I Černý Most je už moc drahý. Místo, kde se hroutí sociální bydlení Prahy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pár kroků od východu z metra Černý Most začíná sídliště, které je pro některé obyvatele prokletím, pro jiné příležitostí. Střední třída se tu mísí se sociálně slabými, lidmi s hendikepem, i pestrou směsicí národností.

Na rohu nechvalně známé ulice Mansfeldova se tvoří hloučky lidí bez domova, pod vlivem alkoholu nebo drog. Obraz, který se stává běžný nejen na Černém Mostě, ale i v dalších částech Prahy.

Před místní večerkou stojí ve skupině žen a dětí Andrea C. Bydlí přímo v ulici asi dvanáct let.

Nájem v magistrátním bytě prý vždy platila a dluhy neměla. „Teď už to neutáhnu. Přišly mi hrozně vysoké nedoplatky, navýšili mi zálohy a mám splácet dluh. Už tři měsíce jsem nezaplatila nájem,“ říká Andrea a vytahuje z kabelky složenku na nájem. Za 2 + 1, do kterého se později jdeme podívat, platí 28 tisíc korun. Se spotřebou elektřiny se dostane přes 30 tisíc korun za měsíc. „Bydlím tady se dvěma dětmi, jedno je hendikepované, druhé chodí na střední školu. Snažím se mu zařídit internát, protože nevím, co s námi bude,“ říká Andrea rezignovaně. Rozvádí se, před pár měsíci přišla o práci a z magistrátního bytu, jak se později dozvídáme, dostala výpověď. Azylové domy a ubytovny v Praze jsou přitom plné a ona neví, kam půjde.

Sídliště Černý Most má jednu z nejvyšších koncentrací obecního bydlení v Praze. Magistrát tu vlastní téměř polovinu všech svých bytů - 3,5 tisíce a místní radnice Prahy 14 má další zhruba tisícovku bytů. Kromě sociálně slabších tu mají byty státní zaměstnanci, hendikepovaní nebo senioři.

Desítky bytů se tu naposledy rozdělily za minulého vedení pražského magistrátu. Piráti před sedmi lety zastavili masivní privatizaci bytového fondu v Praze a rozhodli se zaměřit na sociální bydlení a jeho podporu po vzoru evropských metropolí. Rozjeli mimo jiné i „Housing First“, v překladu „Bydlení především“ pro lidi bez domova. Město najalo dluhové poradce, peníze investovalo i do sociálních služeb v lokalitě. Vytvořili také bodovací systém na rozdělování těchto bytů podle evropské typologie ETHOS. Zkrátka nepřišli ani hendikepovaní a státní zaměstnanci, i jim tu město přidělilo byty.

Koncept se začal měnit před dvěma lety s novým vedením radnice (Spolu, Piráti, STAN). Změnil se způsob rozdělování bytů a snížené nájemné v sociálních bytech je nyní pouze na čtyři roky. Poté město očekává, že se lidé zvednou ze dna a budou platit tržní nájemné. Město také nepodpořilo pro tento rok některé terénní sociální služby v lokalitě a podle Adama Zábranského (Piráti) přestalo tak cíleně pracovat s lidmi v sociálních bytech.

Situace na sídlišti Černý Most se mezitím horší, jak říká starosta Městské části Praha 14 Jiří Zajac (ODS). Desítky rodin z magistrátních bytů se teď navíc na radnici obrátily s žádostí o pomoc. A místo zvednutí ze dna, hrozí desítkám lidí spíš pád.

Ve vyúčtování za rok 2024 mají nedoplatky i několik desítek tisíc korun a někteří stojí na prahu dluhové pasti. Rodiny, které získaly byt v rámci programu Housing First se teď kvůli vysokým platbám bojí, že skončí opět na ulici.

Při podobném prozkoumání vyúčtování je přitom patrné, že za některé služby se tu platí významně víc než v obecních nebo komerčních bytech. Ohromný rozdíl tu ale panuje i mezi jednotlivými magistrátními byty, a to v položkách za výtahy, úklid nebo odvoz odpadu.

Vyhlídky chudších přitom nejsou podle odborníků nejlepší: Od roku 2027 se očekává zdražení energií kvůli zavedení emisních povolenek a superdávka má snížit složku na bydlení, pokud jde o energie. K tomu se mohou některým lidem v sociálních bytech zvyšovat nájmy podle nových pravidel.

Zda a jak do situace zasáhnou případné změny nové vlády, není v tuto chvíli jasné.

