Článek
Integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti se postupně zlepšuje, většina lidí ji ale hodnotí negativně. Vyplývá to ze studie Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR.
Ta zjišťovala, jak se měnily postoje Čechů k integraci a přijímání ukrajinských uprchlíků od vypuknutí války.
Jako příklad dobré integrace uvádí studie rostoucí počet ukrajinských dětí na českých školách. V červnu minulého roku docházelo do tuzemských základních škol pouze 55 procent ukrajinských dětí, koncem roku to bylo již 90 procent.
„Byť data ukazují, že se integrace ukrajinských dětí do českých škol mezi červnem a prosincem 2022 zásadně zlepšila, hodnocení české veřejnosti tento posun nereflektuje,“ uvádí studie.
„V celém šetření byl průměrný pokles vnímané integrace během roku 2022 o 11,3 procentních bodů. Osoby, kterých se migrační vlna osobně negativně dotkla, vykazují pokles v hodnocení integrace o 22 procentních bodů. Oproti tomu respondenti silně přesvědčení, že válka na Ukrajině je důsledkem nevyprovokované ruské agrese, změnili postoj jen o 2,1 procentní bod,“ tvrdí studie.
Přijímání uprchlíků
To, jak Češi hodnotí integraci uprchlíků, souvisí i s postoji veřejnosti k jejich dalšímu přijímání.
Největší ochota přijímat Ukrajince prchající před válkou panovala bezprostředně po začátku ruské invaze, od té doby převážně klesá.
Názory respondentů se pak odvíjely od počtu i doby přijetí uprchlíků. Zatímco s přijetím méně než 150 tisíc lidí na krátkou dobu souhlasí přes 60 % obyvatel, s více než 300 tisíci pouze necelých 20 procent.
„Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku,“ píší autoři studie Tomáš Protivínský a Daniel Münich.
Odmítavější pak byli lidé, kteří se dostali do ekonomických problémů kvůli rostoucím cenám energií.
„Je patrné, že nejrychleji ochota přijímat uprchlíky v průběhu jara klesala u respondentů, kteří uváděli výrazné obtíže v souvislosti s vysokými cenami energií,“ tvrdí studie. Dalšími důležitými faktory jsou podle ní interpretace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a to, jaká média respondenti konzumují.
Postoje Čechů závisely také na tom, jestli některé z uprchlíků osobně znají. U lidí, kteří mají Ukrajince mezi svými blízkými, podpora dalšího přijímání uprchlíků v posledních měsících rostla. Naopak ti, kteří uprchlíky poznali jen málo nebo vůbec, se k jejich přijímání staví negativně.
Data byla sbírána na základě dlouhodobého průzkumu Život během pandemie, který získával data o životě a obtížích českých domácností od března 2020. Po vypuknutí války na Ukrajině byl průzkum rozšířen o další otázky.
