Jak jsme připravení? Vůbec, říkají úředníci k digitalizaci stavebního řízení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nemáme, nevíme, neznáme, neviděli jsme.“ Nejčastější odpovědi úředníků odboru výstavby městské části Prahy 12 na otázku, jak jsou připraveni na „revoluci ve stavebnictví“. Kanceláře mají v nové budově připomínající tři kostky cukru – odkaz na modřanský cukrovar, který stával nedaleko.

Prvního července se jim zásadně změní práce. Z papírového stavebního řízení přejdou na zcela digitální. Ze starého systému na zcela nový. Ministerské motto zní: Jeden stát – jedna data – jedna pravidla.

„Jestli jsme připraveni? Vůbec. V lednu jsme objednávali 17 sad počítačů, nemáme ani jeden. Kdy přijdou, s jakým systémem, co vše na něm budeme moci dělat, to nevíme,“ krčí rameny vedoucí administrativně-právního oddělení. „Přitom zbývá už jen pět týdnů do ostrého startu,“ dodává dáma s mnoha lety zkušeností ve státní správě.

Seznam Zprávám dovolí zveřejnit pouze její pracovní pozici. Jméno nebo fotografii nikoliv. Stejnou podmínku si kladou i další zaměstnanci stavebního úřadu. Nechtějí, aby se po nich někdo kvůli jejich leckdy kritickým názorům takzvaně vozil.

„Mám pocit, že to je rozjetý vlak, který jede strašně rychle, nikde nezastavuje a neohlíží se na cestující ani na personál,“ přirovnává digitalizaci stavebního řízení zmíněná vedoucí.

Absence počítačů je podle ní ten nejmenší problém. Zásadní je neznalost nového systému - Portál stavebníka. Viděli ho pouze na slidech koncem dubna během jediného školení organizovaného Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).

„Bylo to dost zvláštní. Místa v sále byla hned pryč, takže jsem to sledovala online. Komunikace byla vypnuta, čili jsme nemohli klást otázky,“ uvádí.

A že těch otázek na ministerské úředníky mají celou řadu. Například. Budou spolu nový a starý systém komunikovat? Budou moci používat staré šablony? Bude systém upozorňovat na změny v katastru nemovitostí? Jak a kde budou moci klienti nahlížet do spisu? Koho se budou moci oni i stavitelé ptát? A tak dále a tak dále. Otázek hodně, odpovědi zatím žádné.

Na stránkách MMR se pomalu objevují instruktážní videa k Portálu stavebníka i pro úředníky. Jsou prý ale krátká, polopatistická, naprosto nedostatečná.

„Nevím, co ten systém umí, jak pracuje, nemám si ho kde vyzkoušet. Uvítala bych alespoň nějakou demo verzi,“ konstatuje vedoucí úřednice.

Rozhovor poslouchá i její šéf, vedoucí odboru výstavby. Také by uvítal, kdyby měli jeho lidé čas si s Portálem stavebníka před spuštěním pohrát. „Na práci za pochodu jsme ale zvyklí,“ navozuje smířlivější tón.

Trápí ho totiž jiný problém. V jeho odboru zpracují zhruba 2000 stavebních řízení ročně. Pracuje tu sedmnáct referentů a jejich průměrný věk je 58 let.

„Změna stavebního zákona, nové prováděcí vyhlášky, zcela nový počítačový systém, to je učivo tak na jeden semestr vysoké školy. Bojím se, aby mi někteří neodešli. Dostat sem člověka je spíš náhoda. A u starších kolegů není flexibilita práce s výpočetní technikou kdovíjaká,“ obává se. Pak mi navrhuje, ať se jich sám jdu poptat, jak vnímají brzký přechod na nový systém.

V útulné kanceláři plné květin sedí tři stavební referentky. Dvě jsou již v důchodovém věku. Na stolech leží stohy dokumentů, map a vyhlášek. Papír by měl brzy zmizet. Mezi nimi prý rozhodně žádná panika nepanuje.