Karel Hudeček je samoživitel, tatínek tříletého chlapce. A učitel. Magistrát mu loni přidělil jako státnímu zaměstnanci byt 2 + 1. Za nájem a služby zaplatí 18 tisíc korun. K tomu platí spotřebu elektřiny. „Za rok a půl se mi nájem zvedl o dva tisíce. Přestože jsem se nastěhoval až v únoru, doplatek za energie za loňský rok mám 13 tisíc. Jsou tu ale lidé, kteří mají zaplatit přes 20, 40 nebo 60 tisíc korun. Jak se tohle vůbec může stát?“ ptá se Karel Hudeček.

Ten s pomocí radnice Městské části Prahy 14 inicioval stížnost na Magistrát hlavního města Prahy za zhruba pětatřicet domácností v lokalitě a chtěl zjistit, co stojí za vysokými nedoplatky a nápadně vysokými částkami za teplou vodu a některé služby.

Odpovědi na své otázky dostal jen částečně. Magistrát sice přiznal, že přišlo 159 reklamací a několik bylo uznáno, ale trvá na správnosti vyúčtování. Tvrdí také, že více než polovina stěžovatelů si v posledních letech nenavýšila zálohy a že vysoké měsíční platby za služby a energie má pouze 32 domácností. K žádosti, zda by magistrát zřídil fond pomoci, se úředníci nevyjádřili. Pouze napsali, že není jasné, kdo by do takového fondu přispíval. Magistrát také tvrdí, že nelze srovnávat vyúčtování z různých domů.

„Chtěli jsme řešit situaci do budoucna. Některým skutečně hrozí, že se dostanou do dluhové pasti. Já sám mám výdělek 25 tisíc korun, takový nedoplatek je pro mě ohromný zásah,“ říká Hudáček. Stěžuje si také, že správcovská firma CENTRA, která se o magistrátní byty stará, s nimi nekomunikovala. Ani odpověď radnice je neuspokojila.

Nájemníci s nedoplatky se začali postupně obracet s žádostí o pomoc na Městskou část Prahy 14. Ta zorganizovala setkání, na které přišlo pět desítek lidí. Třičtvrtě z nich jsou Romové.

„Zjistili jsme, že tu jsou lidé, kteří na zálohách zaplatili i kolem 90 tisíc korun a nedoplatek mají šedesát tisíc. Někteří přitom nedoplatky nikdy předtím neměli,“ říká radní Prahy 14 Aneta Hejrovská (ANO). Ona a sociální odbor radnice teď sepisují žádosti o příspěvky na Úřad práce a prosí o pomoc i různé nadace.

„Od Úřadu práce ale dostanou jen malý příspěvek. Pokud se nám nepodaří sehnat nějakou kouzelnou nadaci, která vysype spoustu peněz, tak ti lidé budou muset byty opustit. To už se ostatně děje. Sociální bydlení v této podobě ztrácí svůj smysl,“ říká radní Hejrovská. A upozorňuje, že sehnat pro Romy byt na komerčním trhu je prakticky nemožné. Jakmile pronajímatelé zjistí, že jde o romskou rodinu, nemají prakticky šanci. Což potvrzuje i Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Jednou z hlavních podmínek pro získání sociálního bytu od pražského magistrátu je, aby nájemníci nebyli „příliš bohatí“. Příjem domácnosti nesmí překročit částku, která se vypočítává z průměrné čisté mzdy v Praze. U jednočlenné domácnosti to znamená zhruba 18 tisíc korun, u čtyřčlenné pak 34 tisíc měsíčně. Do této částky se nezapočítávají přídavky na bydlení nebo na děti. Je tedy zřejmé, že pokud se nájem a služby vyšplhaly v těchto bytech i ke třiceti tisícům, lidé na zaplacení nemají.

K důvodu, proč mají lidé v magistrátních bytech tak vysoké nedoplatky, se radnice Městské části Prahy 14 nedobrala. „Na nic jsme nepřišli. Jen při porovnávání s našimi byty vidíme, že mají nesmyslně vysoké náklady na teplou vodu a některé další služby,“ řekla radní Hejrovská.

Náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija (ODS) napsala Seznam Zprávám, že posoudit konkrétní případy bez bližšího prozkoumání není možné. „Zvýšené zálohy mohou být způsobeny vyšší spotřebou vody či tepla. Často se také stává, že v bytě bydlí více lidí, než je nahlášeno, což zvyšuje spotřebu, ale nepodílí se na platbách. Spotřebu sledují certifikovaná měřicí zařízení s minimální chybovostí. Jsou nám známy případy, kdy zaměstnanci správních firem a magistrátu zaznamenali, že byl byt 1+0 oficiálně užíván jednou osobou, ale fakticky jej obývalo až šest lidí, kteří nebyli nahlášeni na služby, což vedlo k neúměrné spotřebě a následným nedoplatkům,“ řekla Udženija. Když jí Seznam Zprávy nabídly, že ji s konkrétními případy seznámí a požádali o osobní setkání, nereagovala.

