Článek
Po vlně solidarity, která se v Česku zvedla před necelými dvěma roky, kdy 24. února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se sympatie obyvatel České republiky k napadené zemi obrací.
Zjistilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění působící při Akademii věd.
Ukrajina se zařadila mezi země, které jsou většině Čechů nesympatické. Patří tam spolu s Čínou a Ruskem.
„U Izraele, Turecka, Ukrajiny, Číny a Ruska již více či méně převažovaly antipatie nad sympatiemi. V případě Číny a Ruska tvořily vyjadřované antipatie již nadpoloviční většinu, přičemž u Ruska, které skončilo z hlediska průměrného hodnocení jako jednoznačně poslední, téměř polovinu odpovědí tvořily ty v krajní kategorii 5 ‚velmi nesympatická‘,“ konstatovali badatelé.
Z časového srovnání vyplývá, že v porovnání s koncem roku 2021, kdy se srovnatelný výzkum uskutečnil naposledy, se hodnocení prakticky u všech zemí s výjimkou Polska, které drží pozice, zhoršilo.
Zdaleka největší posun se objevil v případě Ruska, kde se průměrné hodnocení zhoršilo o více než tři čtvrtiny bodu, což zemi posunulo na poslední příčku. „Příčinou tohoto posunu je nepochybně probíhající válka na Ukrajině. Právě Ukrajina je pak spolu s USA a Maďarskem další zemí, kde se průměrné hodnocení zhoršilo o více než půl bodu. Všechny tyto země včetně Ruska jsou přitom hodnoceny výrazně hůře i v porovnání s rokem 2019, vůči kterému si v roce 2021 naopak výrazně polepšily,“ konstatují výzkumníci.
Obecně platí, že nejvřelejší vztah ze zkoumaných zemí mají čeští občané ke Slovensku, a to s poměrně velkým náskokem oproti jiným zemím. Druhé nejvyšší sympatie vyjádřili čeští občané k Rakousku. Jednoznačně převažující sympatie se objevovaly v odpovědích respondentů rovněž v případě Polska, Velké Británie, Francie a Německa.
Na hraně jsou USA. Sympatie a antipatie vůči Spojeným státům jsou v podstatě vyrovnané.
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické, či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.
„Podrobnější analýza postojů ukázala některé sociodemografické rozdíly v postojích k jednotlivým zemím. Podle pohlaví muži vnímají Izrael příznivěji než ženy. S rostoucím věkem rostou sympatie ve vztahu k Maďarsku či Rusku a naopak klesají ve vztahu k USA, Velké Británii či Německu,“ zjistili vědci. „Se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání rostou sympatie k Izraeli, USA či Ukrajině a naopak klesají v případě Číny, Maďarska nebo Ruska. Se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti se zvyšují sympatie v případě Německa, USA a Ukrajiny a naopak klesají v případě Maďarska. Z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace při posunu od levice k pravici rostou sympatie ve vztahu k USA, Ukrajině a Velké Británii a klesají v případě Číny a Ruska.“
