Jak bude fungovat dětský ombudsman? To ví jen Bůh, stýská si Křeček

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Otřesným případem zanedbané péče o děti se už několik dní zabývají policisté i úředníci v Hluboké nad Vltavou. V chatce tam živořily dvě děti, jejichž matce sociální pracovníci dříve odebrali už 10 dětí.

„Ten případ ukazuje, že stát neví, co nimi. Náhradní rodiče nejsou. Azylové domy jsou obsazené. Nemáme nezávislou instituci, která by se starala o práva dětí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Na podobné případy má upozorňovat dětský ombudsman. Vláda na začátku dubnu novelou zákona schválila jeho zřízení, předpis však ještě projednají poslanci.

Křeček novou instituci vítá, ale upozorňuje na přetrvávající zásadní otazníky. „Jsme v rozpacích. Ministerstvo financí prosazovalo ohledně financování nulovou variantu. Tedy že nová instituce nedostane nic,“ dodává poté, co Kancelář veřejného ochránce práv prezentovala výroční zprávu.

Loni vyřídila 7000 podnětů, provedla více než 700 šetření a upozornila na 500 pochybení. „Je patrné, že nezávislý dohled je potřeba. Na druhé straně je za loňský rok 97 procent šetření, kdy úřady svá pochybení nakonec napravily. A to je optimistická statistika,“ dodává Křeček.

Část agendy úřadu má převzít právě dětský ombudsman, získá však také úplně nové pravomoci.

V jakých oblastech bude mít dětský ombudsman největší přínos?

Obecně že vůbec vznikne nezávislá instituce, která se bude dětmi zabývat. Toto tady zatím není. Máme orgány sociálně-právní ochrany dětí, ale stovky dětí pod ně nespadají. Téměř týdně se v médiích řeší případy zanedbaných dětí. Chybí potřebná zařízení, náhradní rodičovská péče. Na tyto problémy by měl dětský ombudsman více upozorňovat. Tlak na státní orgány je důležitý.

Navíc se má podle zákona jako třetí osoba účastnit soudních řízení.

To je velmi důležitá věc. Může poukazovat na problémy i v případech, kdy je není schopné dítě formulovat. My zatím takto vstupovat do soudních řízení nemůžeme. Samozřejmě to znamená, že zástupce dětského ombudsmana nemůže přijít k soudu nepřipraven, jeho vystupování musí mít smysl. Potřebujeme lidi, kteří se tím budou zabývat.

V tomto ohledu jste naznačil, že jste z přípravy zákona na rozpacích. Proč?

Vláda přijala zákon, ale nerozhodla o financování dětského ombudsmana. Dokonce na Ministerstvu financí ležela nulová varianta. To znamená, že zřídíme novou instituci s rozsáhlými pravomocemi, ale nedáme jí ani korunu. Naše instituce samozřejmě část pravomocí vykonává nyní, úřad dětského ombudsmana je převezme. Jenže nové pravomoci, kdy vstupuje do soukromé sféry a účastní se i soudních jednání, zatím finančně řešené nejsou. Připravujeme společné memorandum, kterým si agendu rozdělíme. Ale vše bude záviset na rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Určí, jaké peníze dá na zřízení nové instituce.

Jaký rozpočet a počet lidí tedy za vás nová instituce potřebuje, aby mohla fungovat?

Návrh zákona řešil čtyři možné varianty. Naše maximální hovořila o rozpočtu 38 milionů korun, potom jsou tu dvě varianty s nižšími částkami a zmíněná nulová varianta Ministerstva financí. Tedy že nedostaneme nic. Rada vlády pro lidská práva kabinetu doporučila námi navrženou variantu. Chceme, aby dětský ombudsman měl nějaký smysl. Nelze jej ztotožňovat se současnou institucí. Zákon to ani nepřipouští.

Hovořil jste o 38 milionech v rozpočtu. Může dětský ombudsman fungovat i s nižší částkou?

Druhá z řešených variant je roční rozpočet 24 milionů, což znamená kolem 11 lidí. To by asi pokrylo agendu, kterou plánujeme. Je to minimum lidí, kteří by mohli mít na starosti ty nové kompetence.

Věříte, že se na tom ve Sněmovně najde shoda, nebo očekáváte bouřlivou diskuzi?

Nevím, kdy to přijde na pořad. Tlak veřejnosti na zřízení je samozřejmě velký. Věřím, že poslanci nebudou chtít zřídit prázdnou instituci a přikloní se k nějakému rozumnému finančnímu řešení.

Jak si tedy současná instituce ombudsmana s dětským ombudsmanem rozdělí agendu?

Jsme jeden z posledních států, který nemá dětského ombudsmana. V zahraničí je mnoho příkladů, jak to uspořádat. Někde mají samostatnou instituci, jinde jej mají jako součást ombudsmanské organizace - třeba jako v Rakousku nebo Maďarsku. Vláda zvolila třetí cestu. Nezávislou instituci, která je součástí jiné nezávislé instituce. Jak to bude fungovat, ví Bůh. Zákon neukládá veřejnému ochránci práv nějakou redukci. Zůstávají nám stejné povinnosti. Zákon nepředpokládá, že bychom se nějak podělili. Že nám tady jednoho dne zazvoní dětský ombudsman a řekne: Teď se mnou něco dělejte? To je komická představa.