Radní Adam Zábranský (Piráti) byl výší záloh a nedoplatků zaskočen. V dřívějších letech se s takovým nárůstem nesetkal. „Nechal jsem to prověřit. Zjistili jsme, že v té lokalitě zbývá zateplit ještě sedm domů. To je určitě potřeba udělat. Stále ale nemám jasnou odpověď na to, proč mají ti nájemníci tak vysoké nedoplatky a zálohy, chci se na to ještě podívat,“ řekl Zábranský.

Redakce Seznam Zpráv porovnávala vyúčtování z magistrátních bytů s těmi, které má ve správě Městská část Prahy 14. I s vyúčtováním v domech ve Společném jmění vlastníků v této lokalitě. Oslovila i realitní kancelář, která se na tuto oblast specializuje.

U některých magistrátních bytů se objevuje vysoce nadprůměrná spotřeba teplé a studené vody. Přestože základní fakturační cena u tepla a teplé vody za jeden gigajoul vychází v magistrátních bytech levněji i o 400 korun než v bytech obecních, díky vysoké naměřené spotřebě a pravděpodobně i způsobu rozpočtu se cena dostane výš - viz následující graf.

Značné rozdíly jsou tu patrné například v odvozu odpadu a téměř ve všech vyúčtováních, která mají Seznam Zprávy k dispozici, vychází podstatně dráž i výtahy.

Vlasta, která se stará o tři vnoučata, jež má v pěstounské péči, například zaplatí za výtah za rok devět tisíc, na rozdíl od rodiny, která žije o pár metrů dál v bytě městské části a za výtah platí 1800 korun za rok, na celou nemovitost to pak vychází na 13 tisíc korun.

Vlastě se teď zvedly celkové zálohy na měsíc na 13 tisíc korun, tedy na 156 tisíc korun za rok, to je cena bez nájmu a elektřiny. Jen 39 tisíc z této částky padne na zálohy na úklid, odvoz odpadu, výtah a společnou elektřinu. Jen pro srovnání - v magistrátním bytě o pár bloků dál bydlí ve dvoučlenné domácnosti Marie, která je na vozíku. Za rok zaplatí ze veškeré služby a energie 42 tisíc korun, za služby pak necelých sedm tisíc.

Rozdíl je v tomto případě propastný. Když si Vlasta stěžuje, že nechápe, proč platí devět tisíc korun za rok za výtah, zjevně si neuvědomuje, že novou zálohu za výtah jí společnost CENTRA vypočítala pro tento rok na 12 tisíc korun.

Starosta Prahy 14 Jiří Zajac, který se také zúčastnil setkání s nájemníky, má za to, že tito lidé neumějí šetřit, a proto mají vysoké nedoplatky. A teď i vysoké zálohy. Přiznává však, že některé služby jako výtahy jsou v magistrátních bytech dražší a dlouhodobě o tom ví. Přiznává také, že městská část investovala do klecí na popelnice a tak ušetří za svozy odpadu.

Redakce Seznam Zpráv požádala o vysvětlení magistrát, ten však do vydání tohoto textu odpovědi nezaslal.

Podle prezidenta Asociace nájemního bydlení a majitele správcovské firmy SIAN Jakuba Vysockého nejsou ceny za teplo nebo teplou vodu v magistrátních bytech významně vysoké. Problém vidí právě v nadprůměrných náměrech u některých lidí. „To může být částečně způsobené vyšší spotřebou. Ale také to může znamenat, že zde dochází k únikům vody. A může to být i kombinace obou těchto faktorů,“ říká Jakub Vysocký. Svou roli tu podle něj může hrát i fakt, že obecní byty mohou být energeticky neúsporné, soustava rozvodů může být zastaralá nebo energeticky náročná.

Viktor Šíma je předsedou SVJ na Černém Mostě, které čítá 260 bytů. Jde o téměř jednu celou ulici. Domy jsou zateplené s novými okny. „Za rok 2024 přišel nájemníkům přeplatek v celkové výši tři miliony korun. Za byt tři plus jedna, kde bydlí dva lidé, platí měsíční zálohy kolem čtyř tisíc korun,“ říká Šíma. Zatímco zálohy v magistrátních bytech se u stěžovatelů pohybují většinou od osmi do 12 tisíc měsíčně. Za výtah tu v ulici Kpt. Stránského platí v přepočtu na jednu bytovou jednotku pouze jeden tisíc korun za rok.

Ceny za služby u komerčních nájmů jsou na tom podobně. „Služby se tu pohybují u větších bytů 3+1 od pěti až sedmi tisíc maximálně. Když je to menší byt, tak to vychází i na tři až pět tisíc korun,“ říká Ladislava Bardošová z realitní kanceláře RE/MAX.

Podle hlavního analytika Jiřího Tylečka ze společnosti XTB docházelo k největšímu navyšování cen za energie v roce 2022 a 2023. „Rok 2024 už nebyl zásadní. Tedy už v předcházejících letech by musel být patrný nárůst za energie ve vyúčtování,“ říká Tyleček.

Jenže to se podle radnice Prahy 14 nedělo. Ani starosta městské části Jiří Zajac nechápe, proč problémy nebyly dříve, ale až teď. „Přiznám se, není mi úplně jasné, kde bych měl hledat příčinu, proč v roce 2022, při velkém skokovém zdražení všech energií jsem od nikoho neslyšel, že by měl problém. A teď, tři roky poté, co se ceny stabilizovaly, tak najednou jsou problémy. Neznám příčinu,“ říká Zajac.

Nezisková organizace R Mosty pomáhala v minulosti klientům v sociálních bytech na Černém Mostě. Dnes už tu nemá téměř žádného. Ředitel Jakub Čihák říká, že loni se objevilo několik klientů, kteří měli nápadně vysoké nedoplatky za teplou vodu oproti jiným. „Bohužel to dopadlo tak, že někteří z nich to dokázali splatit pomocí nějakých půjček, které jsme jim zprostředkovali nebo darů z nadačních fondů. Někteří z nich ale o bydlení přišli,“ říká Čihák. Teď je prý v kontaktu s magistrátem a chce situaci řešit. „Chceme zjistit, jestli nejde o nějaký omyl,“ dodává.

Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop vidí hrozbu do budoucna v nedostatečných investicích města do oprav, údržby a modernizace bytového fondu. Vyšší náklady, které z toho plynou, budou platit podle něj nájemníci. V případě sociálního bydlení pak stát.

„Praha ročně kumuluje úspory pětadvacet miliard. Přitom by měla investovat výnosy z nájmů do oprav, údržby a rozšiřování bytového fondu. Vzniká tu perverzní motivace města, které situaci neřeší, nezatepluje, navyšuje nájem a ve finále to zaplatí stát na příspěvcích na bydlení,“ říká Prokop a upozorňuje, že se tento příspěvek bude v superdávce snižovat.

Některé státy v Evropě mají podle něj zastropované ceny energií pro nejzranitelnější zákazníky. „Je to jedna z možných cest. Druhou je motivovat obce a města, aby se o své budovy staraly tak, aby to pak nemusel stát doplácet,“ říká Prokop.

Analytik Tyleček zároveň upozorňuje, že situace může být pro některé nájemníky v budoucnu ještě horší. „Se zavedením emisních povolenek od roku 2027 se očekává nárůst energií i v řadu desítek procent. Bude záležet, jaký zdroj tepla konkrétní teplárna používá. Pokud to je uhlí, tam lze očekávat značné navýšení,“ říká Tyleček.

Prokop i Tyleček si neumějí představit, že by stát sociálně slabším nepodal pomocnou ruku. Podle Prokopa může být variantou například i nižší zdanění práce u nízkopříjmových profesí.

Radní Adam Zábranský (Piráti) tvrdí, že město do údržby a oprav investuje. Za posledních osm let se tato částka každoročně podle něj pohybuje v rozmezí od 200 do 300 milionů korun. V roce 2024 pak město dalo do oprav 361 milionů.

Podle Prokopa je největší problém v bytové politice, že nemáme dost kapacit obecního a sociálního bydlení pro zranitelné a příspěvky na bydlení jsou podle něj nastavené tak, že nereflektují lokální ceny nájmů. „Lidé ztrácejí sociální bydlení, přesouvají se do chudších lokalit. To jim nedává možnost žít ve městech, která začala prosperovat. V konečném důsledku to vede ke kumulování lidí do chudších lokalit, což má ohromný dopad na regionální rozvoj,“ říká Prokop.

Pokud navíc podle něj vytlačíme chudší lidi z města, budou tu chybět na trhu práce. „Existují studie, kde vidíme, že produktivita s dojížděním za prací klesá. A Praha je město, které potřebuje ohromné množství různých profesí,“ říká Prokop.

Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení pak kritizuje město, že přestože má ve své strategii bydlení sociálně slabších jako prioritu, ve skutečnosti se tak nechová a sociální byty teď prakticky nepřiděluje. A upozorňuje, že Praha má jednu z nejvyšších incidencí bytové nouze na obyvatele v České republice, je tedy extrémně nedostupným místem pro život a pro bydlení. „Za minulého vedení radnice se také nerozdělovalo moc bytů, ale ten systém byl funkční a transparentní. To se s novými pravidly změnilo. Městské části a město by se přitom mělo chopit iniciativy a využívat svůj fond pro sociálně slabé,“ říká Opletal.