„My jsme v klidu. Když se mi to nebude líbit, půjdu do důchodu,“ říká s úsměvem jedna z nich.

„Já taky. Když to nezvládnu, tak jdu,“ dodává druhá.

Takto uvažují i další. V odboru jsou prý čtyři důchodci, kteří mohou ze dne na den odejít. A najít za ně náhradu? Skoro nemožné.

„Jsou tu vysoké nároky na vzdělání. Měli by mít vysokoškolské ve stavebním oboru. Kdyby sem čistě teoreticky nastoupil čerstvý vysokoškolák, musí složit ještě zkoušky odborné způsobilosti, což je taková malá maturita, a víte, kolik si vydělá? Tabulkový plat. S malou praxí maximálně dvacet tisíc,“ uvádí referentka, která má praxi přes třicet let. A její plat se prý pohybuje kolem čtyřiceti tisíc hrubého.

„Proto tu není žádný chlap. Máme jich tu jen pět. Z čehož jsou dva sedmdesátiletí a jeden šedesátiletý. Copak by s tím platem zajistil někdo v Praze rodinu?“ pokládá řečnickou otázku.

Ale opět se ptám na digitalizaci, která je čeká. „Jediné, co teď víme, že to vypukne prvního července. Co konkrétně, to neví nikdo,“ uvádějí dámy. Jich se však prvotní náraz nedotkne.

„Já mám od prvního dovolenou,“ konstatuje jedna. „Já taky,“ přidává se druhá. „A já si ji vzala až od šestnáctého července,“ doplňuje třetí. Tedy si to prý užije se vším všudy, dodává ironicky.

„Nastavit to na prázdniny je holý nesmysl. To tu v kanceláři zbyde jeden člověk a ten se z toho zblázní. Nejhorší bude, že stavebníci se budou ptát, co mají dělat. A myslíte, že budou volat na ministerstvo? To si pište, že budou volat sem,“ dodává třetí úřednice.

Ráda by se ministra Ivana Bartoše zeptala, jestli pro ně nebo stavebníky bude zřizovat call centrum.

Dámy hodnotí přípravu digitalizace jako nedostatečnou. Do Portálu stavebníka se dosud nemohou přihlásit.

„Politici jsou všichni stejní. Říkají, že je všechno v pořádku a připravené, pak nastane den D, je to průšvih a všechno se bude vychytávat a řešit takzvaně v běhu,“ předpovídají dámy.

Nakonec si to ale podle nich celé nějak sedne a bude to dobré. Digitalizaci považují za cestu vpřed.

Vedle v kanceláři sedí jeden z mála mužů na odboru výstavby. Nebojí se uvést jméno ani věk. Filip Ranoš, padesát šest let, pro Prahu 12 pracuje osmým rokem.

„Nedá se říct, že bych se na to těšil, bude to práce navíc. Nepřesedneme ze starého auta na nové. Budeme jezdit v obou. A to nové si budeme muset vyzkoušet. Stará řízení budou ve starém systému, nová v novém. Budu to dělat, jak nejlíp v daném okamžiku budu umět,“ odpovídá Filip Ranoš se stoickým klidem. A chce uklidnit i ostatní.

„Prvního července v této kanceláři žádný velký boom nenastane. Dvě třetiny lidí budou na dovolené a my si začneme pomaličku oťukávat systém. Stále budeme v papírech hledat paragrafy a stále se budeme dohadovat o výkladu,“ popisuje, jak si myslí, že bude vypadat práce s novým stavebním zákonem. „Ale vždy bude platit, že ve výkladu paragrafů má pravdu paní vedoucí, “ zavtipkuje.

„První půlrok máme dvojnásobné lhůty, máme tam nějaká přechodná ustanovení, takže ono to nakonec půjde. Nebojte, nerozutečeme se a státní správa nezkolabuje. Prostě to jen bude chvíli drhnout,“ je vůči ministerstvu shovívavý.

V následujících dnech přineseme rozhovor s místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem.