efekt fantomové hranice časem snižuje. Naopak tu máme vykřičníky jako v případě počtu let školní docházky.

Na co se chcete dále zaměřit?

Chceme ještě detailněji zkoumat, proč se v některých ukazatelích ty rozdíly stírají a jinde ne. Druhou linkou našeho výzkumu je spolupráce s jedním německým výzkumným centrem. Chceme se věnovat společně českému pohraničí, ale i dalším příkladům fantomových hranic ve střední Evropě, třeba mezi bývalým západním a východním Německem. Tam se linie hodně projevuje ve volebním chování, které bude naším hlavním předmětem zájmu.

Doporučované